Přeskočit na obsah

Zlateň věncová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxZlateň věncová
alternativní popis obrázku chybí
Zlateň věncová (Glebionis coronaria)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré, (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleďhvězdnicové (Asteroideae)
Rodzlateň (Glebionis)
Binomické jméno
Glebionis coronaria
(L.) Tzvelev, 1999
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlateň věncová (Glebionis coronaria) je bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Synonymická jména jsou kopretina věncová, Chrysanthemum coronarium, Xanthophthalmum coronarium a Pinardia coronaria.[1]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Ze svého původního areálu v západním Středomoří se rostlina rozšířila i do zbytku Středomoří, do Makaronésie, Jihozápadní Asie a Severní Ameriky. Na území České republiky je nepůvodní. Objevují se zde zplanělé exempláře, které unikly ze zahrad, kde bývají pěstovány. Její výskyt na území České republiky je náhodný a je závislá na přísunu diaspor člověkem, sama se pravidelně nereprodukuje. Ve střední Evropě se pěstuje od 16. století, zavlečena k nám byla až po objevení Ameriky, jde tedy o neofyt. První dokumentovaný záznam o výskytu zlateně na českém území pochází z roku 1879. Zlateň roste člověkem na ovlivněných stanovištích, např. na okrajích cest a polí, na rumištích a skládkách. Díky svému dekorativnímu vzhledu se často pěstuje v zahrádkách, vyskytuje se tedy také v jejich okolí. Její stanoviště jsou jak tradiční zemědělská krajina, tak moderní urbanizovaná krajina.[2]

Třicet centimetrů až jeden metr vysoká jednoletá nebo dvouletá rostlina s přímou lodyhou, větvená a hustě olistěná. Listy střídavé, přisedlé, kopinaté, 1–2krát peřenosečné s úzce trojúhelníkovitými úkrojky. Květy se shlukují do květenství zvaného úbor. Tyto úbory mají 3–7 cm v průměru a jsou tvořeny žlutými trubkovitými květy a bílými nebo žlutobílými jazykovitými květy. Kvete od března do října, plodem je nažka.

Tato dekorativní rostlina může zdobit zahrady či parky, vyšlechtěna byla řada kultivarů, včetně plnokvětých. Mladé listy a stonky se používají do salátů nebo se tepelně upravují; obvykle se prodávají pod názvem jedlá chryzantéma.[3] Zlateň má vysoký obsah vitamínu C a provitamínu A. Dále obsahuje draslík, folacin, fosfor, hořčík, vápník, beta-karoten a vitamíny B1, B2 a B3. V zahradě prý dokáže ochránit ostatní rostliny před housenkami. V bylinkářství se celá rostlina využívá jako expektorans (prostředek usnadňující vykašlávání), kvetoucí rostlina jako laxativum (projímadlo), šťáva z rostliny jako lék na sexuálně přenosné choroby, květ jako stomachicum, lék na žaludeční slabost.[zdroj?]

  1. GLEBIONIS CORONARIA (L.) Cass. ex Spach – zlateň věncová / BOTANY.cz [online]. přístupu = 2021-01-30 Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. PETR PYŠEK, JIŘÍ SÁDLO, BOHUMIL MANDÁK. Catalogue of alien plants of the Czech Republic, strana 182 [online]. Praha: Preslia, 2002. Dostupné online. (en, souhrn a některé části cs) 
  3. OTTOVÁ, Zuzana. Jak chutná jedlá chryzantéma. Abecedazahrady.cz [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KUBÁT ET AL. Klíč ke květeně České republiky. [s.l.]: Academia, 2002. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]