1979
Vzhled
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 ► ►►
1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím. OSN tento rok vyhlásila jako Mezinárodní rok dítěte.
Události
[editovat | editovat zdroj]- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1979
Československo
[editovat | editovat zdroj]- 1.–29. ledna – V průběhu jednoho dne došlo k prudkému ochlazení na mnoha místech téměř o 30 °C (z 15 °C na – 15 °C). Důsledkem byla velmi závažná energetická krize. Systém vytápění se zhroutil, radikálně se zpomalila těžba, nakládka a vykládka uhlí, které zamrzalo, stejně jako labská vodní cesta. Docházelo k výpadkům elektrické energie, selhávaly stroje. S platností od 8. 1. byly na školách vyhlášeny uhelné prázdniny. V reakci na závažnost situace byla přijata i další úsporná opatření – bylo omezeno vysílání televize, veřejné osvětlení, počátek pracovní doby byl stanoven až od rozednění. Kritická situace plynoucí z mrazivého počasí přetrvala téměř po celý měsíc leden, až po 20. lednu došlo k mírnému oteplení. Uhelné prázdniny na školách byly ukončeny až 29. ledna.[1]
- 3. ledna – V Praze na Kavčích horách byl uveden do provozu nový objekt zpravodajství Československé televize.[2]
- 1. dubna – V Československu byl zaveden každoroční letní čas, který byl až do roku 1996 zaváděn od poslední neděle v březnu do poslední neděle v září.
- 9.–11. dubna – V Praze se uskutečnil IX. sjezd jednotných zemědělských družstev, který pozitivně zhodnotil pokrok dosažený v zemědělství v posledním desetiletí, který dokládaly vyšší výnosy a rostoucí životní úroveň zemědělců. Státem podporované investice do zemědělství umožnily modernizaci rostlinné i živočišné výroby a výrazně zpomalily odliv pracovních sil z tohoto hospodářského sektoru.[3] Jako host se sjezdu zúčastnil tajemník ÚV KSSS Michail Sergejevič Gorbačov.
- 29. května – Více než 100 příslušníků Státní bezpečnosti zahájilo domovní prohlídky u členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a asi 16 nebo 18 jich zatkli.
- 16. července – V Liberci byla dokončena výstavba Obchodního domu Ještěd vybudovaného ze sdružených prostředků deseti severočeských obchodních organizací. Stavba se skládala ze 3 navzájem propojených nákupních pavilonů o celkové prodejní ploše 8 600 m². Objekt vznikl podle návrhů libereckých architektů Karla Hubáčka a Miroslava Masáka. V roce 2009 byl objekt zbourán, aby ustoupil novému většímu nákupnímu centru.
- 15. srpna – Byly zvýšeny státní maloobchodní ceny benzinů a nafty na dvojnásobek – např. Speciál ze 4 Kč na 8 Kč za litr.
- 11. září – U brněnského výstaviště byl otevřen hotel Voroněž pojmenovaný po družebním městě v Sovětském svazu. S kapacitou téměř 1 300 lůžek ve dvou hotelových budovách se stal největším hotelem celého Československa. Využití získal zejména v době pořádání velkých brněnských veletrhů.[4]
- 20. září – V Praze zemřel bývalý československý prezident Ludvík Svoboda. 26. září se konal státní pohřeb za účasti nejvyšších představitelů strany i vlády a tisíců československých občanů. Pohřební průvod poté prošel celým středem města od Pražského hradu až ke krematoriu ve Strašnicích, kde se uskutečnil samotný pietní akt.
- 23. října – Proběhl poslední velký politický proces v Československu.[5] Členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných Petr Uhl, Václav Havel, Otta Bednářová a Jiří Dienstbier byli před Městským soudem v Praze odsouzeni k trestu odnětí svobody v rozsahu 2–5 let. Dana Němcová byla odsouzena podmíněně na 2 roky. Proti procesu protestovali zahraniční osobnosti jako Margaret Thatcherová a Edward Kennedy.[6]
- říjen – Počet obyvatel Košic dosáhl 200 000. Již na počátku 70. let předstihly Košice svou populací Plzeň a staly se tak 5. největším a zároveň nejrychleji rostoucím velkoměstem ČSSR.[7]
- 1. prosince – Na prvním programu Československé televize měl premiéru seriál Plechová kavalerie, který podle scénáře Jaroslava Dietla natočil režisér Jaroslav Dudek. Seriál pojednává o problémech členů kombajnové brigády, která při žních vypomáhá na různých místech republiky. Hlavní roli mladého vedoucího brigády ztvárnil Jan Hartl.
- 20. prosince – Před odvolacím řízením nad rozsudkem nad členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných u Nejvyššího soudu bylo několik desítek lidí Státní bezpečností vyvezeno za Prahu, aby se nemohli soudu účastnit.
