Na místě starší stavby, připomínané poprvé ve 14. století, byl v letech 1724–26 postaven barokní kostel. Vnitřní zařízení, výmalba kazetového stropu a klenby presbytáře soudobé. Obklopen dosud funkčním hřbitovem s márnicí, bránou a božími mukami soudobými s kostelem.
Obec Zdislava získala jméno podle Zdislavy z Lemberka, svatořečené r. 1995, teprve r. 1946. Od první zmínky r. 1364 nesla německý název Schönbach. Leží na silnici III. třídy spojující Křižany na silnici II/592 a Jitravu na silnici I/13. Má železniční zastávku na trati 086 z Liberce do České Lípy a přes 270 obyvatel. Status městyse z r. 1906 byl obnoven v říjnu 2016. Kostel dominuje jižní zdislavské návsi, obklopuje ho funkční hřbitov. U kostela zastavují nečetné autobusové spoje linky do Českého Dubu (jen v pracovních dnech), od železniční zastávky je to sem asi 1,1 km. Interiér kostela je vzhledem k tomu, že se v něm nekonají pravidelné bohoslužby, jen velmi omezeně přístupný.
Ivan Grisa, 27.11. 2011
Existence kostela v tehdejším Schönbachu (od roku 1946 Zdislava) se připomíná poprvé ve 14. století. Stál údajně v místech dnešní pohřební kaple (márnice) v jihovýchodním rohu dosud funkčního hřbitova. Původně byl zřejmě dřevěný, jeho stavební vývoj není znám. V letech 1724–26 byl postaven severozápadně od něj nový, poměrně velký zděný kostel. Vnější vzhled stavby je velmi prostý, hranolová věž je vtažena do půdorysu kostela. V lodi je osazen strop s výjevy legendy o svatém Janu Křtiteli, výjev s jeho narozením je vyobrazen na klenbě presbytáře. Vnitřní zařízení pochází většinou z doby po stavbě kostela. Na půdě kostela fungovala dlouhá léta letní kolonie samic netopýra velkého, které zde vyváděly mláďata (viz informační tabule proti kostelu). Márnice (pohřební kaple) je pozoruhodná centrální stavba s jehlancovou střechou ze II. poloviny 18. století, na jejíž jižní straně se nacházejí sluneční hodiny od sochařky Věry Merhautové.
Ivan Grisa, 27.11. 2011
dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 4., Academia 1982