Kiribatština

Kiribatština (též Gilbertese, neboli I-Kiribati či také taetae ni Kiribati) je austronéský jazyk, jímž mluví zejména etničtí kiribatinci žijící na souostroví Kiribati, a to asi 96 % z přibližně 103 000 obyvatel. Kiribatštinou též mluví většina obyvatel ostrova Nui v souostroví Tuvalu, Rabi Island na Fidži, Mili na Marshallových ostrovech i na některých dalších místech, kam byli místní obyvatelé přemístěni (např. na Šalomounových ostrovech) nebo kam emigrovali (hlavně na Nový Zéland a Havaj)

Na rozdíl od mnoha jazyků v tichomořském regionu je kiribatština u místních obyvatel rozšířená a většina lidí ji používá na každodenní bázi. Z lidí, kteří žijí na Kiribati, je 97 % schopno číst v kiribatštině a 80 % z nich dokáže rovněž číst anglicky.

Název Gilbertese (kterým se často označuje kiribatský jazyk v angličtině) je pojmenován po kapitánovi a námořníkovi Thomas Gilbert, který objevil několik ostrovů Kiribati (Aranuka, Abaiang, Kuria a Tarawa) v roce 1788 společně s kapitánem Johnem Marshallem, po kterém jsou pojmenovány Marshallovy ostrovy a jejich úřední jazyk maršálština.^[1][2]

Kiribatština v psané podobě se objevila v polovině 19. století, kdy na území Kiribati působil protestantský misionář Rem Hiram Bingham Jr. Ten zavedl zápis kiribatštiny v latince a vydal první Bibli přeloženou do tohoto jazyka.^[1]

V polovině 70. let byl založen regulační ústav Kiribati Language Board, který se snažil standardizoval gramatiku a pravopis kiribatštiny, aktualizoval její slovník a rozvíjel kiribatskou literaturu.^[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gilbertese language na anglické Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.