Octavio Paz

Octavio Paz
Narození	31. března 1914 Ciudad de México
Úmrtí	19. dubna 1998 (ve věku 84 let) Ciudad de México
Povolání	básník, textař, diplomat, filozof, překladatel, esejista, spisovatel a politik
Stát	Mexiko Mexiko
Alma mater	Kalifornská univerzita v Berkeley Colegio Williams Mexická národní autonomní univerzita
Žánr	poezie
Témata	poezie, esej, mexická literatura a mexická poezie
Ocenění	Guggenheimovo stipendium (1943) Premio Nacional de Ciencias y Artes (1945 a 1977) Premio Xavier Villaurrutia (1964 a 1956) Cena Jeruzaléma (1977) Cervantesova cena (1981) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Elena Garro (1937–1959) Marie José Tramini (1964–1998)
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Octavio Paz (31. března 1914, Mixcoac, Mexiko – 20. dubna 1998, Ciudad de México, Mexiko) byl mexický básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1990.

Octavio Paz pocházel z rodiny mexického revolucionáře Emiliana Zapaty, po jehož zavraždění roku 1919 odešel na nějaký čas s celou rodinou do exilu do Spojených států. Po návratu do Mexika studoval Octavio Paz práva a literaturu na Mexické národní autonomní univerzitě. Básně začal psát pod vlivem chilského básníka Pabla Nerudy a přiklonil se k marxismu, který však později (během studené války) opustil. Na návštěvě v Evropě se seznámil s významnými literárními osobami (André Malraux, André Gide, Ilja Erenburg) a za pobytu v Madridu roku 1937 se angažoval na straně republikánů ve občanské válce. Po návratu do vlasti pracoval jako novinář, psal literární kritiky a v letech 1938–1941 řídil avantgardní časopis Taller (Dílna).

Po skončení druhé světové války působil v diplomatických službách ve Francii, Indii, Japonsku, Švýcarsku a v USA. V roce 1968 však na svou funkci na protest proti masakru studentů na Plaza Tlateloco v Ciudad de México během letní olympiády rezignoval. Poté přednášel hispanoamerickou literaturu na několika univerzitách ve Spojených státech a na Harvardově univerzitě získal roku 1980 čestný doktorát. V roce 1981 mu byla udělena významná Cervantesova cena a o rok později literární cena Neustadt.

Jeho umělecká tvorba, k jejímž stěžejním motivům patří násilí, lež, korupce a revoluce provázející dějiny Latinské Ameriky, byla ovlivněna marxismem, kubismem, surrealismem, existencialismem, buddhismem a hinduismem. Ve svých esejích, kterými silně ovlivňoval veřejné mínění, se zaobíral aztéckým uměním, tantrickým buddhismem, novoplatónskou filozofií, ale také antropologií, utopickým socialismem, politikou i sexualitou. Roku 1990 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu "... za vášnivou tvorbu širých horizontů s rysy senzuální inteligence a humanistické integrity" (citace z odůvodnění Švédské akademie).

• 1933 – Luna silvestre
• 1936 – No pasarán!
• 1937 – Raíz del hombre
• 1937 – Bajo tu clara sombra y otros poemas sobre España
• 1942 – A la orilla del mundo
• 1951 – Aguila o sol?
• 1957 – Piedra de sol
• 1958 – Libertad bajo palabra
• 1962 – Salamandra
• 1969 – Ladera Este
• 1976 – Vuelta
• 1987 – Árbol Adentro

• 1950 – El laberinto de la soledad
• 1956 – El Arco y la Lira
• 1957 – Las peras del olmo
• 1965 – Cuadrivio
• 1966 – Puertas al Campo
• 1967 – Corriente Alterna
• 1967 – Claude Levi–Strauss o el nuevo festín de Esopo
• 1968 – Marcel Duchamp o el castillo de la Pureza
• 1969 – Conjunciones y Disyunciones
• 1969 – Postdata
• 1973 – El signo y el Garabato
• 1974 – Los Hijos del Limo
• 1979 – El Ogro Filantrópico
• 1979 – In–mediaciones
• 1982 – Sor Juana Ines de la Cruz o las trampas de la fe
• 1983 – Tiempo Nublado
• 1983 – Sombras de Obras
• 1984 – Hombres en su Siglo
• 1990 – Pequeña Crónica de Grandes Días
• 1990 – La Otra Voz
• 1991 – Convergencias
• 1992 – Al Paso
• 1993 – La Llama Doble
• 1994 – Itinerario
• 1995 – Vislumbres de la India

• Na břehu světa, SNKLU, Praha 1966, výbor z poezie, uspořádal a přeložil Lumír Čivrný,
• Pták vteřiny, Československý spisovatel, Praha 1991, výbor z pozdější poezie, uspořádal a přeložil Vladimír Mikeš,
• Luk a lyra, Odeon, Praha 1992, výbor esejů, uspořádal a přeložil Vladimír Mikeš,
• Sor Juana Inés de la Cruz aneb nástrahy víry, Dauphin 2015, 712 S., přeložila Anna Tkáčová.

• RIEBOVÁ, Markéta. Mezi metaforou a ironií: Obraz mexické společnosti v dílech Octavie Paze a Carlose Monsiváise. Host, 2014. 190 S.

• Seznam mexických spisovatelů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Octavio Paz na Wikimedia Commons

• Osoba Octavio Paz ve Wikicitátech
• (španělsky) Biografía de Octavio Paz na Biografiasyvidas.com
• (anglicky) http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates/1990/paz.html
• (anglicky) https://web.archive.org/web/20051025044128/http://www.kirjasto.sci.fi/opaz.htm
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Octavio Paz