Přeskočit na obsah

Hrobka Lichtenštejnů (Vranov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově
Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově
Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově
Základní informace
Slohklasicistní architektura a empír
Výstavba1617
StavebníkMaxmilián z Liechtensteinu a Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory
Poloha
AdresaVranov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°18′32,48″ s. š., 16°36′42,51″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky44911/7-1087 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter paulánů)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově u Brna se nachází v kryptě kostela Narození Panny Marie, který je součástí konventu paulánů „Aula Virginis“, jenž je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel je významným mariánským poutním místem na Moravě. Rodinná hrobka Lichtenštejnů je jediným evropským pohřebištěm panovníků jednoho státu, které se nachází na území cizího státu. Celkem je zde pohřbeno všech 14 vládnoucích knížat z Lichtenštejna od Karla I. (1569–1627) po Františka I. (1853–1938) a dalších 48 členů jejich nejbližší rodiny.[zdroj?] Poslední 62. pohřeb se zde konal v roce 1992, kdy zde na vlastní žádost byla pohřbena princezna Marie Benedikta z Lichtenštejna, teta knížete Františka Josefa II., který byl pohřben roku 1989 ve Vaduzu.

V dubnu 2016 byla hrobka zvolena druhou nejlépe opravenou jihomoravskou památkou za rok 2015 v kategorii velkých staveb, a to za vítěznou opravou kostela Panny Marie Bolestné ve Sloupu u Blanska.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Interiér hrobky v první polovině 19. století

Jednolodní poutní chrám Narození Panny Marie ve Vranově u Brna založili roku 1617 majitel panství Pozořice Maxmilián z Lichtenštejna (1578–1643) a jeho manželka Kateřina Černohorská z Boskovic. Podnětem k této velkolepé stavbě byla řada zázračných uzdravení poutníků. Koncepci chrámu, který byl jednou z prvních barokních staveb na Moravě, vypracoval italský architekt Giovanni Maria Filippi. Stavbu provedl brněnský stavitel Ondřej Erna.

Již od počátku sloužila krypta chrámu jako hrobka Lichtenštejnů. Kromě zakladatelů chrámu zde byl pohřben i Maxmiliánův bratr Karel I. (1569–1627), první kníže z Lichtenštejna a vévoda opavský a krnovský. Původní krypta se brzy ukázala být nedostatečně velká. Při pohřbu zakladatele Lichtenštejnského knížectví, knížete Jana Adama I. (1657–1712) se navíc ukázalo, že do ní proniká voda. Nová část rodové hrobky byla postavena až v letech 1818–1821 za panování knížete a polního maršála Jana I. z Lichtenštejna (1760–1836), významného vojevůdce a diplomata doby napoleonských válek.

V roce 1945 byla hrobka rodu Lichtenštejnů zkonfiskována. Důmyslně konstruovaný a udržovaný systém větrání a izolace proti pronikání vody byl při poslední opravě poškozen nevhodným vybetonováním prostoru kolem kostela, s nedostatečnou izolací. Proto do hrobky pronikly voda a vlhký vzduch. Ta poškodila nejen stavební části hrobky, ale také katafalky a dřevěné rakve. Jeden z trámů vstupního portálu praskl a celá jeho konstrukce byla blízko zřícení.

Přestože hrobka v současné době není majetkem Lichtenštejnů, rozhodl se vládnoucí kníže Hans Adam II. ji na náklady své rodiny opravit, a to nákladem více než 54 milionů korun. Rekonstrukce proběhla v letech 2012–2015. Při ní bylo do sloupů hrobky zabudováno topení, které v ní udržuje potřebnou teplotu. Po dohodě s českými úřady hrobka není a nebude přístupná veřejnosti, a to s ohledem na ochranu této památky a jejího citlivého klimatu. Dne 4. listopadu 2015 se kníže Hans Adam II. s manželkou kněžnou Marií zúčastnil vysvěcení kaple v rodinné hrobce.

Poslední 62. pohřeb se zde konal v roce 1992, kdy zde na vlastní žádost byla pohřbena princezna Marie Benedikta z Lichtenštejna, teta knížete Františka Josefa II., který byl pohřben roku 1989 ve Vaduzu.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Autorem projektu hrobky byl knížecí stavební ředitel Josef František Engel. Dal prohloubit a přezdít základy celého barokního kostela, vybudoval důmyslné odvodnění a síť větracích kanálů. Novou kryptu spojil s původní, přičemž původní vstup byl zazděn. Nový vstup byl vybudován v západním části pod prostorem před vstupem do kostela Narození Panny Marie. Tvoří ho portál se sloupy dórského řádu, s mohutným tympanonem s knížecím znakem, který stráží dva sedící andělé se sklopenými uhasínajícími pochodněmi na znamení konce pozemské poutě člověka. Vstupní halu do hrobky zdobí po obou stranách dvojice andělů ochraňujících urny se srdci zemřelých. Před vstupním schodištěm stojí po obou stranách monumentální sousoší Loučení a Shledání. Autorem vysoce kvalitní sochařské výzdoby byl ředitel rytecké školy vídeňské akademie Josef Klieber, který patřil mezi nejvytíženější vídeňské sochaře období klasicismu a biedermeieru.

K vlastnímu vchodu do hrobní kaple vede 14 schodů, které jsou ukončeny dvoukřídlou mohutnou litinovou mříží. Za ní se nachází rozsáhlá trojlodní hrobní kaple, jejíž křížové klenby nesou čtyři dvojice dórských sloupů. V hlavní lodi jsou umístěny lavice, v jejím čele se nachází oltář s litinovou mříží, za kterou se nachází původní rodová hrobka. Vchod do ní je po levé straně oltáře. Obě boční lodě jsou vyvýšeny a jsou v nich umístěny zazděné sarkofágy a litinové nebo dřevěné rakve. Prostor hrobky bohatě osvětluje šestice oken, které vystupují nad povrch náměstí.

V roce 2015 došlo k ukončení prací na celkové památkové obnově hrobky včetně restaurování kamenné architektury portiku, kamenných skulptur, tvořících součást portiku i výzdobu předsíně, restaurování poškozených kovových i dřevěných rakví, dřevěných lavic, opravy litinových mříží uzavírajících předsíň, restaurování dekorační mříže oddělující zadní kryptu a dalších dílčích prací. Podstatnou součástí obnovy hrobky byla také rozsáhlá izolace krypty.[3]

Seznam pohřbených

[editovat | editovat zdroj]

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[4][5][6][7] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Liechtensteinů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny nebo manželé liechtensteinských princezen. Červeně jsou vyznačena knížata. Přestože jsou předkové Liechtensteinů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Jindřicha I. z Liechtensteinu († 1265). U manželů a manželek z jiných rodů je generace v závorce a týká se generace choti nebo chotě. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce. Seznam po roce 1887 nemusí být úplný.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
Před vybudováním nové hrobky
1. (11.) Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory
1575 Vídeň Jan Šembera z Boskovic[pozn. 1]
kolem 1543 – 30. 4. 1597		 1592:
Karel I. z Liechtensteinu (č. 2)		 Pohřbena v kostele Narození Panny Marie v Opavě, v roce 1641 její tělo převezeno do Vranova.[8] 1. kněžna z Liechtensteinu (1608–1625), vévodkyně opavská (1613–1625) a krnovská (1622–1625).

Porodila 7 dětí,[8] mezi nimi:

6. 6. 1625 Plumlov Anna Krajířová z Krajku
2. 11. Karel I. z Liechtensteinu
30. 7. 1569 Hartman II. z Liechtensteinu
6. 5. 1544 – 5. 10. 1585 Lednice		 1592:
Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 1)		 Pohřben v cínové rakvi s nápisem.[8] 1. kníže z Liechtensteinu (20. 12. 1608), vladař domu liechtensteinského,[pozn. 2] vévoda opavský (28. 12. 1613) a krnovský (5. 3. 1622), tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna, místodržící Českého království. Konvertoval ke katolictví (1599). Zakladatel Karlovy linie.
12. 2. 1627 Praha Anna Marie z Ortenburgu
1547 – 16. 12. 1601
3. (11.) Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory Jan Šembera z Boskovic
kolem 1543 – 30. 4. 1597		 1597:
Maxmilián z Liechtensteinu (č. 4)		 Zdědila Nový hrad, Pozořice a Bučovice.[9] Spoluzakladatelka kostela. Bezdětná.
24. 1. 1637 Bučovice Anna Krajířová z Krajku
4. 11. Maxmilián z Liechtensteinu
1578 Hartman II. z Liechtensteinu
6. 5. 1544 – 5. 10. 1585 Lednice		 1597:
Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 3)		 Pohřben v paulánském rouchu.[10] Kníže z Liechtensteinu (1623). Polní maršál. Nechal přestavět kostel a při něm založil klášter paulánů.
23. 4. 1643 Györ Anna Marie z Ortenburgu
1547 – 16. 12. 1601
5. 13. František Dominik z Liechtensteinu (Karlova linie) 1. 11. 1652 Valtice Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Pochován v malé cínové rakvi se svým bratrem Karlem Josefem.[11] Dvojče.
6. 11. 1652 Valtice Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
6. 13. Karel Josef z Liechtensteinu (Karlova linie) 1. 11. 1652 Valtice Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Pochován v malé cínové rakvi se svým bratrem Františkem Dominikem.[11] Dvojče.
8. 11. 1652 Valtice Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
7. 13. Marie Anna z Liechtensteinu (Karlova linie) 23. 5. 1648 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Zemřela na neštovice.[11]
14. 3. 1654 Vídeň Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
8. 13. František Eusebius Václav z Liechtensteinu (Karlova linie) 30. 5. 1654 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Pohřben v cínové rakvi.[11]
25. 6. 1655 Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
9. 13. Cecílie z Liechtensteinu (Karlova linie) 6. 8. 1655 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
24. 11. 1655 Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
10. (12.) Johana Beatrix z Dietrichsteinu asi 1625 Maxmilián z Dietrichsteinu
27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov		 4. 8. 1644:
Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)		 2. kněžna z Liechtensteinu (1644–1676).

Narodilo se jí devět dětí:

  • 1. Eleonora Marie, provd. z Eggenbergu (1647–1704)
  • 2. Marie Anna (1648–1654; č. 7)
  • 3. Marie Tereza, provd. Leslieová, poté z Wagensörg-Sonnegu (1649–1716)
  • 4. Johana Beatrix, provd. z Liechtensteinu (1650–1672)
  • 5. František Dominik (*/† 1652; č. 5)
  • 6. Karel Josef (*/† 1652; č. 6)
  • 7. František Eusebius (1654–1655; č. 8)
  • 8. Cecílie (*/† 1655)
  • 9. Jan Adam I. Ondřej (1656/1662–1712; č. 13), 3. kníže
26. 3. 1676 Anna Maria z Liechtensteinu
7. 12. 1597 – 26. 4. 1640
11. 12. Karel Eusebius z Liechtensteinu
(Karlova linie)		 12. 9. 1611 Karel I. z Liechtensteinu (č. 2) 4. 8. 1644:
Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)		 Ostatky převezeny na Vranov v roce 1699.[12] 2. kníže z Liechtensteinu (1627–1684), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, pán na Valticích, v Paumgartenu, Lednici, Plumlově, Prostějově, Úsově, Černé Hoře ad.
5. 4. 1684 Kostelec nad Černými lesy Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 1)
12. 14. František Antonín z Liechtensteinu (Karlova linie) 1. 9. 1689 Jan Adam I. z Liechtensteinu (č. 13)
Onemocněl v Bučovicích, zemřel v hostinci cestou do Vídně.[13]
19. 3. 1711 Volkersdorf Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu (č. 18)
13. 13. Jan Adam I. z Liechtensteinu
(Karlova linie)		 30. 11. 1656 nebo 16. 8. 1662 Brno Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) 16. 2. 1681 Vídeň:
Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu (č. 18)		 3. kníže z Liechtensteinu (1684–1712), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, skutečný tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna. Koupil Šternberk, Karlsberg a Hodonín, dále Čechy (1707) a Červený Hrádek. Koupil také říšské panství Schellenberg (1699) a Vaduz (1712).[14] Založil obrazárnu ve Vídni. Nechal postavil Liechteinsteinský palác ve Vídni-Rossau. Poslední mužský člen karlovské větve.
16. 6. 1712 Vídeň Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
14. 13. Antonín Florián z Liechtensteinu (Gundakarova linie) 28. 5.1656 zámek Wilfersdorf Hartman III. z Liechtensteinu
9. 2. 1613 Vídeň – 11. 2. 1686 Wilfersdorf		 15. 10. 1679 Graupen:
Eleonora Barbora z Thun-Hohensteinu
4. 5. 1661 – 10. 2. 1723 Vídeň		 5. kníže z Liechtensteinu (1718–1721), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna, španělský grand I. třídy, skutečný tajný rada, nejvyšší císařský hofmistr (1711–1721). V roce 1711 zdědil Moravský Krumlov po strýci Maxmiliánovi a v roce 1712 většinu statků po knížeti Janu Adamovi z Karlovy linie. V roce 1681 koupil panství Rumburk, ale se synovcem Josefem Václavem (č. 21) ho směnil v roce 1718 za panství Schellenberg a Vaduz.[15] V roce 1719 bylo panství Vaduz a Schellenberg povýšeno na říšské knížectví Lichtenštejnsko a stalo se 343 státem Svaté říše římské. Císař Karel VI. přenesl název titulárního knížectví, které vzniklo v roce 1633 pro lichtenštejnskou sekundogenituru a tvořilo ho Moravský Krumlov a Uherský Ostroh, na svrchované říšské území.[16]

Manželka byla pohřbena v paulánském kostele ve Wiedenu (od roku 1850 součást Vídně).

