Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
| Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská | |
|---|---|
| císařovna římskoněmecká, královna česká, uherská a chorvatská | |
 Dobový portrét Amálie Vilemíny | |
| Narození | 21. dubna 1673 Lüneburg |
| Úmrtí | 10. dubna 1742 (ve věku 68 let) Vídeň |
| Pohřbena | Císařská hrobka ve Vídni |
| Předchůdce | Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
| Nástupce | Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
| Manžel | Josef I. Habsburský |
| Potomci | Marie Josefa Habsburská, Leopold Josef Rakouský a Marie Amálie Habsburská |
| Dynastie | Welfové |
| Otec | Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský |
| Matka | Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. dubna 1673 Lüneburg – 10. dubna 1742 Vídeň) pocházela z dolnoněmeckého rodu Welfů, byla dcerou vévody brunšvicko-lüneburského Jana Friedricha a jeho manželky, falcko-simmernské princezny Benedikty.
Byla manželkou arcivévody Josefa I., krále a císaře římského, krále českého, uherského a chorvatského a markraběte moravského.
Sňatek
[editovat | editovat zdroj]Amálie se narodila jako nejmladší dítě vévodského páru v roce 1673. Jako mladá byla vychovávána v katolickém duchu v klášteře v Maubuissonu, kde byla abataší její prateta Luisa Hollandina. 24. února 1699 byla ve Vídni jako šestadvacetiletá provdána za o pět let mladšího následníka císařského trůnu Josefa I., a to z čistě politických důvodů, aby evangeličtí Welfové navázali styky s císařským královským dvorem, stejně jako falčtí Wittelsbachové.
Tento sňatek navíc podporoval císař Leopold I. Habsburský, naopak jeho manželka, Eleonora Magdalena mu velice odporovala, protože nechtěla, aby se falcký vliv na vídeňském královském dvoře oslabil.
Manželství s Josefem I.
[editovat | editovat zdroj]Ze začátku bylo toto manželství radostné a optimální, narodily se tři děti za dva a půl roku. Arcivévoda Josef však po smrti syna, arcivévody Leopolda Josefa, začal udržovat poměr s mnoha milenkami. Onemocněl zřejmě syfilidou a svou manželku nakazil také. Ta už pak nikdy nemohla být těhotná.
Po této události se spolu svou tchyní Amálie snažila ovlivnit vídeňskou politiku ve prospěch falcké a s ní spřízněné nové hannoverské strany. Po smrti svého manžela Josefa I. se dostala do sporu s Karlem VI. i s jeho manželkou kvůli prosazování práva o nástupnictví královského trůnu pro své dcery.
Vdova
[editovat | editovat zdroj]Ve 20. letech 18. století se zmítal vídeňský dvůr spory mezi Amálií Vilemínou, Eleonorou Magdalénou, vdovou po Leopoldovi I., a Alžbětou Kristýnou, manželkou Karla VI. Rozřešil je až Karel VI. prosazením pragmatické sankce. Nicméně i po té snažila u dvora upřednostnit v nástupnictví své zetě, Augusta Saského a Karla Albrechta Bavorského, ovšem bezúspěšně. Po této porážce odešla Amálie Vilemína ode dvora, založila ve Vídni klášter sester Navštívení Panny Marie (visitantinky) a v roce 1719 do něho vstoupila.
Dožila se korunovace své dcery Marie Amálie českou královnou.
Císařovna, která manžela přežila o více než třicet let, zemřela v klášteře visitantinek (řádu sv. Františka Saleského) ve Vídni roku 1742. Zde je také pohřbena, kromě srdce, které je uloženo ve vídeňské kapucínské kryptě.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]- 1. Marie Josefa (8. 12. 1699 – 17. 11. 1757)
- ⚭ 20.8.1719 August III., saský kurfiřt (1733/1736–1763) a polský král (1733–1763)
- 2. Leopold Josef (29. 10. 1700 Vídeň – 4. 8. 1701 Vídeň)
- 3. Marie Amálie (22. 10. 1701 – 11. 12. 1756)
- ⚭ 1722 Karel VII. Albrecht, kurfiřt bavorský (1726–1745) a římský císař (1742–1745)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FIDLER, Jiří. České královny. Havlíčkův Brod: Fragment, 2004. ISBN 80-7200-849-8. S. 91–93.
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 59–60.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská na Wikimedia Commons
| Císařovna Svaté říše římské | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Eleonora Magdalena |
1705–1711 Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
Nástupce: Alžběta Kristýna |
| Římskoněmecká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Eleonora Magdalena |
1705–1711 Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
Nástupce: Alžběta Kristýna |
| Česká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Eleonora Magdalena |
1705–1711 Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
Nástupce: Alžběta Kristýna |
| Uherská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Eleonora Magdalena |
1705–1711 Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
Nástupce: Alžběta Kristýna |
| Chorvatská a slavonská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Eleonora Magdalena |
1705–1711 Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
Nástupce: Alžběta Kristýna |
