Velkopřevorský palác

Velkopřevorský palác; na Malé Straně
	Velkopřevorský palác z Lázeňské ulice
Účel stavby
	Sídlo velkopřevora Řádu maltézských rytířů v Praze
Základní informace
Sloh	baroko
Architekti	Carlo Lurago, Bartolomeo Scotti
Přestavba	1725
Stavebník	Johanité
Další majitelé	Johanité
Současný majitel	Řád maltézských rytířů
Poloha
Adresa	Velkopřevorské náměstí 485/4; Praha 1, Malá Strana; 118 00 Praha 011, Česko
Ulice	Velkopřevorské náměstí
Souřadnice	50°5′11,04″ s. š., 14°24′21,96″ v. d.
Další informace
Kód památky	38927/1-493 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Johanitská komenda v Praze)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velkopřevorský palác je barokní budova stojící na Velkopřevorském náměstí č. 485/4, na Malé Straně v prvním pražském obvodu. Palác je součástí areálu Řádu maltézských rytířů, jenž je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Dějiny paláce

Palác stojí na románských základech, neboť na jeho místě zřejmě již ve druhé polovině 12. století stával dům, jejž kníže Vladislav I. věnoval řádu johanitů, pozdějšímu Řádu maltézských rytířů. Menšími gotickými úpravami prošla budova po požárech za husitských válek a pak ještě začátkem 16. století.

V letech 1516–1532 sem jako první velkopřevor trvale přesídlil Jan III. z Rožmberka, který do té doby sídlil ve Strakonicích.

Před rokem 1610 byla provedena renesanční přestavba a další raně barokní přestavby provedl italský architekt Carlo Lurago. Rozsáhlá barokní přestavba paláce proběhla po roce 1725 pod vedením architekta Bartolomea Scottiho (snad i za účasti Františka Maxmiliána Kaňky).^[2]

Od roku 1952 v paláci sídlilo hudební oddělení Národního muzea, které tu mělo archiv a sbírku starých hudebních nástrojů.^[3] V roce 1991 získal palác zpět Maltézský řád.^[4]

Architektura

Palác je postaven na půdorysu okolo čtvercového atria. Tři ze čtyř křídel jsou jednopatrová, pouze severní křídlo s gotickým atriem je třípatrové.

Nad vstupním portálem z Velkopřevorského náměstí je umístěn erb velkopřevora Gundakara Poppa z Ditrichštejna, zadavatele barokní přestavby paláce. Sochy a výzdoba paláce jsou prací dílny Matyáše Brauna.

V místnostech s vrcholně barokních klenbou dnes sídlí kavárna a restaurace. V některých částech se dochovala i klenba raně barokní nebo renesanční.

Okolí

Na východní straně přiléhá k Velkopřevorskému paláci tzv. Maltézská zahrada, kterou tvoří velká travnatá plocha s mohutným, památným Beethovenovým platanem. V prostoru sala terreny paláce a zahrady se nachází galerie se současným českým designem Artisème.^[5]

V blízkosti paláce se nachází také:

Odkazy

Reference

�� Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-11-30]. Identifikátor záznamu 150936 : Komenda řádu Maltézských rytířů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Velkopřevorský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 274.
↑ HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Jitka. Pražské domy vyprávějí ... VI. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 252 s. ISBN 80-200-0823-3. S. 231.
↑ Artiseme [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl II. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 711.
KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1943. 231 s. S. 148–149.
POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 76, 183.
VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Velkopřevorský palác na Wikimedia Commons
Hrady.cz

[1] �� Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-11-30]. Identifikátor záznamu 150936 : Komenda řádu Maltézských rytířů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] Velkopřevorský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.

[3] POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 274.

[4] HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Jitka. Pražské domy vyprávějí ... VI. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 252 s. ISBN 80-200-0823-3. S. 231.

[5] Artiseme [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

Šlechtické paláce v Praze

Hradčany	Arcibiskupský palác • Černínský palác (MZV) • Dietrichsteinský palác • Hrzánský palác • Kučerův palác • Lobkovický palác • Martinický palác (Hradčanské náměstí) • Martinický palác (Loretánská) • Palác Hložků ze Žampachu • Rožmberský palác (Tereziánský ústav šlechtičen) • Salmovský palác • Sasko-lauenburský palác (Rožmberský dům) • Schwarzenberský palác • Šlikův palác • Šternberský palác (Ernestinum, Národní galerie) • Toskánský palác • Trauttmannsdorfský (Trčkův) palác • Vrbnovský palác (Chotkovský dům)

Malá Strana	Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác

Staré Město	Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác

Nové Město	Deymovský palác • Dietrichsteinský palác (Apoštolská nunciatura) • Harrachovský palác • Kounický palác • Lannův palác • Losyovský palác (Lidový dům) • MacNevenův palác • Mladotovský palác (Faustův dům) • Millesimovský palác • Neubergovský palác • Palác Lexů z Aehrenthalu (Aehrenthalský) - zaniklý • Palác Porgesů z Portheimu (Wimmerovský, Desfourský) • Palác Riesů ze Stallburgu • Palác Sylva-Taroucca • Palác Věžníků • Palác Voračických z Paběnic • Schebkův palác • Schirdingovský palác (Kaňkův dům) • Swéerts-Sporckův palác