1979 | |
---|---|
Střední stav obyvatel | 10 296 489 |
Narození | 173 084 |
Zemřelí | 127 949 |
Přirozený přírůstek | 44 163 |
Přírůstek stěhováním | 2 494 |
Celkový přírůstek | 46 657 |
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 1. ledna
- Poprvé odstartoval závod Rallye Paris-Dakar.
- Ve Švýcarsku vznikl nový kanton Jura.
- 2. ledna – íránští studenti vypálili dům bývalé královny Tádž ol-Molouk, matky íránského císaře Muhammada Rezá Pahlaví
- 16. ledna – Íránská islámská revoluce: Íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví opustil zemi.
- 7. ledna – Vietnamská armáda a kabodžští povstalci oznámili konec vlády Rudých Khmerů a byla ukončena vietnamská invaze do Kambodže.
- 28. ledna – Na státní návštěvu USA přijel doposud nejvyšší představitel Čínské lidové republiky Teng Siao-pching.
- 1. února – Íránský ájatolláh Rúholláh Chomejní se po 15 letech exilu vrátil do vlasti jako vůdce a nejvyšší náboženský představitel země.
- 15. února – Pří výbuchu plynu v bance PKO ve Varšavě zahynulo 49 lidí.
- 17. února – Začala čínsko-vietnamská válka, ve které během měsíce padly desítky tisíc lidí.
- 4. března – Papež Jan Pavel II. vydal encykliku Redemptor hominis, která měla připravit církev na třetí tisíciletí a kritizovala ateistické vlády.
- 26. března – Egyptský prezident Anvar as-Sádát a izraelský premiér Menachem Begin ve Washingtonu podepsali mírovou smlouvu o vzájemném uznání obou zemí, ukončení válečného stavu a stažení izraelské armády ze Sinajského poloostrova.
- 28. března – V elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii došlo k havárii jaderného reaktoru, největší před havárií v Černobylu.
- 1. dubna – Poslední britské jednotky opustily Maltu.
- 2. dubna
- Menachem Begin jako první izraelský premiér přijel na státní návštěvu do Egypta.
- Ve Sverdlovsku (dnes Jekatěrinburg) došlo při výrobě biologických zbraní k úniku anthraxu a zemřelo 66 lidí.
- 11. dubna – Ugandský prezident Idi Amin po osmi letech vlády uprchl do Libye.
- 15. dubna – Při zemětřesení o síle 7 stupňů s epicentrem u černohorského města Bar zahynulo v Jugoslávii a v Albánii 136 lidí a více než 100 000 jich přišlo o střechu nad hlavou.
- 22. dubna – Při palestinském útoku v izraelské Nahariji zahynulo 6 lidí.
- 1. května
- Marshallovy ostrovy byly prohlášeny autonomní republikou
- Grónsko získalo autonomii v rámci Dánska, ustanovilo vlastní vládu a parlament.
- 3. května – V parlamentních volbách Spojeného království zvítězila Konzervativní strana s 43,9 % hlasů a Margaret Thatcherová se na 11 let stala britskou premiérkou.
- 25. května – Při havárii po startu dopravního letadla McDonnell Douglas DC-10 z Chicaga do Los Angeles zahynulo všech 271 osob na palubě.
- 2. června – Papež Jan Pavel II. přijel na devítidenní návštěvu rodného Polska a stal se prvním papežem, který navštívil komunistickou zemi.
- 3. června – V italských parlamentních volbách zvítězila Křesťanskodemokratická strana se ziskem 38,3 % hlasů.
- 7.–10. června – Proběhly první přímé volby do Evropského parlamentu.
- 18. června – Jimmy Carter a Leonid Iljič Brežněv ve Vídni podepsali smlouvu SALT II. o vývoji některých druhů balistických raket s jadernými hlavicemi.
- 1. července – Firma Sony začala v Japonsku prodávat hudební přehrávač walkman.
- 11. července – Po šesti letech provozu byla ukončena činnost americké orbitální stanice Skylab.
- 12. července – Kiribati vyhlásilo nezávislost na Spojeném království.
- 16. července – Irácký prezident Ahmad Hasan al-Bakr rezignoval na svou funkci a na jeho místo nastoupil Saddám Husajn.
- 17. července – Sandinistická revoluce: Nikaragujský prezident Anastasio Somoza Debayle uprchl ze země do USA.
- 15. října – Revoluční vládnoucí junta svrhla salvadorského prezidenta Carlose Humberta Romera a začala 14 let trvající Salvadorská občanská válka.
- 4. listopadu – Íránská islámská revoluce: Studentští demonstranti obsadili americkou ambasádu v Teheránu a zajalo 66 rukojmích.