Narodily se mu následující děti:

11. 10. 1721 Vídeň Zdeňka Alžběta ze Salm-Reifferscheidtu
6. 9. 1623 – 23. 9. 1688 Vídeň
15. 14. Jan Antonín z Liechtensteinu (Gundakarova linie) 1699 Filip Erasmus z Liechtensteinu
1664 – 1704 Castelnuovo (padl)
Původně pohřben v Miláně, zde uloženo 30. 6. 1725 pouze jeho srdce.[17] Tělesné ostatky byly převezeny z Vévodské kaple hradu Sforzů v Miláně do Vranova a v hrobce uloženy 6. 10. 1897.[18] Rytíř Maltézského řádu.[17]
24. 3. 1724 Milán Kristýna Terezie z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu
1665–1730
16. Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu
21. 9. 1693 Vídeň František Albrecht z Oettingen-Spielbergu
10. 11. 1663 Oettingen – 3. 2. 1737 Oettingen		 3. 8. 1716 Vídeň:
Josef I. Jan Adam z Liechtensteinu (č. 17)		 Pochována v dřevěné rakvi. Její srdce bylo uloženo zvlášť ve stříbrné nádobě s nápisem.[19] 5. kněžna z Liechtensteinu (1721–1729). Zemřela ve věku 35 let na neštovice.[19] Narodily se jí následující děti:
15. 4. 1729 Hlohov Johana Markéta ze Schwendi 27. 6. 1672 – 25. 4. 1727 Oettingen
17. 14. Josef I. Jan Adam z Liechtensteinu
(Gundakarova linie)		 25.[zdroj?] nebo 27. 5.[20] 1690 Vídeň Antonín Florián z Liechtensteinu (č. 14) I. 1. 12. 1712 Gabriela z Liechtensteinu (Karlova linie)
12. 7. 1692 Vídeň – 7. 11. 1713 Brno		 6. kníže z Liechtensteinu (1721–1732), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1721), španělský grand I. třídy, skutečný císařský komorník a tajný rada.[20] V roce 1723 byl přijat do říšské knížecí rady a na knížecí lavici Švábského kraje. Zároveň byl říšský knížecí titul rozšířen na všechny členy rodiny.[16] Zemřel na mrtvici.[21]

Jeho první manželka zdědila Úsov, Šternberk a Karlsberk. Druhá manželka zemřela tři týdny po svatbě. V prvním manželství se narodil syn:

  • 1. Karel Antonín (1713–1715)

Druhé a čtvrté manželství bylo bezdětné.

Čtvrtá manželka byla pohřbena v kostele Navštívení Panny Marie ve (Vídni-)Mariabrunnu.

II. 3. 2. 1716 Hofburg: Marie Anna z Thun-Hohensteinu
27. 9. 1698 – 23. 2. 1716 Vídeň
17. 12 1732 Valtice Eleonora Barbora z Thun-Hohensteinu
4. 5. 1661 – 10. 2. 1723 Vídeň		 III. 3. 8. 1716 Vídeň:
Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu (č. 16)
IV. 22. 8. 1729: Marie Anna Kottulinská[pozn. 3]
12. 5. 1707 – 6. 2. 1788
18. 13. Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu
17. 4. 1662 Ferdinand Josef z Dietrichsteinu
25. 9. 1636 Vídeň – 28. 11. 1698 Vídeň		 16. 2. 1681 Vídeň:
Jan Adam I. z Liechtensteinu (č. 13)		 Do Vranova převezena 20. 3. 1737 a v hrobce pohřbena 21. 3.[22] 3. kněžna z Liechtensteinu (1684–1712), dvorní dáma a komornice císařovny Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské.

Narodily se jí následující děti (dvě chybí):

15. 3. 1737 Vídeň Marie Alžběta z Eggenbergu
26. 9. 1640 Štýrský Hradec – 19. 5. 1715 Vídeň
19. 15. Jan Nepomuk Karel z Liechtensteinu
(Gundakarova linie)		 6. 7. 1724 Josef I. Jan Adam z Liechtensteinu (č. 17) 19. 3. 1744:
Marie Josefa z Harrachu[pozn. 4]
20. 11. 1727 Vídeň – 15. 2. 1788 Roudnice nad Labem		 Pochován 24. 12. 1748 ve vranovské kryptě.[19] 7. kníže z Liechtensteinu (1732–1748; v letech 1732–1745 za něho vládl jako regent Josef Václav z Liechtensteinu), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, španělský grand I. třídy, královský komorník Marie Terezie.[19] Jako devítiletý získal všechny majoráty Liechtensteinů.[19] Zemřel ve věku 24 let.

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Marie Anna (1745–1752)
  • 2. Josef Jan (*/† 1747)
  • 3. Marie Antonie, provd. z Paaru (pohrobek; 1749–1813)

Manželka byla pohřbena v Lobkowiczké hrobce v Roudnici nad Labem.

22. 12. 1748 Vyškov Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu (č. 16)
20. 14. Emanuel z Liechtensteinu
(Gundakarova linie)		 3. 2. 1700 Vídeň Filip Erasmus z Liechtensteinu
11. 9. 1664 Wilfersdorf – 13. 1. 1704 Castelnuovo-Bormida, padl		 14. 1. 1726 Vídeň:
Marie Antonie z Dietrichsteinu
10. 9. 1706 – 7. 6. 1777 Vídeň		 Pohřben v ořechové rakvi s nápisem na cínové cedulce.[23] Císařský komorník a tajný rada, nejvyšší hofmistr ovdovělé císařovny Amálie Vilemíny (1735–1742), rytíř Řádu zlatého rouna (1749), majitel panství Moravský Krumlov.

Narodilo se mu 13 dětí:

  • 1. František Josef I. (1726–1781; č. 22), zakladatel primogenitury
  • 2. Karel Boromej Josef (1730–1789), zakladatel sekundogenitury – karlovské linie
  • 3. Filip Josef František (1731–1757)
  • 4. Emanuel Josef Bartoloměj (1732–1738)
  • 5. Jan Josef Simplicius (1734–1781; pohřben v paulánském kostele ve (Vídni-)Wiedenu)
  • 6. Antonín Josef Jan (1735–1737)
  • 7. Josef Václav Ladislav (1736–1739)
  • 8. Marie Amálie Zuzana, provd. Khevenhüller-Metsch (1737–1787)
  • 9. Marie Anna Terezie, provd. z Waldstein-Wartenbergu (1738–1814)
  • 10. Františka Xaverie Marie, provd. de Ligne (1739–1821)
  • 11. Marie Kristina Anna, provd. Kinská (1741–1819; pohřbena v hrobce Kinských v Mlékosrbech)
  • 12. Marie Terezie Anna, provd. Pálffyová (1741–1766)
  • 13. Leopold Josef (1743–1771)
15. 1. 1771 Vídeň Kristýna Terezie z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu
1665–1730
21. 14. Josef Václav I. Vavřinec z Liechtensteinu
(Gundakarova linie)		 9. 8. 1696 Praha Filip Erasmus z Liechtensteinu
11. 9. 1664 Wilfersdorf – 13. 1. 1704 Castelnuovo-Bormida, padl		 9. nebo 19. 4. 1718:
Anna Marie z Liechtensteinu[pozn. 5]
11. 9. 1699 Vídeň – 20. 1. 1753 Vídeň		 4. kníže z Liechtensteinu (1712–1718 a znovu 1748–1772; v letech 1732–1745 vládl jako regent za nedospělého Jana Nepomuka Karla z Liechtensteinu), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1721), držitel velkokříže uherského Řádu sv. Štěpána, španělský grand I. třídy, skutečný císařský komorník a tajný rada, polní maršál, majitel dělostřeleckého pluku a pluku dragounů.[24] V roce 1718 vyměnil hornorýnská panství Schellenberg a Vaduz se svým strýcem Antonínem Floriánem (č. 14) za výnosnější severočeské panství Rumburk.[15]

