idiom
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɪdɪjɔm]
dělení
[editovat]- idiom
etymologie
[editovat]Z řeckého ίδιος (vlastní, soukromý).
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | idiom | idiomy |
| genitiv | idiomu | idiomů |
| dativ | idiomu | idiomům |
| akuzativ | idiom | idiomy |
| vokativ | idiome | idiomy |
| lokál | idiomu | idiomech |
| instrumentál | idiomem | idiomy |
význam
[editovat]- (v jazykovědě) ustálené slovní spojení charakteristické pro daný jazyk, často nepřeložitelné doslovně[1]
- „To si piš“ je idiom, který znamená „tím si buď jist“.
- U idiomů pak můžeme postulovat existenci především početných sekundárních symbolů (otevřená hlava), popř. ikonů (kamenný obličej), méně často však už sekundárních indexů (co do, kór když).[2]
překlady
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1994. ISBN 80-04-26059-4. S. 293.
- ↑ 2014, František Čermák, Jazyk a slovník. Vybrané lingvistické studie
externí odkazy
[editovat]
Článek Idiom ve Wikipedii