- 20. listopadu – Povstalci na 14 dní obsadili Velkou mešitu v Mekce a požadovali svražení vládnoucí dynastie Saúdů. Zahynulo přitom okolo 250 lidí.
- 13. listopadu – Zástupci několika zemí podepsali v Ženevě Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států.
- 16. listopadu – V Bukurešti byl zahájen provoz metra v délce 8 km.
- 24. prosince – Sovětská armáda vstoupila na území Afghánistánu a začala více než 9 let dlouhá válka.
- 27. prosince – Sovětské speciální jednotky obsadily vládní budovy v Afghánistánu a zabily prezidenta Hafizulláha Amína.
- firma Relational Software, Inc. (dnešní Oracle Corporation) uvedla relační databázový systém Oracle
- Začal prodej prvního tabulkového procesoru VisiCalc.
Probíhající události
[editovat | editovat zdroj]- 1964–1979 Občanská válka v Rhodesii
- 1975–1992 Občanská válka v Mosambiku
- 1979–1989 Sovětská válka v Afghánistánu
- 1979–1992 Salvadorská občanská válka
Vědy a umění
[editovat | editovat zdroj]- 30. dubna – v Československu vznikl československý fandom
- 11. června – dopadl na Zemi Skylab, americký projekt orbitální kosmické stanice
- 18. září – v Rakouském Linci byl zahájen první ročník festivalu Ars Electronica
- 9. listopadu – Světová premiéra českého baletu Václava Riedlbaucha Mackbeth v Ústí nad Labem
- byl vyvinut kompaktní disk firmami Sony a Philips
- seismolog Hiroo Kanamori, navrhl momentovou škálu, která vyjadřuje seismický moment ve formě, která se blíží tradičnímu měření síly zemětřesení
- Káhirské Staré město bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.
- konala se první Světová klimatická konference
- v Československu vznikl samizdatový časopis Vokno
- v Československu vyšel úplný Ekumenický překlad Bible
- Pacifická astronomická společnost poprvé udělila ocenění Amateur Achievement Award
Knihy
[editovat | editovat zdroj]- Douglas Adams – Stopařův průvodce po Galaxii
- Michael Ende – Nekonečný příběh
- Milan Kundera – Kniha smíchu a zapomnění
- William Styron – Sophiina volba
Nobelova cena
[editovat | editovat zdroj]- Nobelova cena za fyziku – Sheldon Lee Glashow, Abdus Salam, Steven Weinberg
- Nobelova cena za chemii – Herbert C. Brown, Georg Wittig
- Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství – Allan McLeod Cormack, Sir Godfrey N. Hounsfield
- Nobelova cena za literaturu – Odysseas Elytis
- Nobelova cena míru – Matka Tereza
- Nobelova pamětní cena za ekonomii – Arthur Lewis, Theodore Schultz
Narození
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]- 3. ledna – Vladislav Rapprich, vulkanolog a geolog
- 11. ledna – Pavel Kašpařík, lední hokejista
- 20. března – Marek Pinc, hokejový brankář
- 21. března – Jan Kopecký, lední hokejista
- 6. dubna – Vladimír Volečko, divadelní herec
- 12. dubna – Martin Galia, házenkář
- 15. dubna – Přemysl Sedlák, lední hokejista
- 18. dubna – Tomáš Abrahám, fotbalista
- 19. června – Tomáš Divíšek, lední hokejista
- 3. července – Jan Prušinovský, režisér a scenárista
- 12. července – Petra Hůlová, spisovatelka
- 29. července – Petr Janeček (animátor)
- 3. srpna – Vojtěch Dlask, hudební skladatel
- 12. srpna – Michal Dvořák, lední hokejista
- 16. srpna – Xindl X, písničkář a scenárista
- 17. srpna – Pavel Bartoš, fotbalista
- 27. srpna – Karel Rachůnek, lední hokejista († 7. září 2011)
- 10. září – Petr Kuboš, lední hokejista
- 11. září – Hana Horáková, basketbalistka
- 8. října – Lada Kozlíková, dráhová a silniční cyklistka
- 15. listopadu – Klára Jandová, herečka
- 16. listopadu – Mario Cartelli, lední hokejista
- 28. listopadu – Jaroslav Balaštík, lední hokejista
- 18. prosince
- Marek Antoš, novinář a právník
- Sandra Silná, farářka Církve československé husitské
- 24. prosince – Rostislav Novák, herec
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 16. ledna – Aaliyah, americká zpěvačka († 25. srpna 2001)
- 21. ledna – Brian O'Driscoll, irský ragbista
- 24. ledna – Zuzana Norisová, slovenská herečka
- 25. ledna – Michaela Badinková, slovenská herečka
