Antonín Basler

Mons. Mgr. Antonín Basler
Jeho Excelence; Mons. Mgr. Antonín Basler
	Titulární biskup diecéze Vaga; Pomocný biskup olomoucký
	Antonín Basler
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Arcidiecéze	olomoucká
Jmenování	5. července 2017
Uveden do úřadu	14.10.2017
Předchůdce	Josef Hrdlička
Heslo	; „Skrze Něho, s Ním a v Něm.“
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	30. června 1984 ; světitel Josef Vrana
Biskupské svěcení	14. října 2017 ; světitel Mons. Jan Graubner ; 1. spolusvětitel Mons. Josef Hrdlička, emeritní pomocný biskup olomoucký ; 2. spolusvětitel Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Kancléř olomoucké arcidiecéze 2000-; Generální vikář olomoucké arcidiecéze 2017-2022; děkan Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci 2018-;
Osobní údaje
Rodné jméno	Antonín Basler
Země	Česko
Datum narození	16. února 1956 (68 let)
Místo narození	Šumperk, Československo
Národnost	Česká
Rodiče	Antonín a Anna Baslerovi
Povolání	katolický kněz, presbyter, vikář, katolický biskup, kaplan, farář, kancléř a biskup
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Basler (* 16. února 1956 Šumperk) je moravský římskokatolický duchovní, pomocný biskup a kancléř olomoucké arcidiecéze.

Život

Původ a rodina

Narodil se jako čtvrté dítě Antonínu a Anně Baslerovým. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Svoje dětství a mládí prožil v Olšanech u Šumperka. Kněžství v jeho rodině mělo dlouholetou tradici. Jeho strýc Jindřich Basler (1917–1984) byl také kněz a později představený malého kapucínského kláštera nedaleko obce Mariánská. Za komunistického režimu byl poslán na nádraží v Rudě nad Moravou strouhat klády pořízem, zničil si zde zdraví a následkem toho zemřel.^[1]^[2]

Kariéra

Po základní škole absolvoval v Šumperku Střední železniční školu, obor elektrická trakce a kolejová vozidla v železniční dopravě (1971–1975). U Československých státních drah pracoval jako technik rok před dvouletou základní vojenskou službou a také rok po jejím ukončení.

V roce 1979 nastoupil k pětiletému studiu na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Dne 30. června 1984 byl v olomoucké katedrále svatého Václava biskupem Josefem Vranou vysvěcen na kněze. Od vysvěcení byl do roku 1990 farním vikářem v Luhačovicích, od roku 1990 do roku 1999 farářem ve Vizovicích a administrátorem v Horní Lhotě, od roku 1993 i děkanem vizovického děkanátu. V roce 1999 se stal farářem farnosti sv. Michala v Olomouci a od roku 2003 i administrátorem farnosti Bystročice. V roce 1999 byl také jmenován sídelním kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci a v roce 2000 kancléřem kurie Arcibiskupství olomouckého.

K 1. červenci 2017 byl uvolněn z funkce faráře a administrátora a byl jmenován členem liturgické komise a členem subkomise pro sakrální umění Arcidiecéze olomoucké. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Biskupské svěcení přijal 14. října 2017.^[3] Dne 1. října 2017 byl jmenován generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Dne 3. 12. 2017 byl zvolen děkanem Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci, s účinností od 1. 1. 2018.

Osobní biskupský znak

V modrém štítě mezi stříbrnými křídly vztyčený plamenný meč převýšený hvězdou, obojí zlaté. Štít podložený procesním křížem, nad ním hodnostní zelený klobouk se šesti střapci po stranách. Pod štítem stříbrná páska s černým heslem SKRZE NĚHO, S NÍM A V NĚM.

