Alois Josef Schrenk

Jeho knížecí Milost Mons. ThDr. PhDr. h. c. Alois Josef baron Schrenk z Notzingu
26. pražský arcibiskup 14. primas český
arcibiskup Alois Josef Schrenk z Notzingu (maloval J.V.Hellich)
Církev	Římskokatolická
Předchůdce	Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice
Nástupce	Bedřich Josef kardinál Schwarzenberg
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1825
Biskupské svěcení	1837
Osobní údaje
Datum narození	24. března 1802
Místo narození	Zbenice České království České království
Datum úmrtí	5. března 1849 (ve věku 46 let)
Místo úmrtí	Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Katedrála sv. Víta v Praze
Vyznání	římskokatolické
Rodiče	Franz Schrenck von Notzing Terezie Kajetána Asfeldová z Vydří
Blízká osoba	Josef Schrenk (bratr) Ignác Schrenk (bratr)
Příbuzní	Ignaz Freiherr Schrenck von Notzing a Josef Schrenk (sourozenci)
Povolání	Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Josef baron Schrenk z Notzingu, v matrice Alois Antonín Oto Guntram baron Schrenk z Notzingu (německy Alois Joseph Schrenck Freiherr von Notzing, 24. března 1802, Zbenice^[1] – 5. března 1849, Praha) byl český římskokatolický duchovní a teolog, světící biskup olomoucký, arcibiskup pražský a kancléř Univerzity Karlovy.

Alois Josef pocházel z bavorského rodu Schrenků z Notzingu. Jeho rodiči byli c. k. major Franz Seraph Schrenck von Notzing a Terezie Kajetána svobodná paní Asfeldová z Vydří.

Od roku 1821 studoval teologii v královéhradeckém biskupském semináři, kde si získal přízeň biskupa Aloise Josefa Krakovského z Kolovrat, na jehož doporučení se v roce 1823 stal se kanovníkem olomoucké metropolitní kapituly.

Roku 1825 byl vysvěcen na kněze, 1834 promován doktorem teologie.

Roku 1837 jmenován titulárním biskupem ptolemájským a světícím biskupem olomouckým, konsekrován 23. března 1838 v Olomouci a ještě v červnu téhož roku byl jmenován do funkce pražského arcibiskupa po zesnulém Ondřeji Ankwiczovi.

Jako arcibiskup proslul horlivostí a neúnavnou vizitační činností. Ze své funkce schválil roku 1844 ustavení Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta, 12. března 1848 celebroval slavnostní Te Deum u sochy sv. Václava na Koňském trhu v Praze.

Jeho nejstarší bratr Josef Schrenk (1797–1873) byl státním úředníkem, naposledy krajským prezidentem v Českých Budějovicích. Druhý bratr Ignác (1800–1876) byl úředníkem dvorské komory ve Vídni.

Zemřel 5. března 1849 v Praze a byl pohřben do hrobky v Arcibiskupské (Pernštejnské, Kinských) kapli v chóru katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Na západní stěně kaple má epitaf v podobě nápisové a znakové desky z černého mramoru.

• Cinek František, K národnímu probuzení moravského dorostu kněžského 1778-1870, Olomouc, Družina literární a umělecká v Olomouci 1934, s. 194.
• Kettner Jiří, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, Praha, Zvon 1993, ISBN 80-7113-079-6, s. 218.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Josef Schrenk na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Josef Schrenk
• Matriční záznam o narození a křtu na stránkách Státního oblastníhu archivu v Praze
• Záznam o úmrtí v matrice na stránkách Archivu Hlavního města Prahy
• Nekrolog

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice

26. arcibiskup pražský 1838 – 1849

Nástupce: Bedřich Josef kardinál Schwarzenberg

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí biskupové (1063–1776)	1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777)	1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777)	1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779)	1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál

Seznam pražských arcibiskupů
Pražští arcibiskupové (1344–1421)	Arnošt z Pardubic • Jan Očko z Vlašimi • Jan z Jenštejna • Olbram III. ze Škvorce (Volfram III.) • Zbyněk Zajíc z Hazmburka • Albík z Uničova • Konrád z Vechty
Sedisvakance (1421–1561)	V letech sedisvakance 1421–1561 arcidiecézi spravovali administrátoři
Pražští arcibiskupové (1561– současnost)	Antonín Brus z Mohelnice • Martin Medek z Mohelnice • Zbyněk Berka z Dubé a Lipé 1 • Karel z Lamberka • Jan Lohelius • Arnošt Vojtěch z Harrachu • Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat • Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • Jan Bedřich z Valdštejna • Jan Josef z Breuneru • František Ferdinand z Kuenburgu • Daniel Josef Mayer z Mayernu • Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu • Antonín Petr Příchovský z Příchovic • Vilém Florentin ze Salm-Salmu • Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk • Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice • Alois Josef Schrenk z Notzingu • Bedřich Josef ze Schwarzenbergu • František ze Schönbornu • Lev Skrbenský z Hříště • Pavel Huyn • František Kordač • Karel Kašpar • Josef Beran • František Tomášek • Miloslav Vlk • Dominik Duka • Jan Graubner
Pozn. zvýrazněná jména představují kardinály, 1 Zbyněk Berka z Dubé a Lipé bývá uváděn jako kardinál