Tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově
Tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově | |
---|---|
Tramvaj VarioLF plus přijíždějící k hlavnímu nádraží v Mostě | |
Stát | Česko |
Město | Most Litvínov |
Dopravce | Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova |
Součást IDS | Doprava Ústeckého kraje |
Zahájení el. provozu | 7. srpna 1901 |
Infrastruktura | |
Provozní délka tratí | 18,6 km |
Rozchod koleje | 1435 mm (normální, od 1957) |
Napětí | 600 V ss |
Počet zastávek | 28 (2018) |
Vozovny | vozovna Most vozovna Litvínov |
Provoz | |
Počet linek | 4 denní, 1 noční |
Délka linek | 74 km (2017)[1] |
Počet vozů | 48 (k 31. prosinci 2017)[2] |
Dopravní výkon | 1,5 mil. vozokm/rok (2017)[1] |
Mapa sítě | |
Schéma tramvajových tratí v Mostě a Litvínově | |
Externí odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V severočeských městech Most a Litvínov se nachází společná tramvajová síť s rozchodem kolejí 1435 mm a délkou přibližně 18,6 km, kterou provozuje Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Konec 19. století
[editovat | editovat zdroj]Na konci 19. století se město Most, hornické centrum celé oblasti, prudce rozvíjelo. Přibývaly nové závody, kam museli dojíždět lidé. Situace se nakonec stala neúnosnou, a tak v roce 1893 byla navržena trať parní tramvaje. Druh pohonu však byl změněn na elektrický, stavět se začalo v roce 1899. 7. srpna 1901 byla první trať (dlouhá 12,9 km), vedoucí od nádraží přes Kopisty, Růžodol a Horní Litvínov do Janova zprovozněna, meziměstský úsek vedl východněji než dnešní trasa. Celá trať byla jednokolejná s tehdy obvyklým a oblíbeným rozchodem 1 000 mm.
První polovina 20. století
[editovat | editovat zdroj]Koncem roku 1917 byla síť prodloužena o úsek na Čepirožskou výšinu. Do druhé světové války se ale již více nerozšiřovala, pouze v roce 1938 bylo, opět na Čepirožské výšině, provedeno menší prodloužení. V souvislosti s výstavbou petrochemických závodů v Záluží, které měly za války strategický význam, byla k nim zavedena trať, která částečně využívala vlečky k dolu Minerva. Ke konci války, v roce 1945, byly chemické závody v Mostě a jeho okolí vybombardovány, rovněž došlo i ke zničení meziměstské tramvajové tratě; kvůli tomu se síť dočasně rozpadla na litvínovskou a mosteckou část.
Druhá polovina 20. století
[editovat | editovat zdroj]Po válce bylo nutné tratě opravit, to bylo provedeno již během pár měsíců po skončení bojů. V rámci dvouletky byly dokonce zdvoukolejněny a přeloženy některé úseky, jako např. trať k nádraží. Kolem roku 1950 bylo v Mostě v provozu 5 tramvajových linek, objevily se i nové tramvaje typu 6MT pořízené z Teplic. Dalším důležitým úkolem byla modernizace meziměstské tratě, rozhodlo se tak o výstavbě moderní rychlodrážní a normálněrozchodné trati. Její první úsek byl v Litvínově uveden do provozu 1. dubna 1957.
V souvislosti s tím musely být vyřazeny staré tramvajové vozy dřevěné konstrukce s lyrovými sběrači, které byly nahrazeny tramvajemi typu Tatra T1, Tatra T2 a později Tatra T3. Modernizace tramvají zároveň k roku 1959 ukončila provoz trolejbusové sítě, která se tím stala nadbytečnou.
V roce 1961 byla rychlodráha prodloužena do Velebudic (k současné vozovně), zároveň tak byl k 24. březnu definitivně ukončen provoz tramvají úzkorozchodných. V 70. letech se tramvajová síť, stejně jako celé město Most, musela připravit na přestěhování. Díky předchozím úpravám se však nejednalo o tak náročný proces. Přemístění města bylo dokončeno do roku 1978, trať byla přemístěna do koridoru na úpatí Hněvína a úsek přes starý Most byl opuštěn. Téhož roku byla rovněž postavena trať k novému mosteckému nádraží.