Narodilo se mu pět dětí:

  • 1. Filip Antonín (1719–1723)
  • 2. Filip Antonín (1720–1723)
  • 3. Filip Arnošt (1722–1723)
  • 4. Marie Alžběta (*/† 1724)
  • 5. Marie Alexandra (*/† 1727)

Manželka byla pohřbena v paulánském kostele ve Wiedenu (od roku 1850 součást Vídně).

10. 2. 1772 Vídeň Kristýna Terezie z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu
1665–1730
22. 15. František Josef I. z Liechtensteinu
19. 11. 1726 Milán Emanuel z Liechtensteinu (č. 20) 6. 7. 1750 Valtice:
Marie Leopoldina ze Sternbergu
11. 12. 1733 Vídeň – 27. 6. 1809 Valtice		 8. kníže z Liechtensteinu (1772–1781), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1771), skutečný císařský komorník a tajný rada.[17]

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Josef František (1752–1754)
  • 2. Marie Leopoldina Adelgunda, provd. Hesensko-Rotenburská (1754–1823)
  • 3. Marie Antonie (1756–1821)
  • 4. František de Paula Josef (1758–1760)
  • 5. Alois I. Josef (1759–1805; č. 24)
  • 6. Jan I. Josef (1760–1836; č. 28)
  • 7. Filip Josef (1762–1802; č. 23)
  • 8. Marie Josefa Hermengilda, provd. Esterházyová (1768–1845)

Manželka byla pohřbena ve farním kostele sv. Ondřeje v Hütteldorfu (od roku 1891 součást Vídně).

Františkův bratr Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (1730–1789) byl zakladatelem sekundogenitury – karlovské linie na Moravském Krumlově, která vymřela v roce 1908.

