Bukáček malý

Bukáček malý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Řád	brodiví a pelikáni (Pelecaniformes)
Čeleď	volavkovití (Ardeidae)
Podčeleď	bukači (Botaurinae)
Rod	bukáček (Ixobrychus)
Binomické jméno
Ixobrychus minutus (Linné, 1766)
Rozšíření bukáčka malého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukáček malý (Ixobrychus minutus) je nejmenší volavka žijící na území Česka, která je velká asi jako hrdlička zahradní. Samec má hřbet černý, samice hnědavě skvrnitý. Mláďata jsou hnědá, podélně čárkovaná. Nohy má zelenožluté. Žije velmi skrytě v rákosových a vrbových porostech a jeho přítomnost je tak nejlépe zjistitelná po hlase.

Samec se ozývá, především v noci, hlubokým nepřetržitým a monotónním „vru, vru, vru“. V letu občas nosovým „kerak“.

Západní část Eurasie až po západní Čínu, Pákistán a severní Indii, Afrika jižně od Sahary a východní Austrálie. Malé populace se vyskytují i na Madagaskaru a Nové Guineji. V Evropě jako hnízdící pták chybí na Britských ostrovech, v Irsku, Dánsku, Estonsku, ve Skandinávii a v severním Rusku.

Bukáček malý je v ČR vzácný druh s odhadem početnosti 60 až 80 párů. Většina prokázaných hnízdění pochází z pravidelně obsazovaných lokalit v Polabí, jižních Čechách a na jižní a severní Moravě. Dříve (do 60. let 20. století) u nás výrazně hojnější. Je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh.^[2]

Vzácně hnízdí v močálech, bažinách a na březích rybníků zarostlých rákosem. Hnízdí v květnu až červenci, většinou jednou ročně. Hnízdo je miskovitá stavba ze stébel ostřice a rákosí umístěná těsně nad vodou. Samice snáší 4–6 bělavých vajec na kterých sedí oba rodiče asi 17–19 dní. Mláďata opouštějí hnízdo ještě nevzletná po 10–12 dnech, kdy se obratně pohybují v rákosí v okolí hnízda. Vzletnosti dosahují mladí ptáci ve stáří 21–23 dnů.

Bukáček malý je tažný pták, na hnízdiště se vrací na přelomu dubna a května, odlétá během srpna a září. Zimuje v mokřadech střední rovníkové Afriky.

Živí se hmyzem, pavouky, měkkýši, rybami nebo žábami.

V Evropě je tento druh chován ve 30 zoo. Z toho ve čtyřech českých^[3]:

• Zoo Dvůr Králové
• Zoo Ostrava
• Zoo Plzeň
• Zoo Praha

Záznamy o chovu bukáčků existují již z doby krátce po vzniku Zoo Praha.^[3] Reálný chov však byl založen až v roce 2007, kdy přišel pár těchto brodivých ptáků. První mládě odchovali v roce 2009 – jednalo se o první odchov v rámci českých zoo. Úspěch se podařilo ještě několikrát zopakovat, např. v květnu 2013 se vylíhla dvě mláďata.^[4] V průběhu roku 2017 bylo odchováno pět mláďat. Na konci téhož roku zoo chovala šest jedinců tohoto druhu.^[5] V roce 2018 bylo odchováno dalších pět mláďat a po přesunech zoo na konci daného roku evidovala tři jedince.^[6] Tři mláďata bukáčků přišla na svět v březnu 2020.^[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bukáček malý na Wikimedia Commons
• Galerie bukáček malý na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo bukáček malý ve Wikislovníku
• BioLib.cz – Ixobrychus minutus (bukáček malý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
• http://www.naturfoto.cz/bukacek-maly-fotografie-2349.html
• Ixobrychus minutus na xeno-canto.org

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.