- 3. března – Andrew Triggs Hodge, britský veslař, olympijský vítěz a mistr světa
- 4. února – Giorgio Pantano, italský automobilový závodník
- 13. února
- Markus Bock, německý sportovní lezec
- Mena Suvari, americká herečka, modelka, módní designérka a mluvčí
- 16. února – Valentino Rossi, italský několikanásobný motocyklový mistr světa
- 19. února – Frédéric Tuscan, francouzský sportovní lezec
- 26. února – Corinne Bailey Rae, anglická písničkářka
- 12. března – Jamie Dwyer, australský pozemní hokejista
- 13. března – Alexandr Pěšechonov, ruský sportovní lezec a trenér
- 26. března – Hiromi Uehara, japonská jazzová klavíristka
- 1. dubna – Ivano Balić, chorvatský házenkář
- 4. dubna – Heath Ledger, australský herec († 22. ledna 2008)
- 16. dubna – Christijan Albers, nizozemský pilot Formule 1
- 23. dubna – Lauri Johannes Ylönen, finský zpěvák
- 26. dubna – Alexandr Stěpanov, ruský hokejový útočník
- 9. května – Pierre Charles Bouvier, kanadský zpěvák
- 17. května – Jimmie Åkesson, švédský politik
- 25. května – Jonny Wilkinson, anglický ragbista
- 2. června – Morena Baccarin, italsko-brazilská herečka
- 17. června – Valíd Abú al-Chaír, saúdskoarabský právník a aktivista v oblasti lidských práv
- 18. června
- Brian McKeever, kanadský nevidomý běžec na lyžích a biatlonista
- Alexej Grišin, běloruský akrobatický lyžař
- 26. června – Ryan Tedder, americký zpěvák, textař, producent, multiinstrumentalista
- 30. července – Joa Elfsbergová, švédská lední hokejistka
- 19. srpna – Austra Skujytė, litevská atletka
- 29. srpna – Andrzej Witkowski, polský šermíř
- 4. září – Maxim Afinogenov, ruský lední hokejista
- 5. září – Sergio José Bastida, argentinský fotbalista
- 8. září – Pink, americká zpěvačka
- 11. září
- Ariana Richardsová, americká herečka
- Éric Abidal, francouzský fotbalista
- 13. září – Ivan Miljković, srbský volejbalista
- 17. září – Charles André Comeau, kanadský bubeník
- 10. října – Nicolás Massú, chilský tenista
- 17. října – Kimi Räikkönen, finský pilot Formule 1
- 20. října – Paul O'Connell, irský ragbista
- 3. listopadu – Pablo Aimar, argentinský fotbalista
- 14. listopadu – Carl Hayman, novozélandský ragbista
- 18. listopadu – Edyta Ropek, polská sportovní lezkyně
- 20. listopadu – Bojana Popovićová, černohorská házenkářka
- 4. prosince – Gareth Jones, velšský ragbista
- 11. prosince – Barbara Haščáková, slovenská zpěvačka († 22. listopadu 2023)
- ?
- Ameli Haager, německá sportovní lezkyně
- Bettina Schöpf, rakouská sportovní lezkyně
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]- 8. ledna – Robert Hliněnský, malíř (* 3. listopadu 1908)
- 22. ledna – Arnošt Kolman, matematik a marxistický filozof (* 6. prosince 1892)
- 20. ledna
- 24. ledna – Ladislav Veltruský, rektor Vysoké školy ekonomické a politik (* 27. února 1921)
- 4. února – Jindřich Křeček, malíř, karikaturista a účastník zahraničního odboje (* 7. března 1909)
- 8. února – Jaroslav Štumpf, československý fotbalový reprezentant (* 2. prosince 1914)
- 11. února – Václav Trégl, herec (* 10. prosince 1902)
- 22. února – Luděk Hulan, jazzový kontrabasista (* 11. října 1929)
- 24. února – Jan Otčenášek, spisovatel (* 19. listopadu 1924)
- 2. března – Jiří Štuchal, kabaretní a cirkusový herec, bavič a konferenciér (* 20. listopadu 1912)
- 26. března – František Bláha, lékař, poslanec, signatář Charty 77 (* 9. června 1896)
- 27. března
- Sláva E. Nováček, skladatel (* 2. ledna 1911)
- Vincenc Beneš, malíř (* 22. ledna 1883)
- 12. dubna – Karel Anton, herec, scenárista, režisér a producent (* 25. října 1898)
- 24. dubna – Jan Zuska, básník a hudebník (* 20. listopadu 1918)
- 26. dubna – Jaroslav Malínský, akademický malíř (* 12. května 1897)
- 28. dubna – Karel Senecký, československý fotbalový reprezentant (* 17. března 1919)
- 10. května – Žofie Bohumila Langrová, generální představená Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (* 1. prosince 1896)
- 18. května – Svatopluk Fučík, matematik (* 21. října 1944)
