Přeskočit na obsah

Luigi Di Biagio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luigi Di Biagio
V roce 2013
V roce 2013
Osobní informace
Datum narození3. června 1971 (53 let)
Místo narozeníŘím, Itálie Itálie
Výška175 cm
Hmotnost74 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový záložník (1988–2007)
Fotbalový trenér (2011–2020)
Mládežnické kluby
19??–1988 Lazio
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1988–1989
1989–1992
1992–1995
1995–1999
1999–2003
2003–2006
2007
Lazio
Monza
Foggia
Řím
Inter
Brescia
Ascoli
00100(0)
06200(7)
0870(12)
1140(16)
1170(13)
0840(16)
00700(2)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1998–2002 Itálie 03100(2)
Trenérská kariéra
Roky Klub
2011–2013
2013–2019
2018
2020
Itálie U20
Itálie U21
Itálie (dočasně)
SPAL
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Stříbrná medaile 2000 Itálie
Mistrovství Evropy U21
Bronzová medaile 2017 Itálie U21 - trenér
Další informace
Povolánífotbalista a fotbalový trenér
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luigi Di Biagio (3. červen 1971, Řím, Itálie) je bývalý italský fotbalista, který hrál na pozici defenzivního záložníka. Zahrál si také v reprezentaci, se kterou byl na ME 2000 a MS 1998 a MS 2002.

V roce 2013 začal vést italskou reprezentaci do 21 let, a to do roku 2019. V roce 2018 dočasně převzal jako trenér italskou seniorskou reprezentaci. Od roku 2020 trénoval italský S.P.A.L., ale skončil na konci sezóny poté, co se nepodařilo klub udržet v první lize.[1]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1995 se stal fotbalistou AS Řím. Během čtyř sezón nedokázal získat jedinou trofej, hrál však pravidelně v základní sestavě. V rámci Poháru UEFA se podílel na postupu do čtvrtfinále v letech 1996 a 1999. V prvním případě tým nestačil na Slavii Praha,[2] ve druhém na Atlético Madrid.

Sezóna 1999/00 byla jeho první ve dresu Interu, v lize Inter skončil na 4. příčce a Di Biagio se pod koučem Marcello Lippim prosadil do základu. Během vyhroceného zápasu s rivalem v podobě Juventusu byl udeřen turínským obráncem Paolem Monterem.[3]

Sezóna 2000/01 se Interu nepodařila, Lippiho nahradil Marco Tardelli. Di Biagio si získal Tardelliho důvěru a nadále zůstával důležitým hráčem sestavy. Tuto sezonu v Serii A odehrál 32 utkání, dal 4 góly.

Trenér Héctor Cúper na něj spoléhal také v další sezoně, což se projevilo 31 odehranými zápasy během 34 ligových kol. Všechny tři absence byly navíc dány distancem za žluté karty. V záložní řadě mu byl mnohdy partnerem Cristiano Zanetti, Clarence Seedorf nebo Francouz Stéphane Dalmat. Inter v závěru soupeřil s AS Řím a též Juventusem a před posledním utkáním sezóny držel první příčku před těmito konkurenty. Di Biagio nastoupil v základní sestavě zápasu na stadionu Lazia. Ve 24. minutě se gólově prosadil a dostal Inter do vedení 2:1.[4] Karel Poborský ale svým druhým gólem opět srovnal a ani střela Di Biagia ve druhé půlce nedokázala překonat brankáře Peruzziho. Lazio posléze vstřelilo dvě branky samo a Inter skončil nakonec až třetí, titul získal Juventus.[5]

Za Inter odehrál ještě jeden ročník než v létě 2003 odešel do Brescie Calcio.

Za Brescii hrál tři roky. V první sezóně Serie A 2003/04 pomohl sedmi brankami k 11. místu v lize. Ani jeho devět ligových branek ale nezabránilo pádu do druhé ligy v další sezóně.

Po krátkém působení v Ascoli Calcio 1898 FC ukončil v roce 2007 kariéru.

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Jako trenér dovedl italskou „jedenadvacítku“ na Mistrovství Evropy 2015. Tam Itálie nepostoupila ze skupiny.