18. 8. 1781 Mety Marie Antonie z Dietrichsteinu
10. 9. 1706 – 7. 6. 1777 Vídeň
23. 16. Filip Josef z Liechtensteinu
2. 7. 1762 František Josef I. z Liechtensteinu (č. 22)
Pohřben 21. 5. 1802.[25] C. k. komoří,[17] důstojník. Zemřel ve věku 39 let na mrtvici.[26][25][pozn. 6]
18. 5. 1802 Vídeň[25] Marie Leopoldina ze Sternbergu
11. 12. 1733 Vídeň – 27. 6. 1809 Valtice
24. 16. Alois I. Josef z Liechtensteinu
14. 5. 1759 Vídeň František Josef I. z Liechtensteinu (č. 22) 16. 11. 1783:
Karolína z Manderscheid-Blankenheimu[pozn. 7]
3. 11. 1768 Kolín nad Rýnem – 11. 6. 1831 Vídeň		 Pohřben 30. 3. 1805.[28] 9. kníže z Liechtensteinu (1781–1805), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1790), skutečný císařský komorník a tajný rada, c. major.[26] Nechal upravit lednický park, v parku nechal vysadit mnoho exotických stromů z Ameriky a postavit minaret. Dal také výrazně přestavět Liechtensteinský palác ve Vídni a v něm zřídit reprezentativní klasicistní knihovnu. Zemřel ve věku 45 let na zápal plic.[26][pozn. 8]
24. 3. 1805 Vídeň[28] Marie Leopoldina ze Sternbergu
11. 12. 1733 Vídeň – 27. 6. 1809 Valtice
25. 17. Marie Klotilda z Liechtensteinu 19. 8. 1804 Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28)
Pohřbena 29. 1. 1807.[29] Zemřela ve věku 2 let v souvislosti se stoličkami.[29][pozn. 9]
27. 1. 1807 Vídeň[29] Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
26. 17. Marie Leopoldina z Liechtensteinu 11. 9. 1793 Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28)
Pohřbena 30. 7. 1808.[30] Zemřela ve věku 14 let na břišní tyfus.[30][pozn. 10]
28. 7. 1808 Vídeň[30] Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
Po vybudování nové hrobky
27. (17.) Vincenc Esterházy de Galantha 25. 10. 1787 Prešpurk Karel Esterházy de Galantha
1756 – 9. 7. 1828 Prešpurk		 4. 8. 1817:
Marie Žofie z Liechtensteinu (č. 37)		 Pohřben 22. 10. 1835.[31] C. k. komorník, generálmajor.[32][pozn. 11] Rytíř Vojenského řádu Marie Terezie, rytíř Vojenského řádu Kristova, rytíř hesenského Řádu zlatého lva a komandér belgického Řádu lva.[32] Zemřel na vodnatelnost srdce.[32][31][pozn. 12]
18. 10. 1835 Lednice[31] Alžběta Festeticsová de Tolna
1760 – 9. 2. 1832
28. 16. Jan I. Josef z Liechtensteinu
27. 6. 1760 Vídeň František Josef I. z Liechtensteinu (č. 22) 12. 4. 1792 Vídeň:
Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)		 Pohřben 25. 4. 1836.[33] Tělo bylo uloženo ve dvou rakvích a srdce ve stříbrné urně.[34] 10. kníže z Liechtensteinu (1805–1836), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1806), nositel velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie, c. k. polní maršál, majitel pluku husarů a c. k. císařský komorník.[35] Zakladatel nové hrobky ve Vranově. Zemřel ve věku 65 let na mrtvici.[33][pozn. 13]
20. 4. 1836 Vídeň[33] Marie Leopoldina ze Sternbergu
11. 12. 1733 Vídeň – 27. 6. 1809 Valtice
29. (16.) Josefína z Fürstenberg-Weitry
 21. 6. 1776 Vídeň Jáchym Egon z Fürstenberg-Weitry
22. 12. 1749 Ludwigsburg – 26. 1. 1828 Vídeň		 12. 4. 1792 Vídeň:
Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28)		 Její srdce je uloženo ve stříbrné urně.[36] 11. kněžna z Liechtensteinu (1805–1836). Dáma Řádu hvězdového kříže.[36] Zemřela na ochrnutí plic.[36]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Leopoldina Marie Josefa (1793–1808; č. 26)
  • 2. Karolína (*/† 1795)
  • 3. Alois II. (1796–1858; č. 34)
  • 4. Žofie Marie Josefa, provd. Esterházyová z Galanty (1798–1869; č. 37)
  • 5. Marie Josefína (1800–1884; pohřbena na hřbitově v Bad Ischlu[37])
  • 6. František de Paula Jáchym Josef (1802–1887; č. 45), majitel 2. majorátu (Dolní Štýrsko)
  • 7. Karel Jan Nepomuk Antonín (1803–1871; pohřben v Mauzoleu rodiny Liechtensteinů v Neulengbachu), majitel 3. majorátu (Dolní Rakousko)
  • 8. Klotylda (1804–1807; č. 25)
  • 9. Jindřiška, provd. Hunyadyová de Kethély (Henrietta; 1806–1886)
  • 10. Bedřich Adalbert (1807–1885; č. 43), majitel 4. majorátu (Korutany a Horní Štýrsko)
  • 11. Eduard František Ludvík (1809–1864; č. 35)
  • 12. August Ludvík Ignác (1810–1884; č. 41)
  • 13. Ida Leopoldina Žofie, provd. Paarová (1811–1884; pohřbena v Bechyni)
  • 14. Rudolf (1816–1848; č. 30)
23. 2. 1848 Vídeň Žofie Terezie z Oettingen-Wallersteinu
9. 12. 1751 Wallerstein – 21. 5. 1835 Vídeň
30. 17. Rudolf z Liechtensteinu 5. 10. 1816 Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28)
Pohřben v dómu ve Vicenze, 21. 12. 1848 převezen do Vranova a 29. 12. pohřben v kryptě.[38] Rytmistr 8. kyrysnického pluku, rytíř osmanského Záslužného řádu.[36] Bojoval proti povstalcům v Itálii v roce 1848, byl zraněn u Vicenzy 10. června, o devět dní později zemřel.[36]
19. 6. 1848 Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
31. 18. Josefína Marie Juliána z Liechtensteinu 22. 4. 1844 Vídeň František de Paula Jáchym z Liechtensteinu (č. 45)
Pohřbena 12. 10. 1854.[39] Zemřela na úplavici.[40][pozn. 14]
10. 10. 1854 Vídeň[39] Julie Potocká (č. 
32. 18. Marie Josefa Coelestina Melanie z Liechtensteinu 25. 2. 1844 Eduard František z Liechtensteinu (č. 35)
Pohřbena 21. 1. 1858.[41] Zemřela na tyfus.[41]
8. 1. 1858 Krakov Honoria Chołoniewska (č. 38)
33. 18. Františka z Liechtensteinu 30. 12. 1841 Alois II. Josef z Liechtensteinu (č. 34)
Pohřbena v měděné rakvi.[32]
13. 5. 1858 Vídeň Františka Kinská z Vchynic a Tetova (č. 39)
34. 17. Alois II. Josef z Liechtensteinu
26. 5. 1796 Vídeň Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28) 8. 8. 1831 Vídeň:
Františka Kinská z Vchynic a Tetova (č. 39)		 Pohřben 16. 11. 1858.[42] 11. kníže z Liechtensteinu (1836–1858), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1836), nositel velkokříže hannoverského Řádu Guelfů,[38] velkokříže Královského uherského řádu sv. Štěpána.[42] Nechal přestavět zámek v Lednici v novogotickém stylu a dal vystavět kostely v Adamově a Otnicích.[38] Zemřel ve věku 62 let na hnisání ledvin.[42][pozn. 15]
12. 11. 1858 Lednice[42] Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
35. 17. Eduard František z Liechtensteinu
22. 2. 1809 Vídeň Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28) 16. 10. 1839 Chorostków:
Honoria Chołoniewska (č. 38)		 Pohřben ve Vranově 1. 7. 1864.[43] C. k. polní podmaršál, majitel pěšího pluku č. 5, nositel Řádu železné koruny 3. třídy a ruského Řádu sv. Anny.[44] Zemřel ve věku 55 let na rozklad krve (Blutversetzung)[43] nebo na mrtvici.[44]
27. 6. 1864 Karlovy Vary[43] Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
36. 19. bezejmenná princezna z Liechtensteinu 25. 1. 1868 Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)
Narychlo pokřtěna, zemřela hned po porodu.[45]
25. 1. 1868 Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
37. 17. Marie Žofie z Liechtensteinu 5. 9. 1798 Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28) 4. 8. 1817:
Vincenc Esterházy de Galantha (č. 27)		 Pohřbena v knížecí kryptě 1. 7.1869.[46] Bezdětná, věnovala se dobročinnosti. Zemřela ve věku 70 let na ochrnutí plic.[44][46]
27. 6. 1869 Vídeň[46] Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
38. (17.) Honoria (Honorina,[44][47] Honorata[48]) Chołoniewska 1. 8. 1813 Ochlopo Jan Chołoniewski

Tadeusz Kownacki		 Pohřbena v knížecí kryptě 4. 9. 1869.[47] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[41] Zemřela ve věku 56 let na zánět vnitřností.[47]

V druhém manželství se jí narodily dvě děti:

  • 1. Maria Jan Alois (1840–1885; č. 42)
  • 2. Marie Josefa Coelestina (1844–1858; č. 32)
1. 9. 1869 Brno[47] Josefa Rzyszczewska
16. 10. 1839 Chorostków:
Eduard František z Liechtensteinu (č. 35)
39. (17.) Františka Kinská z Vchynic a Tetova
8. 8. 1813 Vídeň František de Paula Josef Kinský z Vchynic a Tetova
22. 3. 1784 Vídeň – 17. 11. 1823 Vídeň		 8. 8. 1831 Vídeň:
Alois II. Josef z Liechtensteinu (č. 34)		 Pohřbena v knížecí rodinné hrobce 9 (?).[nečitelně naskenované] 2. 1881.[49] 12. kněžna z Liechtensteinu (1836–1858), dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[50] Zemřela ve věku 67 let na břišní tyfus.[49][pozn. 16]

Narodilo se jí 11 dětí:

5. 2. 1881 Vídeň Tereza Bruntálská z Vrbna
13. 9. 1789 Vídeň – 12. 12. 1874 Vídeň
40. 19. bezejmenný princ z Liechtensteinu 16. 8. 1881 Hohenegg Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)
Pohřben v knížecí rodinné hrobce 19. 8. 1881.[49] Mrtvě narozený.[49][45]
16. 8. 1881 Hollenegg[49] Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
41. 17. August Ludvík z Liechtensteinu 22. 4. 1810 Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28)
Pochován v knížecí hrobce 31. 5. 1884.[54][55] C. k. major.[55] Zemřel ve věku 74 let na zápal plic.[54]
27. 5. 1884 Vídeň[54] Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
42. 18. Maria Jan Alois z Liechtensteinu[pozn. 17] 25. 6. 1840 Lvov Eduard František z Liechtensteinu (č. 35) 26. 11. 1870 Prešpurk:
Anna z Degenfeld-Schönburgu
13. 5. 1849 Ramholz – 17. 9. 1933 Schwarzach im Pongau		 Pohřben 4. 4. 1885.[41] C. k. plukovník a velitel 14. pluku dragounů.[41] Zemřel ve věku 44 let na zápal plic.[56][41]