- 23. května – Josef Beneš, kněz kolaborující s komunistickým režimem (* 22. února 1905)
- 27. května – Julius Firt, exilový politik a kulturní pracovník (* 17. listopadu 1897)
- 3. června – Karel Ludikovský, archeolog (* 27. října 1923)
- 12. června – František Vitásek, kněz, chrámový hudebník a skladatel (* 15. července 1915)
- 19. června – Václav Vydra, herec (* 25. října 1902)
- 21. června – Václav Špidla, herec a režisér (* 28. září 1922)
- 26. června – Karel Krejčí, literární historik (* 20. srpna 1904)
- 27. června
- Bohumír Fiala, lékař a spisovatel (* 6. srpna 1915)
- Vladislav Klumpar, československý právník a politik, protektorátní ministr (* 9. srpna 1893)
- 30. června – Alois Zlatník, botanik (* 9. listopadu 1902)
- 21. července – Jarmila Urbánková, herečka (* 26. října 1892)
- 22. července – Václav M. Havel, pražský stavební podnikatel (* 12. září 1897)
- 24. července – Antonín Moudrý, československý fotbalový reprezentant (* 31. ledna 1905)
- 25. července – Bohumil Joska, československý fotbalový reprezentant (* 4. července 1907)
- 30. července – Josef Borůvka, ministr zemědělství a výživy (* 18. prosince 1911)
- 1. srpna – Vlasta Javořická, spisovatelka
- 2. srpna – Václav Peřina, malíř (* 15. září 1907)
- 8. srpna – Archibald Václav Novák, cestovatel a spisovatel (* 28. dubna 1895)
- 12. srpna – Stanislav Budín, levicový novinář a spisovatel (* 3. března 1903)
- 17. srpna – Bernard Horst, spisovatel (* 15. února 1905)
- 18. srpna – Karel Maiwald, ekonom a politik (* 3. října 1902)
- 23. srpna – Miloš Willig, herec (* 28. ledna 1921)
- 3. září – Marie Marčanová, překladatelka (* 3. října 1892)
- 4. září – František Dlouhán, spisovatel a překladatel (* 21. března 1906)
- 9. září – Václav Křístek, diplomat a profesor českého jazyka (* 30. srpna 1918)
- 16. září – Jaromír Vraštil, malíř, řezbář a grafik (* 16. května 1922)
- 17. září – Miloslav Kabeláč, hudební skladatel a pedagog (* 1. srpna 1908)
- 19. září – Václav Zelenka, cestovatel, orientalista a hudebník (* 11. února 1892)
- 20. září
- Emil Buchar, astronom a geodet (* 4. srpna 1901)
- Ludvík Svoboda, československý prezident (* 25. listopadu 1895)
- 29. září – Lubomír Železný, hudební skladatel (* 16. března 1925)
- 1. října – Oto Dub, zakladatel moderní hydrologie (* 11. října 1902)
- 14. října – Milda Jakubcová, lotyšská básnířka (* 23. května 1899)
- 16. října – Ján Lichner, československý politik a ministr (* 17. února 1897)
- 17. října – Karel Reiner, hudební skladatel, klavírista a hudební publicista židovského původu (* 27. června 1910)
- 2. listopadu – Toni Schönecker, malíř a grafik, sokolovský rodák (* 1. listopadu 1893)
- 7. listopadu – Karel Method Klement, benediktinský mnich a oblíbený kazatel (* 27. listopadu 1889)
- 18. listopadu – Václav Příhoda, pedagog (* 7. září 1889)
- 22. listopadu – František Kop, profesor církevního práva (* 18. srpna 1906)
- 25. listopadu – Josef III. ze Schwarzenbergu, šlechtic (* 3. ledna 1900)
- 3. prosince – František Kriegel, politik, přední osobnost pražského jara roku 1968 (* 10. dubna 1908)
- 7. prosince – Karel Hrdlička, osobnost československého automobilového průmyslu (* 1. března 1888)
- 10. prosince – Božena Weleková, loutkoherečka a herečka (* 8. února 1910)
- 11. prosince – Rudolf Černý, spisovatel (* 14. dubna 1905)
- 14. prosince – Václav Havel, kanoista (* 5. října 1920)
- 28. prosince – Antonín Šatra, hudební skladatel (* 21. února 1901)
- ? – Stan Bubenič, esperantista (* 1904)
- ? – Arnošt Schwarzenberg, kníže z orlické větve rodu Schwarzenbergů (* 11. listopadu 1892)
- ? – Karl Kohn, pražský architekt (* 1894)
- ? – Stan Bubenič, esperantista (* 1904)
- ? – Ludmila Pokorná, tanečnice, klavíristka a malířka (* 1904)
- ? – Josef Urválek, komunistický prokurátor Státního soudu (* 1910)
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 5. ledna
- Charles Mingus, americký jazzový kontrabasista a skladatel (* 22. dubna 1922)
