Thor Heyerdahl

Thor Heyerdahl
Narození	6. října 1914 Larvik, Norsko Norsko
Úmrtí	18. dubna 2002 (ve věku 87 let) Colla Michari, Itálie Itálie
Příčina úmrtí	rakovina mozku
Alma mater	Univerzita v Oslu (od 1933)
Povolání	objevitel, antropolog, archeolog, historik, scenárista, mořský biolog, dobrodruh, filmový režisér, námořník, etnograf, světoběžník, spisovatel, cestovatel a výzkumník
Ocenění	Medaile Mungo Parka (1950) medaile Vega (1962) Medaile patrona (1964) velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku (1965) velkodůstojník Řádu Ouissam Alaouite (1971) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	ateismus
Choť	Liv Rockefellerová (1936–1947)[1] Yvonne Dedekam-Simonsen (1949–1969) Jacqueline Beerová (1996–2002)[2]
Děti	Thor Heyerdahl[3] Bjorn Heyerdahl[3]
Rodiče	Thor Heyerdahl[4] a Alison Martine Lyngová[4]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thor Heyerdahl (6. října 1914 Larvik, Norsko – 18. dubna 2002 Colla Michari, Itálie) byl norský mořeplavec a dobrodruh, který zároveň patřil mezi nejznámější představitele experimentální archeologie a antropologie. Zasvětil svůj život experimentům poukazujícím na možnosti předkolumbovských cestovatelů překonávat světové oceány za pomoci mořských proudů.

Thor Heyerdahl se narodil 6. října 1914 v norském Larviku. Vystudoval zoologii na univerzitě v Oslu a krátce před druhou světovou válkou pobýval nějaký čas na ostrově Fatu Hiva v souostroví Markézy, kde studoval kulturu polynéských praobyvatelů.^[5]

Mezi jeho nejslavnější počin patří plavba z roku 1947, kdy na replice inckého voru z balzového dřeva Kon-Tiki bez větších obtíží překonal část Tichého oceánu, čili vzdálenost z Jižní Ameriky (přístav Callao – Peru) do Polynésie, na atol Raroia.^[6] Šestičlenná posádka po 101 dnech urazila 7 960 km.^[7]

Cesty na balzových vorech byly ve 20. století zhruba třináctkrát opakovány, mimo jiné dvakrát i českým mořeplavcem Eduardem Ingrišem. Třebaže samy o sobě nemohly dokázat její správnost, posloužil úspěch těchto výprav jako podpůrný argument difuzionistické teorie o vzniku a šíření kultur.

V roce 1955 uskutečnil výzkum na Galapágách. Ten potvrdil, že do země z předkolumbovské Ameriky připlulo několik lodí, ale trvalé osidlování možné nebylo kvůli nedostatku pitné vody. V letech 1955–1956 řídil vykopávky na Velikonočním ostrově. Účastnil se i dalších archeologických experimentů, jako byly např. výpravy Ra a plavba na rákosovém člunu Tigris.^[8]

V roce 1986 pozval českého experimentálního archeologa Pavla Pavla na Velikonoční ostrov,^[9] čímž mu umožnil realizovat experiment pohybu „chůze“ s původní kamennou sochou moai.^[10]

Roku 1991 studoval pyramidy v Güímaru na ostrově Tenerife a jejich podobnosti s dalšími pyramidami jinde ve světě. V jejich blízkosti, v městečku Güímar, se roku 1994 usadil a bydlel zde až do konce svého života. Thor Heyerdahl zemřel na rakovinu 18. dubna 2002 v italském Colla Michari.^[5]

Heyerdahl byl činný nejen jako vědec, ale i jako publicista. Vedle prací ryze vědeckých sepsal dvě beletristické knihy Ve znamení Kon-Tiki (první vydání 1950), pojednávající o zmíněné plavbě na voru z Jižní Ameriky do Polynésie, a Akuaku (první vydání 1958) o cenných archeologických vykopávkách a tajemných dobrodružstvích na Velikonočním ostrově. Právě kniha Ve znamení Kon-Tiki přinesla Heyerdahlovi největší mezinárodní pozornost a také slávu. Opakovaně byla s úspěchem vydávána i v Československu. V roce 2012 vznikl na základě knihy celosvětově úspěšný film Kon-Tiki.^[11]

Za neúnavnou vědeckou činnost se Heyerdahlovi dostalo vysokého vyznamenání – v roce 1962 mu byl udělen zlatý řád Vegy. Thor Heyerdahl má v Oslu i vlastní muzeum.

• komtur Řádu svatého Olafa – Norsko, 1951^[12]
• velkokříž Řádu za zásluhy – Peru, 1953^[12]
• velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 21. června 1965^[12][13]
• komtur s hvězdou Řádu svatého Olafa – Norsko, 1970^[12]
• rytíř Řádu za zásluhy – Egypt, 1971^[12]
• velkodůstojník Řádu Ouissam Alaouite – Maroko, 1971
• důstojník Řádu peruánského slunce – Peru, 1975^[12]
• Řád zlaté archy – Nizozemsko, 1980^[12]
• velkokříž Řádu svatého Olafa – Norsko, 1987

• MARTÍNEK, Jiří; MARTÍNEK, Miloslav. Kdo byl kdo : světoví cestovatelé a mořeplavci. Praha: Libri, 2003. 551 s. ISBN 80-7277-118-3. S. 245–248. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Thor Heyerdahl na Wikimedia Commons
• Osoba Thor Heyerdahl ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Thor Heyerdahl
• Thor Heyerdahl na webu Severské listy
• Thor Heyerdahl v Česko-Slovenské filmové databázi

Velikonoční ostrov
Dějiny a kultura	Ahu • Ahu Akivi • Ahu Ko Te Riku • Ahu Nau Nau • Ahu Te Pito Kura • Ahu Tongariki • Ahu Vai Uri • Ahu Vinapu • Hoa Hakananai'a • Hotu Matu'a • Kuchyně Velikonočního ostrova • Kult Ptačího muže • Make Make • Mata Ngarau • Moai • Orongo • Pukao • Puna Pau • Rongorongo • Tangata Manu • Tahai • Tukuturi
Geografie	Ana O Keke • Anakena • Hanga Roa • Mataveri • Maunga Orito • Maunga Terevaka • Motu Nui • Poike • Rano Aroi • Rano Kau • Rano Raraku
Příroda	Národní park Rapa Nui • rybák černohřbetý • toromiro • totora
Lidé	Felipe González Ahedo • Jean-Baptiste Dutrou-Bornier • John Flenley • Georg Forster • Thor Heyerdahl • William Mulloy • Pavel Pavel • Jacob Roggeveen • Katherine Routledge