Narodili se mu dva synové:

  • 1. Friedrich Aloys Johannes Maria (1871–1959; pohřben na hřbitově v Roseggu[57])
  • 2. Eduard Viktor Maria (1872–1951; pohřben v Liechtensteinské knížecí hrobce ve Vaduzu)

Manželka byla pohřbena na hřbitově v Roseggu.[57]

29. 3. 1885 Kőszeg (Güns)[56] Honoria Chołoniewska (č. 38)
43. 17. Bedřich z Liechtensteinu
21. 9. 1807 Vídeň Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28) 15. 9. 1848:
Sophie Löwe[pozn. 18]
24. 3. 1815 – 29. 11. 1866		 C. k. generál jízdy, tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna (1867), rytíř Vojenského řádu Marie Terezie, majitel husarského pluku č. 13,[55] vrchní velitel v Uherském království (1865–1869), doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (od 1872),[58] majitel IV. fideikomisu v Korutanech a v Horním Štýrsku.[55] Bezdětný. Zemřel jako 77letý na sešlost věkem[56] nebo na zápal plic[55]
1. 5. 1885 Vídeň[56] Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
44. 19. bezejmenná princezna z Liechtensteinu 16. 11. 1885 Vídeň Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)
Pohřbena 18. 11. 1885.[59] Mrtvě narozená.[59]
16. 11. 1885 Vídeň[59] Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
45. 17. František de Paula Jáchym z Liechtensteinu
25. 2. 1802 Vídeň Jan I. Josef z Liechtensteinu (č. 28) 3. 6. 1841 Vídeň:
Julie Potocka (č. 46)		 Tělo bylo vykropeno ve Votivním kostele ve Vídni,[40] pohřben v rodinné knížecí kryptě 4. 4.[60] C. k. generál jízdy (1859), doživotní (1861) a od roku 1871 dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady,[61] rytíř Vojenského řádu Marie Terezie, nositel Řádu železné koruny 1. třídy (s válečným vyznamenáním),[55] rakouského Leopoldova řádu (s válečným vyznamenáním), majitel husarského pluku č. 9, majitel II. majorátu (Deutschlandsberg) v Horním Štýrsku.[40] Zemřel jako 85letý na sešlost věkem.[60][pozn. 19]
31. 3. 1887 Vídeň[60] Josefína z Fürstenberg-Weitry (č. 29)
46. (17.) Julie Potocka
10. 8. 1818 Paříž Alfréd Vojtěch Potocki
4. 3. 1785 Paříž – 23. 12. 1862 Łańcut		 3. 6. 1841 Vídeň:
František de Paula Jáchym z Liechtensteinu (č. 45)		 Pohřbena 25. 5. 1895.[62] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[62] Sestra Alfréda Potockého (1822–1899), předsedy vlády Předlitavska v letech 1870–1871. Zemřela na sešlost věkem jako 76letá.[62] Narodily se jí následující děti:
21. 5. 1895 Vídeň[62] Josefina Marie Czartoryska
14. 6. 1787 n. 1788 Korzec – 27. 1. 1862 Vídeň
47. 18. Alfréd z Liechtensteinu[64]
11. 6. 1842 Praha František de Paula Jáchym z Liechtensteinu (č. 45) 26. 4. 1865 Vídeň:
Henriette z Liechtensteinu (č. 54)		 Pohřben 11. 10. 1907.[65] C. k. major, poslanec rakouské Říšské rady (1879–1886), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (od roku 1877), rytíř Řádu zlatého rouna (1903). Majitel II. rodového majorátu (1887–1907). Zemřel ve věku 65 let na chron. cystitis nyosl. cordis.[65]
8. 10. 1907 zámek Frauenthal, Deutschlandsberg[65] Julie Potocka (č. 46)
48. (18.) Klára Sermage de Szomszédvár 19. 9. 1836 Vídeň Petr hrabě Sermage
† 1856		 28. 5. 1859 Vídeň[66] (rozvedeni 1877):
Rudolf z Liechtensteinu
28. 12. 1833 Štýrský Hradec – 23. 5. 1888 zámek Pienzenau, Merano		 Pohřbena 13. 4. 1909 v rodinné hrobce.[66] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[66]

Narodila se jí dcera:

  • Klára (*/† 1861; pohřbena v Mauzoleu rodiny Liechtensteinů v Neulengbachu)

Manžel byl pohřben na Evangelickém hřbitově v Meranu, tam byla pohřbena i Rudolfova druhá manželka Hedwig, roz. Perzel (1846–1921).[67]

8. 4. 1909 Mnichov[66] Marie hraběnka Bresslerová
49. 18. Jindřich z Liechtensteinu 16. 11. 1853 Budapešť[68] František de Paula Jáchym z Liechtensteinu (č. 45)
Pohřben ve Vranově 19. 2. 1914.[68] 25. kníže-velkopřevor (a 61. představitel) Maltézského řádu v Čechách (1904–1914).[69] Zemřel ve věku 60 let na arteriosklerózu a ochrnutí srdce.[68]
15. 2. 1914 Tulnn[68] Julie Potocka (č. 46)
50. 19. Jindřich z Liechtensteinu[64] 21. 6. 1877 Hollenegg Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)
16. 8. 1915 Varšava Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
51. 18. Jan II. z Liechtensteinu[pozn. 20]
5. 10. 1840 Lednice[70] Alois II. z Liechtensteinu (č. 34)
Tělo bylo vykropeno 14. 2. 1929 v městském farním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Valticích a 15. 2. pohřbeno ve Vranově.[71] Matrika zemřelých uvádí, že byl pohřben 16. 2.[72] 12. kníže z Liechtensteinu (1858–1929), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu. Zemřel ve věku 88 let na degeneraci srdečního svalu, zánět průdušek a ochrnutí srdce.[72][pozn. 21]
11. 2. 1929 Valtice[72] Františka Kinská z Vchynic a Tetova (č. 39)
52. 19. František z Liechtensteinu[64] 25. 1. 1868 Vídeň[73][7] Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)
Pohřben ve Vranově 28. 8. 1929.[73] Vzdal se nástupnických práv.[74] Zemřel ve věku 61 let na zápal plic.[73]
26. 8. 1929 Štýrský Hradec[73] Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
53. 19. Alfred Roman z Liechtensteinu 6. 4. 1875 Vídeň Alfréd z Liechtensteinu (č. 47) 19. 2. 1912 Mnichov:
Theresia Maria z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu
1. 6. 1887 Mnichov – 29. 5. 1971 Waldstein bei Peggau		 Pohřben 28. 10. 1930.[75] Rytmistr hulánského pluku č. 12.[75] Zemřel na ochrnutí srdce.[75] Narodily se mu následující děti:
  • 1. Maria Benedikta Henriette (1913–1992; č. 57)
  • 2. Hans Moritz (1914–2004; pohřben v Liechtensteinské knížecí hrobce ve Vaduzu)
  • 3. Heinrich Karl Vincenz (1916–1991; pohřben na hřbitově v Übelbachu[76])
  • 4. Eleonore Henriette Maria (1920–2008; pohřbena v Liechtensteinské knížecí hrobce ve Vaduzu)