- Halldór Stefánsson, islandský spisovatel (* 1. prosince 1892)
- 9. ledna – Pier Luigi Nervi, italský konstruktér a architekt (* 21. června 1891)
- 11. ledna – Daniel-Henry Kahnweiler, německý obchodník s obrazy, vydavatel a spisovatel (* 25. června 1884)
- 13. ledna – Sabu Martinez, americký hráč na konga (* 14. července 1930)
- 15. ledna
- Charles W. Morris, americký sémiotik a filozof (* 23. května 1901)
- Jang Čung-ťien, čínský paleontolog (* 1. června 1897)
- 19. ledna – Adriana Ángelesová, mexická judistka
- 21. ledna – Alexej Leonťjev, sovětský psycholog (* 18. února 1903)
- 26. ledna – Nelson Rockefeller, americký státník a politik (* 8. července 1908)
- 27. ledna – Victoria Ocampová, argentinská spisovatelka (* 17. dubna 1890)
- 30. ledna – Béla Czóbel, maďarský malíř (* 4. září 1883)
- 31. ledna – Grant Green, americký jazzový kytarista (* 6. června 1935)
- 2. února – Sid Vicious, anglický rockový hudebník (* 10. května 1957)
- 7. února – Josef Mengele, německý lékař proslulý zvrhlými testy na lidech (* 16. března 1911)
- 8. února
- Dennis Gabor, maďarský a britský fyzik (* 5. června 1900)
- Heinrich Klüver, německo-americký experimentální psycholog a neurolog (* 25. května 1897)
- 10. února – Edvard Kardelj, slovinský komunistický politik a státník (* 27. ledna 1910)
- 12. února – Jean Renoir, francouzský režisér, scenárista, producent, herec a spisovatel (* 15. září 1894)
- 15. února – George Dunning, kanadský ilustrátor a filmový animátor (* 17. listopadu 1920)
- 25. února – Henrich Focke, německý průkopník letectví (* 8. října 1890)
- 3. března – Hans Christoph Drexel, německý malíř (* 2. dubna 1886)
- 4. března – Mike Patto, anglický hudebník (* 22. září 1942)
- 9. března
- Jean-Marie Villot, francouzský kardinál státní sekretář (* 10. listopadu 1905)
- Andreo Cseh, maďarský esperantista (* 1895)
- 17. března – Jean Monnet, francouzský politik, diplomat a ekonom (* 9. listopadu 1888)
- 2. dubna – Richard Ettinghausen, německý historik umění (* 5. února 1906)
- 4. dubna – Zulfikár Alí Bhutto, pákistánský prezident (* 5. ledna 1928)
- 10. dubna – Nino Rota, italský hudební skladatel (* 3. prosince 1911)
- 16. dubna – Maria Caniglia, italská sopranistka (* 5. května 1905)
- 19. dubna – Wilhelm Bittrich, německý nacistický generál (* 26. února 1894)
- 23. dubna – Doug Rauch, americký baskytarista (* 14. září 1950)
- 30. dubna – Július Révay, ministr dopravy v autonomní vládě Podkarpatské Rusi (* 26. června 1899)
- 2. května – Giulio Natta, italský chemik, Nobelova cena za chemii 1963 (* 26. února 1903)
- 6. května – Karl Wilhelm Reinmuth, německý astronom (* 4. dubna 1892)
- 8. května – Talcott Parsons, americký sociolog (* 13. prosince 1902)
- 9. května – Habíb Elghanian, vůdce íránské židovské komunity (* 1909)
- 10. května – István Bibó, maďarský právník, historik a politolog (* 7. srpna 1911)
- 19. května – Sami Gabra, egyptský egyptolog a koptolog (* 24. dubna 1892)
- 21. května – Blue Mitchell, americký trumpetista (* 13. března 1930)
- 28. května – Frank Fredrikson, kanadský hokejista, olympijský vítěz 1920 (* 11. června 1895)
- 29. května – Mary Pickfordová, kanadská filmová herečka, scenáristka a spisovatelka (* 8. dubna 1893)
- 1. června – Ján Kadár, slovenský filmový scenárista a režisér (* 1. dubna 1918)
- 3. června
- Arno Schmidt, německý spisovatel a překladatel (* 18. ledna 1914)
- Roman Suszko, polský logik (* 9. listopadu 1919)
- 4. června – Eric Johansson, německý malíř a grafik (* 29. dubna 1896)
- 5. června – Karina Bell, dánská herečka. (* 26. září 1898)
- 7. června – Forrest Carter, americký spisovatel (* 4. září 1925)
- 8. června – Reinhard Gehlen, německý generál Wehrmachtu (* 3. dubna 1902)
- 11. června – John Wayne, americký herec (* 26. května 1907)
- 12. června – Ferenc Nagy, maďarský politik,předseda vlády (* 8. října 1903)
- 21. června – Angus MacLise, americký hudebník, básník, herec (* 4. března 1938)
- 22. června – Louis Chiron, monacký automobilový závodník (* 1899)