Na začátku února 2020 převzal prvoligový italský klub S.P.A.L. Di Biagio převzal mužstvo na poslední příčce tabulky s 15 body za 23 zápasů.[6]

Hráčská statistika

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1988/89 Lazio Serie A 1 0 - 0 0 - 0 0 1 0
1989/90 Monza Serie B 7 0 IP 0 0 - 0 0 7 0
1990/91 Serie C1 12 0 IP 2 1 - 0 0 14 1
1991/92 Serie C1 27 1 IP 0 0 - 0 0 27 1
1992/93 Foggia Serie A 30 5 IP 4 0 - 0 0 34 5
1993/94 Serie A 28 3 IP 5 1 - 0 0 33 3
1994/95 Serie A 29 4 IP 6 2 - 0 0 35 6
1995/96 Řím Serie A 30 2 IP 1 0 UEFA 6 0 37 2
1996/97 Serie A 27 3 IP 1 0 UEFA 4 0 32 3
1997/98 Serie A 30 7 IP 6 2 - 0 0 36 9
1998/99 Serie A 27 3 IP 1 0 UEFA 7 1 35 4
1999/00 Inter Serie A 29 2 IP 7 0 - 0 0 36 2
2000/01 Serie A 32 4 IP+IS 3+1 1 LM+UEFA 1[7]+8 0 44 5
2001/02 Serie A 31 3 IP 2 0 UEFA 9 1 42 4
2002/03 Serie A 25 4 IP 0 0 LM 16[8] 3[8] 41 7
2003/04 Brescia Serie A 31 7 IP 0 0 - 0 0 31 7
2004/05 Serie A 34 9 IP 2 2 - 0 0 36 11
2005/06 Serie B 19 0 IP+IS 2 1 - 0 0 21 1
2007 Ascoli Serie A 7 2 - 0 0 - 0 0 7 2
Celkově 456 59 - 41 10 - 51 5 548 74

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Za reprezentaci odehrál 34 utkání a vstřelil dvě branky. První zápas odehrál ve věku 26 let 28. ledna 1998 proti Slovensku (3:0).[9] Po třech odehraných utkání dostal pozvánku na MS 1998, kde odehrál všechna pět utkání a vstřelil i jednu branku. Byl jedním z hráčů co neproměnil penaltu ve čtvrtfinále proti Francii. Byl i na ME 2000, kde odehrál čtyři zápasy a domů si odvézl stříbrnou medaili. Také se zúčastnil MS 2002. Posledním jeho vystoupení bylo 20. listopadu 2002 proti Turecku (1:1).[10]

Statistika na velkých turnajích

[editovat | editovat zdroj]
Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Itálie Itálie MS 1998 1 zápas ve skupině 11. 6. Chile Chile 33 0 2:2[11]
2 zápas ve skupině 17. 6. Kamerun Kamerun 90 1 3:0[12]
3 zápas ve skupině 23. 6. Rakousko Rakousko 90 0 2:1[13]
Osmifinále 27. 6. Norsko Norsko 90 0 1:0[14]
Čtvrtfinále 3. 7. Francie Francie 120 0 0:0 (3:4) na pen.[15]
ME 2000 Stříbrná medaile 3 zápas ve skupině 19. 6. Švédsko Švédsko 90 1 2:1[16]
Čtvrtfinále 24. 6. Rumunsko Rumunsko 34 0 2:0[17]
Semifinále 29. 6. Nizozemsko Nizozemí 120 0 0:0 (3:1) na pen.[18]
Finále 2. 7. Francie Francie 66 0 1:2 v prodl.[19]
MS 2002 1 zápas ve skupině 3. 6. Ekvádor Ekvádor 69 0 2:0[20]

Hráčské úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Řád zásluh o Italskou republiku (12. 7. 2000) z podnětu Prezidenta Itálie [21]

Trenérské úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]
  1. Serie A. Torino, addio Longo: "Ultima partita". Spal, via Di Biagio: "Ci siamo salutati". Sky Sports [online]. 2020-08-03 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. https://it.uefa.com/uefaeuropaleague/season=1995/matches/round=661/match=52306/
  3. https://bleacherreport.com/articles/2663118-juventus-prepare-for-latest-installment-of-derby-ditalia-clash-with-inter-milan
  4. https://www.transfermarkt.com/spielbericht/index/spielbericht/1133584
  5. Archivovaná kopie. thesefootballtimes.co [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-29. 
  6. Report: Di Biagio new SPAL coach. football-italia.net [online]. 2020-02-10 [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. předkolo
  8. a b i s předkolem
  9. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371537
  10. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1050667
  11. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936661
  12. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936677
  13. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936692
  14. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936707
  15. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936714
  16. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935950
  17. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935958
  18. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935960
  19. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935961
  20. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/987528
  21. https://www.quirinale.it/onorificenze/insigniti/89722

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luigi Di Biagio na italské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Trenér italské fotbalové reprezentace do 21 let
Předchůdce:
Devis Mangia
2013–2019
Luigi Di Biagio
Nástupce:
Alberico Evani
Trenér italské fotbalové reprezentace (prozatímní trenér)
Předchůdce:
Gian Piero Ventura
2016–2017
Luigi Di Biagio
Nástupce:
Roberto Mancini