Starý Most byl vyklizen a později zbourán, nahradilo ho tehdy moderní sídliště pro 65 000 obyvatel. Poslední rozšíření proběhlo roku 1981 jako krátké prodloužení na novou smyčku ve Velebudicích. V 80. a 90. letech v Mostě jezdily i tramvaje Tatra KT8D5 a Tatra T5B6, „kátéčka“ však byla roku 1997 odprodána do maďarského Miskolce. V prvních letech 21. století byly zakoupeny nízkopodlažní tramvaje Škoda 03T (Astra).
Současný stav
[editovat | editovat zdroj]Většina vozového parku se skládá z modernizovaných tramvají Tatra T3, v provozu jsou také dva nízkopodlažní vozy Škoda 03T. V letech 2012–2014 byly dodány dvě nízkopodlažní tramvaje VarioLF plus, o několik let později byly do provozu zařazeny také dva vozy typu VarioLF. Nadbytečné vozy typu Tatra T3SUCS byly během roku 2013 odprodány do různých ukrajinských tramvajových provozů, zejména do Oděsy.[3] Od konce roku 2019 probíhají dodávky nových tramvají EVO2 z produkce firmy Pragoimex.[4]
Tramvaje dnes jezdí na čtyřech linkách č. 1–4, s rozšiřováním sítě se prozatím nepočítá. V letech 2021–2023 byla za úplné výluky zrekonstruována meziměstská trať v úseku Záluží, Chemopetrol – Litvínov, nádraží.[5]
Vozový park
[editovat | editovat zdroj]V současné době jsou v Mostě a v Litvínově v provozu osobní tramvajové vozy těchto typů:
Obrázek | Typ | Modifikace a podtypy | Dodávky v letech | Počet (k 6. 6. 2021)[6] |
---|---|---|---|---|
Tatra T3 | Tatra T3SUCS | 1983 | 1 | |
Tatra T3M.3 | 1997–2001 | 34 | ||
Škoda 03T | Škoda 03T5 (Astra) | 2001 | 1 | |
VarioLF plus | VarioLF plus | 2012–2014 | 2 | |
EVO1 | EVO1 | 2016 | 1 | |
VarioLF | VarioLFR.S | 2016–2018 | 2 | |
EVO2 | EVO2 | 2019–2020 | 5 |
Jako historický je veden vůz Tatra T5B6 ev. č. 273, vyrobený pouze ve dvou prototypech. Oba jezdily v Mostě a Litvínově v pravidelném provozu v letech 1979 až 1990. V roce 2023 zakoupil Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova tramvaj Tatra T2R z Ústí nad Labem, kterou plánuje opravit do historické podoby.[7]
Linky
[editovat | editovat zdroj]Vozovny
[editovat | editovat zdroj]Ač je místní síť poměrně malá, má dvě vozovny:
- Vozovna Most (společná s autobusy)
- Vozovna Litvínov
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Výroční zpráva 2017 [online]. Sdp-cr.cz [cit. 2019-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26.
- ↑ Výroční zpráva 2017 [online]. Dpmost.cz.cz [cit. 2019-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-09.
- ↑ FELT, Pavel. MHD živě [online]. mhdzive.cz [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.
- ↑ VOKURKA, Martin. FOTO: Do Mostu přijela zbrusu nová tramvaj. Blíží se velké změny v dopravě. Mostecký deník [online]. 2019-12-12 [cit. 2020-09-22]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Konec dvouleté výluky. Mezi Most a Litvínov se vrátí 1. května tramvaje [online]. Zdopravy.cu, 2023-04-27 [cit. 2023-05-21]. Dostupné online.
- ↑ DP Liberec: Vozový park [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2020-09-22]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Nový život pro rozpadající se tramvaj T2. Opravu plánuje mostecký dopravní podnik [online]. Zdopravy.cz, 2023-03-31 [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GRISA, Ivan. Most (1901 – 1961/62) [online]. Ústí nad Labem: 2023 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Tramvajová trať Most DP – Velebudice
- Tramvajová trať Most–Litvínov
- Trolejbusová doprava v Mostě a v Litvínově
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově na Wikimedia Commons
- Historická vozidla na stránkách místního DP
- Historie mosteckých a litvínovských tramvají na stránkách organizace SPVD
- Diskusní fórum o dopravě v okolí
- Tramvaje v Mostě a Litvínově očima plzeňáka
- Fotogalerie místních tramvají Archivováno 21. 8. 2006 na Wayback Machine.