- 24. června – István Örkény, maďarský dramatik a prozaik (* 5. dubna 1912)
- 25. června – Philippe Halsman, americký portrétní fotograf (* 2. května 1906)
- 29. června – Lowell George, americký zpěvák-skladatel, multiinstrumentalista (* 13. dubna 1945)
- 1. července – Vsevolod Bobrov, sovětský hokejista a fotbalista (* 1. prosince 1922)
- 2. července
- Larisa Šepiťková, ruská filmová režisérka (* 6. ledna 1938)
- Carlyle Beals, kanadský astronom (* 29. června 1899)
- 3. července – Louis Durey, francouzský skladatel (* 27. května 1888)
- 8. července
- Robert Burns Woodward, americký organický chemik, Nobelova ceny za chemii 1965 (* 10. dubna 1917)
- Šin’ičiró Tomonaga, japonský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1965 (* 31. března 1906)
- 12. července
- Georgij Michajlovič Berijev, sovětský letecký konstruktér (* 13. února 1903)
- Minnie Riperton, americká zpěvačka a textařka (* 8. listopadu 1947)
- 17. července – Edward Akufo-Addo, prezident Ghany. (* 26. června 1906)
- 21. července – Ludwig Renn, německý spisovatel (* 22. dubna 1889)
- 22. července
- Sándor Kocsis, maďarský fotbalista (* 21. září 1929)
- Stein Rokkan, norský politolog a sociolog (* 4. července 1921)
- 23. července – Joseph Kessel, francouzský novinář a spisovatel (* 10. února 1898)
- 24. července – Edward Stachura, polský spisovatel, překladatel, písničkář (* 18. srpna 1937)
- 29. července – Herbert Marcuse, německo-americký filosof a sociolog (* 19. červenec 1898)
- 3. srpna
- Bertil Ohlin, švédský ekonom a politik (* 23. dubna 1899)
- Alfredo kardinál Ottaviani, prefekt Kongregace pro nauku víry (* 29. října 1890)
- 4. srpna – Ivar Johansson, švédský zápasník, olympijský vítěz (* 31. ledna 1903)
- 6. srpna – Feodor Lynen, německý biochemik (* 6. dubna 1911)
- 10. srpna
- David Horovic, guvernér izraelské centrální banky (* 1899)
- Walther Gerlach, německý fyzik (* 1. srpna 1889)
- 11. nebo 12. srpna – James Gordon Farrell, anglo-irský spisovatel, (* 23. ledna 1935)
- 12. srpna – Ernst Boris Chain, britský biochemik, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1945 (* 19. června 1906)
- 14. srpna – Jehošua Rabinovic, ministr financí Izraele (* 1911)
- 21. srpna – Giuseppe Meazza, italský fotbalista (* 23. srpna 1910)
- 24. srpna
- Hanna Reitsch, německá zkušební pilotka (* 29. května 1912)
- Bernt Evensen, norský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 8. dubna 1905)
- Teddy Smith, americký jazzový kontrabasista (* 22. ledna 1932)
- 25. srpna
- Stan Kenton, americký jazzový klavírista a hudební skladatel (* 15. prosince 1911)
- Fedor Fridrich Ruppeldt, slovenský politik, publicista, kulturní historik, překladatel, básník, hudebník a evangelický biskup (* 1. června 1886)
- 26. srpna – Mika Waltari, finský spisovatel (* 19. září 1908)
- 27. srpna – Louis Mountbatten, britský šlechtic, námořní velitel a politik (* 25. června 1900)
- 28. srpna – Konstantin Michajlovič Simonov, ruský spisovatel (* 28. listopadu 1915)
- 6. září – Ronald Binge, britský hudební skladatel (* 15. července 1910)
- 10. září – António Agostinho Neto, první prezident Angoly (* 17. září 1922)
- 14. září – Núr Mohammad Tarakí, prezident a premiér Afghánistánu (* 15. července 1916)
- 25. září – Tapio Rautavaara, finský zpěvák, sportovec a herec (* 8. listopadu 1915)
- 22. září
- Charles Ehresmann, francouzský matematik (* 19. dubna 1905)
- Otto Frisch, rakouský fyzik (* 1. října 1904)
- 28. září – Lothar Wolleh, německý fotograf (* 20. ledna 1930)
- 3. října
- Claudia Jenningsová, americká modelka a herečka (* 20. prosince 1949)
- Nicos Poulantzas, řecký marxistický teoretik (* 21. září 1936)
- 5. října – Ľudmila Pajdušáková, slovenská astronomka (* 29. června 1916)
- 9. října – John Carver Meadows Frost, britský letecký konstruktér (* ? 1915)
- 10. října – József Baló, maďarský patolog (* 10. listopadu 1895)
- 18. října – Virgilio Piñera, kubánský spisovatel (* 4. srpna 1912)
