Přeskočit na obsah

Palác Smiřických

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Palác Smiřických
na Malostranském náměstí
Palác Smiřických na Malostranském náměstí
Palác Smiřických
na Malostranském náměstí
Účel stavby
Základní informace
Slohrenesance, barokně přestavěn
Výstavba1573
Přestavba1993 až 1996
Materiálzdivo
StavebníkJaroslav I. Smiřický ze Smiřic
Další majiteléSmiřičtí ze Smiřic
Valdštejnové
Pernštejnové
Sinzendorfové
Současný majitelČeská republika
Poloha
AdresaMalostranské náměstí 6/18
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceSněmovní, Malostranské náměstí a Thunovská
Souřadnice50°5′18,96″ s. š., 14°24′14,04″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky38946/1-505 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Smiřických nebo také U Montágů je původně renesanční, barokně přestavěný palác na Malostranském náměstí čp. 6/18, na Malé Straně v Praze 1. Palác je součástí komplexu budov Poslanecké sněmovny. Jsou zde kancelářské prostory, zasedání sněmovny probíhá v nedalekém Thunovském paláci.

Palác Smiřických je čtyřkřídlá stavba s centrálním dvorcem a nárožními polygonálními vížkami. Je chráněn jako kulturní památka[1] a jako součást sídla Parlamentu také jako národní kulturní památka.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Ze strany Sněmovní ulice

Dnešní palác stojí na parcelách tří až čtyř původních středověkých domů, které stály přímo v „ohnisku velkého požáru Prahy“. V roce 1554 bylo spáleniště prodáno Janovi rytíři z Kelče. Do Zemských desek jej nechal v roce 1572 zapsat Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic. Přesná podoba domu z této doby není známá.[3]

V roce 1603 Zikmund Smiřický dům nechal přestavět. Dům získal podloubí a okrouhlou věž na východní straně. V roce 1612 byl ke stavbě připojen Chlapovský dům a byl postaven nárožní symetrický arkýř.[4] Dne 22. května 1618 byla v paláci Albrechtem Smiřickým svolána tajná schůze protihabsburské stavovské opozice.

Monumentální jižní průčelí paláce rámované nápadnými nárožními arkýři bylo prolomeno v přízemí arkádou podloubí.[3]

V pobělohorském období palác vlastnili Valdštejnové, Pernštejnové, karmelitky a Sinzendorfové.

Po roce 1763 palác získal Pavel Montág, který jej nechal v letech 1764–65 přestavět a rozšířit podle projektu Josefa Jägera. Objekt byl zvýšen o jedno patro a barokně upraven.

Během devatenáctého století získaly dům měšťanské rodiny, které ho chtěli přestavět na činžovní dům. Před rokem 1850 byly zazděny arkády a došlo vybudování pavlačí.

V roce 1895 palác získal Zemský sněm Království českého a adaptoval ho pro potřeby sněmovny.

Celková rekonstrukce pro potřeby současného parlamentu proběhla v letech 1993 a 1996.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Palác Smiřických - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Sídlo Parlamentu České republiky - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b VRTÁLKOVÁ, Anna. Požár Prahy roku 1541 jako brána vstupu renesenance do Prahy.. 2013 [cit. 2024-02-26]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  4. ↑ Šternberský palác a palác Smiřických. www.psp.cz [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Šlechtické paláce v Praze
Hradčany
Malá Strana
Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác
Staré Město
Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác
Nové Město
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Palác_Smiřických&oldid=23694151“