Znak vychází ze znaku farnosti u sv. Michala v Olomouci, kde byl Antonín Basler dlouho farářem, je doplněn o zlatou hvězdu. Plamenný meč a křídla jsou odkazem na archanděla Michaela, šestihrotá hvězda je symbolem Panny Marie. Autorem znaku je pražský heraldik Vladimír Míka.^[4]

Odkazy

Reference

↑ KLIMKOVÁ, Petra. Naději nám může dát, že znovu objevíme kořeny, říká nový olomoucký biskup. iDNES.cz [online]. 2017-12-24 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
↑ VYČICHLO, Jaroslav. Mariánská - kapucínský klášter | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
↑ Olomoucká katedrála zažije v polovině října biskupské svěcení [online]. ado.cz [cit. 2017-07-12]. Dostupné online.
↑ „Archanděla Michaela mám i ve svém biskupském znaku. ... Farní a kanovnický znak mi navrhl pan Vladimír Míka z Prahy, kterého jsem jednou s větší skupinou provázel po kostele sv. Michala. Byl to heraldik a nabízel mi, že mi udělá znak. I přesto, že jsem nejdříve neměl zájem, udělal ho a mně se velmi zalíbil. Dal jsem ho i na farní stránky. Potom jsem ho požádal, že bych jej chtěl mít i jako biskupský znak. Součástí příprav na svěcení je totiž také vytvoření biskupského znaku a představení hesla do nadcházející služby. Dominantními symboly mého znaku jsou andělská křídla a plamenný meč. Symbolizují archanděla Michaela a znamenají pro mne především 18 let kněžské služby v olomouckém kostele. Dvě křídla zároveň připomínají slova sv. Jana Pavla II., podle nichž jsou víra a rozum dvě křídla, jimiž se lidský duch pozvedá k Bohu. Meč je symbolem výzbroje proti Zlému a zároveň symbolem Božího slova. Ostatní prvky znaku – modrá barva a hvězda – symbolizují Pannu Marii. Co se týká hesla, rozhodl jsem se pro heslo „Skrze Něho, s Ním a v Něm“. Vyjadřuje můj životní postoj, ke kterému jsem po 33 letech kněžské služby dozrál a v němž bych chtěl růst i nadále po celou biskupskou službu.“ - Biskup Basler v rozhovoru pro TAM &TAM. Měsíčník šumperského děkanátu 8 (2017), č. 11, s. 8

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Basler na Wikimedia Commons
Profil na catholic-hierarchy.org

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] KLIMKOVÁ, Petra. Naději nám může dát, že znovu objevíme kořeny, říká nový olomoucký biskup. iDNES.cz [online]. 2017-12-24 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.

[2] VYČICHLO, Jaroslav. Mariánská - kapucínský klášter | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.

[3] Olomoucká katedrála zažije v polovině října biskupské svěcení [online]. ado.cz [cit. 2017-07-12]. Dostupné online.

[4] „Archanděla Michaela mám i ve svém biskupském znaku. ... Farní a kanovnický znak mi navrhl pan Vladimír Míka z Prahy, kterého jsem jednou s větší skupinou provázel po kostele sv. Michala. Byl to heraldik a nabízel mi, že mi udělá znak. I přesto, že jsem nejdříve neměl zájem, udělal ho a mně se velmi zalíbil. Dal jsem ho i na farní stránky. Potom jsem ho požádal, že bych jej chtěl mít i jako biskupský znak. Součástí příprav na svěcení je totiž také vytvoření biskupského znaku a představení hesla do nadcházející služby. Dominantními symboly mého znaku jsou andělská křídla a plamenný meč. Symbolizují archanděla Michaela a znamenají pro mne především 18 let kněžské služby v olomouckém kostele. Dvě křídla zároveň připomínají slova sv. Jana Pavla II., podle nichž jsou víra a rozum dvě křídla, jimiž se lidský duch pozvedá k Bohu. Meč je symbolem výzbroje proti Zlému a zároveň symbolem Božího slova. Ostatní prvky znaku – modrá barva a hvězda – symbolizují Pannu Marii. Co se týká hesla, rozhodl jsem se pro heslo „Skrze Něho, s Ním a v Něm“. Vyjadřuje můj životní postoj, ke kterému jsem po 33 letech kněžské služby dozrál a v němž bych chtěl růst i nadále po celou biskupskou službu.“ - Biskup Basler v rozhovoru pro TAM &TAM. Měsíčník šumperského děkanátu 8 (2017), č. 11, s. 8

[1]

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů

BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ		Znak olomouckého arcibiskupství

Olomoučtí biskupové (1063–1776)	1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu

Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777)	1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské

ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ

Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777)	1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík

Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779)	1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler

^Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál