Kurt Alder

Kurt Alder
Narození	10. července 1902 Chořov
Úmrtí	20. června 1958 (ve věku 55 let) Kolín nad Rýnem
Místo pohřbení	Deutzer Friedhof
Alma mater	Kielská univerzita Humboldtova univerzita
Povolání	chemik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Kolínská univerzita Kielská univerzita
Ocenění	Freseniova cena (1938) medaile Emila Fischera (1938) Nobelova cena za chemii (1950)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kurt Alder (10. července 1902 Königshütte, Horní Slezsko – 20. června 1958 Kolín nad Rýnem, Německo) byl německý chemik. Za objev a rozvoj syntézy dienů mu byla udělena roku 1950 Nobelova cena.^[1]

K chemii se dostal nejdříve při studiu na Univerzitě Fridricha Viléma v Berlíně a později studoval také na univerzitě v Kielu u Otto Dielse. V roce 1926 zde také obhájil svoji doktorskou práci a započal spolupráci se svým učitelem Dielsem. V roce 1936 odešel do vědecké laboratoře firmy IG Farben na pozici vedoucího oddělení. Na univerzitě v Kolíně nad Rýnem vyučoval a prováděl pokusy od roku 1940, kdy se z něj stal profesor experimentální chemie a chemické technologie.^[2]

V roce 1928 spolupracovali s profesorem Otto Dielsem na vývoji nové metody syntézy dienů. Reakce je po nich pojmenovaná jako Dielsova–Alderova reakce (či Dielsova–Alderova cykloadice) Pro tyto sloučeniny se rozhodli dát název polymery. Zajímal se a zkoumal také stereochemické procesy dienové syntézy. U firmy IG Farben ho zajímala polymerizace butadienu a kopolymerizace butadienu a styrenu, což ho dovedlo k objevu syntetického kaučuku – tzv. buny.^[3] Jeho práce se hodily jak v průmyslové výrobě plastických hmot, tak v průmyslovém zpracování surovin, které se získávají krakováním ropy.

V roce 1979 byl jeho jménem pojmenován kráter na Měsíci Alder.

• Diels, O.; Alder, K. (1928). „Synthesen in der hydroaromatischen Reihe“. Justus Liebigs Annalen der Chemie 460 (1): 98–122

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kurt Alder na Wikimedia Commons
• nobel.se Archivováno 4. 12. 2001 na Wayback Machine.