Přeskočit na obsah

Líšný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Líšný
Obecní úřad a knihovna
Obecní úřad a knihovna
Znak obce LíšnýVlajka obce Líšný
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽelezný Brod
Obec s rozšířenou působnostíŽelezný Brod
(správní obvod)
OkresJablonec nad Nisou
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel249 (2024)[1]
Rozloha1,73 km²[2]
Katastrální územíLíšný
Nadmořská výška525 m n. m.
PSČ468 22
Počet domů106 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduLíšný 2.díl 60
468 22 Železný Brod
obecni.urad@lisny.cz
StarostkaRenata Klápšťová
Oficiální web: www.lisny.cz
Líšný
Líšný
Další údaje
Kód obce563676
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Líšný je obec, která se nachází v okrese Jablonec nad NisouLibereckém kraji. Obec je rozdělena na dvě části řekou Jizerou. V obci je evidováno 135 adres a žije zde 249[1] obyvatel.

Vesnice Líšný se objevuje v písemné zmínce již k roku 1382[4] jako Lesczne. První chalupy vyrostly pravděpodobně na pravém břehu Jizery, na jižním svahu, při potůčku pramenícím pod výše položeným Sněhovem. Zřejmě již na konci 15. století se rozšířil tento i na osídlení vznikající na protilehlé straně řeky. Domky na pravém břehu patřily od roku 1565 k panství maloskalskému, vesnice rozrůstající se na břehu levém byla součástí hruborohozeckého zboží. Farou ves patřila ke Bzí. V zimě a při jarním tání byla cesta do kostela obtížná, nejednou zcela nemožná. Soused Jan Vyhlídko se proto rozhodl postavit na svém pozemku v Závrší malou kapličku. Na jaře 1777, tři roky před smrtí zakladatele, byla vysvěcena ke cti Jana Nepomuckého. „Fundaci“ musil Vyhlídko zaplatit na faru ve Bzí. Bzovský farář nebo kaplan tady několikrát do roka sloužili mši, nejslavnější o svatojanském květnovém svátku. Fundátor se ještě dočkal oslav půlstoletí od svatořečení Jana Nepomuckého, patrona kněží, mlynářů a vorařů, ochránce před povodněmi, utonutím a pomluvou, spolupatrona české země. Pobožnosti u kapličky byly hojně navštěvovány a konaly se až do první světové války.

Podle tradice býval v Líšném železný hamr a vápenná pec. Po zrušení hamru využila správa panství náhon z Jizery a rybníček k provozu líšenského mlýna. Upomínkou na staré železářské podnikání jsou občasné nálezy strusky a pomístní jméno Hamry. Rybník byl zrušen v roce 1774, mlýn o sto let později. Mlynář Bartoš přesídlil do Splzova a na místě mlýna byla postavena přádelna.

Ani jediná z místních chalup neuživí svého majitele a jeho rodinu a každý z hnich je nucen hledat vedlejší zaměstnání (sklo, továrna, řemeslo, obchod). Rodí se zde žito, oves, málo pšenice a ječmene, brambory, červené zelí, řepa vodnice, burkyně, jetel, kolenec… Ovocnému stromoví věnují majitelé náležitou péči. Daří se pěkné a hojně a dobře se zpeněží. Naše košařky je odnášejí do Jablonce, rovněž maliny, borůvky, houby, také zeleninu v Turnově nakupovanou.“ Tak ve dvacátých letech 20. století charakterizoval život ve vsi líšenský kronikář. Líšný spolu s Libentinami byl v té době již samostatnou obcí se 74 domy, z toho byli čtyři „fabrické“, postavené majitelem přádelny.

Dělníci v textilce „u Menčíka“ vydělávali mezi 100 a 200 korunami týdně. Domácká sklářská práce při lampě u stolu, rafinace benglí a návlek znamenaly přilepšení v rodinách textilních dělníků, na něž se ale nemohli trvale spolehnout, neboť, jak píše kronikář, „výdělky sklářů jsou různé podle konjunktury, někdy velmi dobré, někdy ubohé“. Menčíkova textilka byla znárodněna a v roce 1956 zrušena. Tovární objekty převzal národní podnik ŽBS a soustředil sem zručné domácí sklářské dělníky a dělnice. Vyráběla se tady bižuterie z mačkaných i vinutých perel, skleněné kameny, později také svítidla a plastová bižuterie.[5]

Od 22. října 2008 obec užívá znak a vlajku.[6]

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel[4] 316 435 521 467 613 587 705 503 455 418 324 243 244

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Sousoší kalvárie před vlakovou zastávkou
  • Litinový kříž „U Patřičných“
  • Kaplička „V Závrší“

Obec leží na hlavní silnici I/10 (E65, PrahaHarrachov). Od roku 1859 tudy prochází železniční trať Liberec–Pardubice; na místní zastávce v současnosti zastavují osobní vlaky linky LiberecNová Paka.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Osady a samoty:

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 Archivováno 7. 4. 2010 na Wayback Machine. – podle výsledků sčítání lidu 1869–2001, 1. díl, str. 432–433, ISBN 80-250-1277-8; dostupné on-line, formát PDF
  5. Jana Scheybalová, Josef V. Scheybal. Krajem skla a bižuterie. Nakladatelství Jakoubě, 1998.
  6. Líšný – udělené symboly

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]