- 22. října – Nadia Boulangerová, francouzská hudební pedagožka, dirigentka, skladatelka (* 16. září 1887)
- 26. října – Pak Čong-hui, prezident Korejské republiky (* 14. listopadu 1917)
- 27. října
- Charles Coughlin, americký katolický kněz, extremistický kazatel (* 25. října 1891)
- Germaine Lubin, francouzská sopranistka (* 1. února 1890)
- 30. října
- Rachele Mussoliniová, manželka Benita Mussoliniho (* 11. dubna 1890)
- Barnes Wallis, britský vědec a vynálezce (* 26. září 1887)
- 1. listopadu – Mamie Eisenhowerová, manželka 34. prezidenta USA Dwighta D. Eisenhowera (* 14. listopadu 1896)
- 4. listopadu – Jurij Krylov, sovětský hokejový reprezentant (* 11. března 1930)
- 8. listopadu – Wilfred Bion, britský psychoanalytik (* 8. září 1897)
- 10. listopadu – Friedrich Torberg, rakouský a československý spisovatel (* 16. září 1908)
- 16. listopadu – Rachel Jana'it Ben Cvi, izraelská spisovatelka, manželka prezidenta Jicchak Ben Cvi (* 1886)
- 17. listopadu – John Glascock, britský baskytarista rockové skupiny Jethro Tull (* 2. května 1951)
- 25. listopadu – Hermann Gehri, švýcarský zápasník, olympijský vítěz 1924 (* 26. července 1899)
- 1. prosince – Muhammad Abdel Moneim, egyptský princ (* 20. února 1899)
- 3. prosince – Dhyan Chand, indický pozemní hokejista (* 29. srpna 1905)
- 9. prosince
- Fulton Sheen, americký římskokatolický arcibiskup (* 8. května 1895)
- Gerti Deutsch, rakouská fotografka (* 19. prosince 1908)
- 14. prosince – Emil Belluš, slovenský architekt (* 19. září 1899)
- 16. prosince – John Diefenbaker, premiér Kanady (* 18. září 1895)
- 24. prosince – Rudi Dutschke, osobnost německého studentského hnutí pozdních šedesátých let 20. století (* 7. března 1940)
- 27. prosince
- Hafizulláh Amín, afghánský prezident (* 1. srpna 1929)
- Grigorij Bojarinov, sovětský plukovník, zabit při obsazování prezidentského sídla v Kábulu (* 15. února 1922)
- 30. prosince – Richard Rodgers, americký hudební skladatel (* 28. června 1902)
- ? – Edward Conze, britsko-německý spisovatel (* 1904)
- ? – Jana Hliňáková, slovenská herečka působící v Čechách (* 8. ledna 1927)
- ? – François Kollar, francouzský fotograf slovenského původu (* 1904)
- ? – William Rider-Rider, britský válečný fotograf (* 1889)
- ? – Gleb Travin, ruský cestovatel a dobrodruh (* 28. dubna 1902)
- ? – Vernon Wray, americký kytarista (* 7. ledna 1924)
Hlava státu
[editovat | editovat zdroj]Evropa:
- Československo – prezident Gustáv Husák
- Vatikán – papež Jan Pavel II.
- Sovětský svaz – předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
- Francie – prezident Valéry Giscard d'Estaing
- Dánsko – královna Markéta II.
- Španělsko – král Juan Carlos I.
Ostatní:
- Čína – předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
- USA – prezident Jimmy Carter
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zima 1979: uhelné prázdniny a TV až od 20.30 hodin – Týden.cz
- ↑ ČST v datech — Československá televize do roku 1992 — Historie — Vše o ČT — Česká televize
- ↑ V Praze se konal IX. sjezd JZD — 1979 — Ve stopách doby — Vyprávěj — Česká televize
- ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Digitalizovaný archiv časopisů – RudePravo/1979/9/12/2.png
- ↑ ŠUSTROVÁ, Petruška. Rok po roce, 1979 [online]. Český rozhlas, 2007-11-11 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online.
- ↑ CHALUPA, Zdeněk. Dokument režisérky Olgy Sommerové ke čtyřicátému výročí založení VONS na ČT2 [online]. 2018-04-22 [cit. 2019-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-24.
- ↑ Košická Petržalka je zelenšia – Spravodajstvo – kosice.korzar.sme.sk
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Galerie 1979 na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1979 na Wikimedia Commons
Digitální archivy k roku 1979
[editovat | editovat zdroj]- Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1979
- Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1979
- Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 59 rok 1979