азъ
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Z praslov. *azъ.
Srov. stčes. jáz; čes. já; sloven. ja; stpol. jaz; pol. ja; strus. азъ/ꙗзъ; rus., ukr., běl. я; bulh. аз, (dial.) я; mak. јас srbochorv. jȃ, (dial.) jȁz; slovin. jàz.[1][2]
zájmeno
[editovat]- bezrodé
- osobní (1. os. sg.)
skloňování
[editovat]| Zájmeno | Tvar |
|---|---|
| Nominativ | азъ |
| Genitiv | мєнє |
| Dativ | мьнѣ/ми* |
| Akuzativ | мѧ |
| Lokál | мьнѣ |
| Instrumentál | мъноѭ |
* tvar ми je příklonný
význam
[editovat]- já
- чьто хощєтє ми дати • и азъ вамъ прѣдамь и – Co mi dáte? Já vám ho zradím. [Mt 26, 15 – Zogr Mar Ostr]
slovní spojení
[editovat]- тако ми кого (s akuz.) – přísahám při kom
- тако ми богъі нє имамь тєбє пощѧдѣти – Přísahám při bozích, neušetřím tě. [Supr 104, 21]