Přeskočit na obsah

Mihailo Lalić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mihailo Lalić
Narození7. října 1914
Trepča
Úmrtí30. prosince 1992 (ve věku 78 let)
Bělehrad
Povoláníspisovatel, novinář a prozaik
Alma materBělehradská univerzita
Panto Mališić Gymnasium, Berane
OceněníNjegošova cena (1963)
Literární cena NIN (1973)
Řád hrdiny socialistické práce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mihailo Lalić (v srbské cyrilici Миxаило Лалић, Trepča 7. října 191430. prosince 1992) byl srbský spisovatel.[1]

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Řadí se k mnohým autorům bývalé Jugoslávie, kteří si prošli národněosvobozeneckým bojem a své zkušenosti z něj zpracovali literárně. Černá Hora, ze které autor pocházel, byla během druhé světové války okupována Itálií. Lalić sepsal četné povídky, které v poválečných letech vycházely ve sbírkách. Mezi takové se řadí například Stezky svobody (Staze Slobode, 1948[2]), Průzkumný oddíl (Izvidnica, 1949), První sníh (Prvi snijeg, 1951) a další. Ve svých dílech Lalić rozebírá velký tlak na jednotlivé bojovníky, vedoucí k různým krizím; jak psychologickým, tak morálním. Rovněž také poukazuje na staré spory, které díky neklidné době vynikají na povrch.

Důsledněji toto téma rozvinul hlavně ve své románové tvorbě, která logicky následovala později. V 50. a 60. letech tak byla sepsána významná díla, mezi které patří například Svatba (Svadba; přeložena do mnoha jazyků včetně češtiny), Štvanice (Hajka), Zlé jaro (Zlo proljeće), Válečné štěstí (Ratna sreća) a Nad hlavou jen stromy (Lelejska gora). Za poslední dva uvedené romány získal Lalić literární ocenění; konkrétně cenu NIN za Válečné štěstí a za Lelejsku goru Njegošovu cenu. Některá Lalićova díla[3] byla také během 60. a 70. let převedena do filmové podoby. V pozdějších letech byl zvolen za čestného člena Srbské i Černohorské akademie věd. Většinu života strávil v Herceg Novém a v Bělehradě, kde také na konci roku 1992 zemřel.

  1. DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd: Prosveta, 2002. Kapitola Pregled književnosti druge polovine XX veka, s. 1192. (srbština) 
  2. Profil autora na znanje.org (srbsky)
  3. profil autora na IMDb

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]