Manželka byla pohřbena v Liechtensteinské knížecí hrobce ve Vaduzu.[77]

25. 10. 1930 zámek Waldstein bei Peggau, Štýrsko[75] Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
54. (18.) Henriette Maria z Liechtensteinu[64]
6. 6. 1843 hrad Liechtenstein Alois II. z Liechtensteinu (č. 34) 26. 4. 1865 Vídeň:
Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)		 Pohřbena 27. 12. 1938.[78] Zemřela na sešlost věkem a ochrnutí srdce.[78][pozn. 22] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Františka Marie Johana (1866–1939; č. 56)
  • 2. František de Paula Maria (1868–1929; č. 52)
  • 3. dcera (Julie; */† 1868; č. 36)
  • 4. Aloys Adolf (1869–1955; pohřben v Liechtensteinské knížecí hrobce ve Vaduzu)[pozn. 23]
  • 5. Maria Therese Julia (1871–1964; pohřbena v Liechtensteinské knížecí hrobce ve Vaduzu)
  • 6. Johannes Franz Alfred (1873–1959; pohřben v Liechtensteinské knížecí hrobce ve Vaduzu)
  • 7. Alfred Roman (1875–1930; č. 53)
  • 8. Jindřich Alois (1877–1915; č. 50)
  • 9. Karl Aloys (1878–1955; pohřben v Liechtensteinské knížecí hrobce ve Vaduzu)
  • 10. Georg (páter Ildefons; 1880–1931; pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze[80]), benediktinský mnich v Emauzech
  • 11. syn (*/† 1881; č. 40)
  • 12. dcera (*/† 1885; č. 44)
24. 12. 1931 zámek Frauenthal, Deutschlandsberg[78] Františka Kinská z Vchynic a Tetova (č. 39)
55. 18. František I. z Liechtensteinu
28. 8. 1853 hrad Liechtenstein Alois II. z Liechtensteinu (č. 34) 22. 7. 1929 Vídeň:
Elisabeth (Elsa) von Gutmann[pozn. 24]
6.1.1875 Vídeň – 28. 9. 1947 Vitznau, Švýcarsko		 13. kníže z Liechtensteinu (1929–1938). Dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1917–1918), rakousko-uherský velvyslanec v Petrohradě (1894–1898).[81] Majitel fideikomisu Neulengbach, Plankenberg und Totzenbach (Dolní Rakousy) a dalších statků v Dolních Rakousích a ve Štýrsku.[81] Bezdětný.

Manželka byla původně pohřbena v Knížecí hrobce vedle Duxkapelle v Schaanu, od roku 1960 pohřbena v Liechtensteinské knížecí hrobce ve Vaduzu.[82][77]

25. 7. 1938 Valtice Františka Kinská z Vchynic a Tetova (č. 39)
56. 19. Franziska z Liechtensteinu[64] 21. 8. 1866 Vídeň Alfréd z Liechtensteinu (č. 47)
23. 12. 1939 Frauenthal Henriette Marie z Liechtensteinu (č. 54)
57. 20. Maria Benedikta z Liechtensteinu[64] 21. 3. 1913 Mnichov Alfréd Roman z Liechtensteinu (č. 53)
1992
10. 1. 1992 Štýrský Hradec Theresia Maria z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu
1. 6. 1887 Mnichov – 29. 5. 1971 Waldstein bei Peggau

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ultimus familiae.
  2. ↑ Latinsky Sacri Romani Imperii Princeps et Gubernator Domus de Liechtenstein.
  3. ↑ Podruhé se provdala za Ludvíka Ferdinanda ze Schulenburg-Oyenhausenu (1701–1754).[21]
  4. ↑ Podruhé se provdala 28. listopadu 1752 ve Vídni za Josefa Mariu Karla z Lobkowicz, knížete z lobkowiczké knížecí sekundogenitury.
  5. ↑ Poprvé se provdala v roce 1716 za Jana Arnošta hraběte z Thunu (1694–1717). Anna Marie byla dcerou Antonína Floriána z Liechtensteinu, byla tudíž sestřenicí Josefa Václava Vavřince.
  6. ↑ V matrice úmrtí je jako příčina úmrtí německy uvedeno Schlagfluß.[25]
  7. ↑ Karolína Engelberta Felicitas přežila manžela o 26 let. Svému dlouholetému milenci Franzi von Langendonc porodila dceru a syna Karla Ludvíka (1793–1868), vikomta von Fribert, který se v roce 1813 oženil s Everildou Esterházyovou (1791–1874).[27]
  8. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Abzöhrung neboli Abzehrung,[28] to jest úbytě.
  9. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno An Stockzähne (na stoličky).[29]
  10. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Nervenfieber.[30]
  11. ↑ V matrice zemřelých je uvedeno k. k. General der Kawalerie.[31]
  12. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Herzwassersucht.[31]
  13. ↑ V matrice úmrtí je jako příčina úmrtí německy uvedeno Schlagfluss.[33]
  14. ↑ V matrice úmrtí je jako příčina úmrtí německy uvedeno Brechdurchfall.[39]
  15. ↑ V matrice úmrtí je jako příčina úmrtí německy uvedeno Niereneiterung.[42]
  16. ↑ V matrice uvedených je uvedena příčina úmrtí německy Unterleibstyphus,[49] latinským ekvivalentem je Typhus abdominalis.
  17. ↑ V matrice zemřelých je uveden jako Seine Durchlaucht Prinz Alois von und zu Liechtenstein, k. k. Oberst und Commandant des 14. Dragoner-Regiments zu Günz in Ungarn.[56]
  18. ↑ Jednalo se o morganatický sňatek, manželka byla operní pěvkyní.
  19. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Alter[s]schwäche.[60] Latinským ekvivalentem je Marasmus senilis.
  20. ↑ Pokřtěn 6. října 1840 jako Johann Bapt. Maria Franz Placidus Majoratsfürst von und zu Liechstenstein.[70]
  21. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí latinsky uvedeno Myodegeneratio cordis, Bronchitis, Paralysis cordis. Další příčinu nejsem schopen přečíst.[72]
  22. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno Marasmus sen.[ilis], Herzlähmung.[78]
  23. ↑ Aloys Gonzaga Maria Adolf von und zu Liechtenstein (17. 6. 1869 Hollenegg – 16. 3. 1955 Vaduz) se oženil 20. dubna 1903 ve Vídni s arcivévodkyní Elisabeth Amalií Habsbursko-Lotrinskou (7. 7. 1878 Reichenau – 13. 3. 1960 Vaduz),[6] nevlastní sestrou následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este (1863–1914). V roce 1923 se Aloys vzdal svých nástupnických práv ve prospěch nejstaršího syna Františka Josefa II. (16. 8. 1906 zámek Frauenthal – 13. 11. 1989 Grabs), který byl v letech 1938–1989 14. knížetem z Liechtensteinu.[79]
  24. ↑ Poprvé se provdala ve Vídni za uherského barona Gézu Erős z Bethlenfalvy († 7. srpna 1908).

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-08]. Identifikátor záznamu 157314 : Klášter paulánů s kostelem Narození Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Výsledky soutěže „Nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje v roce 2015“ schváleny [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ 24. Vranov u Brna, hrobka Lichtenštejnů [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2016-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-10. 
  4. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Liechtensteinů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-04-11 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Liechtensteinů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-06-13 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Liechtensteinů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-10-14 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b THEROFF, Paul. Liechtenstein [online]. An Online Gotha [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c WEINLICH, Antonín. Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově. 2. vyd. Brno: [s.n.], 1890. 55 s. Dostupné online. S. 23. Dále jen Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově. 
  9. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 25
  10. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 26
  11. ↑ a b c d Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 29
  12. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 28
  13. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 33
  14. ↑ HORČIČKA, Václav; SUCHÁNEK, Drahomír; ŽUPANIČ, Jan. Dějiny Lichtenštejnska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 234 s. ISBN 978-80-7422-111-8. S. 46–47. Dále jen Dějiny Lichtenštejnska. 
  15. ↑ a b Dějiny Lichtenštejnska, s. 48
  16. ↑ a b Dějiny Lichtenštejnska, s. 49
  17. ↑ a b c d Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 42
  18. ↑ Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1897, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 209 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ a b c d e Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 37
  20. ↑ a b Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 35
  21. ↑ a b Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 36
  22. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 31
  23. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 41
  24. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 38
  25. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1802, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 20 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (německy) 
  26. ↑ a b c Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 43
  27. ↑ JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009. 424 s. ISBN 978-80-7277-403-6. S. 89. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. 
  28. ↑ a b c Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1805, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 24 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (německy) 
  29. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1807, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 29 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (německy) 
  30. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1808, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 32 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (německy) 
  31. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1835, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 86 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (německy) 
  32. ↑ a b c d Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 50
  33. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1836, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 86 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (německy) 
  34. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 46
  35. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 44
  36. ↑ a b c d e Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 47
  37. ↑ a b Bad Ischl Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ a b c Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 48
  39. ↑ a b c Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1854, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 126 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (německy) 
  40. ↑ a b c Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 54
  41. ↑ a b c d e f Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 52
  42. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1850–1879, rok 1858, Lednice, číslo knihy 2909, pag. 80 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. (německy) 
  43. ↑ a b c Matrika zemřelých 1862–1884, rok 1864, Karlovy Vary, číslo knihy 060, pag. 30 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni (Porta fontium) [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. (německy) 
  44. ↑ a b c d Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 51
  45. ↑ a b Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 55
  46. ↑ a b c Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1869, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 156 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  47. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1869, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 157 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  48. ↑ BILIŃSKI, Adam. Genealogia rodu Myszka Chołoniewski herbu Korczak [online]. Genealogia rodova (III), rev. 2021-05-21 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. (polsky) 
  49. ↑ a b c d e f Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1881, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 181 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (německy) 
  50. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 49
  51. ↑ Großheubach. Kloster Engelberg [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Stützenhofen Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Munich / München Theatinerkirche St. Kajetan [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ a b c Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1884, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 186 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (německy) 
  55. ↑ a b c d e f Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 53
  56. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1885, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 187 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (německy) 
  57. ↑ a b Rosegg Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ Liechtenstein, Friedrich Prinz [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  59. ↑ a b c Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1885, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 188 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (německy) 
  60. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1887, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 191 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  61. ↑ Liechtenstein, Franz Prinz (1802-1887) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  62. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1785–1898, rok 1895, Vranov, číslo knihy 2090, pag. 205 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  63. ↑ Wien / Vienna Zentralfriedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ a b c d e f Wranau / Vranov Wallfahrtskirche [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ a b c Matrika zemřelých (Sterbebuch 8) 1894–1919, rok 1907, Deutschlandsberg, sign. 1215, pag. 208 [online]. Matricula online [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (německy) 
  66. ↑ a b c d Todesfall im fürstl. Hause. Liechtensteiner Volksblatt. 1909-04-16, čís. 16, s. 1. Dostupné online [cit. 2024-06-09]. (německy) 
  67. ↑ Meran / Merano. Evangelischer Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1911–1938, rok 1914, Tulln-St. Stephan, sign. 03/13, pag. 23 [online]. Matricula online [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (německy) 
  69. ↑ BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů a kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. I. díl: Řády rytířské a křížovníci. Praha: Libri, 2002. 216 s. ISBN 80-7277-085-3. S. 52. 
  70. ↑ a b Matrika narozených 1831–1863, rok 1840, Lednice, číslo knihy 2889, pag. 148 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (německy) 
  71. ↑ Leichenfeier in Feldsberg. Liechtensteiner Volksblatt. 1929-02-19, roč. 63, čís. 23, s. 1. Dostupné online [cit. 2024-06-09]. (německy) 
  72. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1914–1931, rok 1929, Valtice, číslo knihy 3536, pag. 173 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (německy) 
  73. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch 4) 1904–1930, rok 1929, Graz-Graben, sign. 19763, pag. 578 [online]. Matricula online [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. (německy) 
  74. ↑ Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů, s. 129
  75. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch 6) 1924–1938, rok 1930, Deutschfeistritz, sign. 15915, pag. 23 [online]. Matricula online [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (německy) 
  76. ↑ Übelbach Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ a b Vaduz Fürstliche Gruft [online]. Royalty Guide [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch 9) 1919–1938, rok 1931, Deutschlandsberg, sign. 1213, pag. 204 [online]. Matricula online [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (německy) 
  79. ↑ ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 139. 
  80. ↑ OSPELT, Joseph. P. Ildefons Prinz Georg von und zu Liechtenstein 14. April 1931. In: Jahrbuch des Historischen Vereins für das Fürstentum Liechtenstein. Vaduz: Historischer Verein für das Fürstentum Liechtenstein, 1931. Dostupné online. Svazek 31. S. 1322, zde 21. (německy)
  81. ↑ a b Liechtenstein, Franz Prinz, Fürst (1929) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. (německy) 
  82. ↑ Duxkapelle - Römische Legionärshelme [online]. Schaan [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Pavel Juřík: Liechtensteinové, Historie a sídla knížecího rodu, Libri, Praha, 2015, ISBN 978-80-7277-534-7
  • ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století - Architektura let 1870–1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 97–106. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrobka_Lichtenštejnů_(Vranov)&oldid=24426104“