Calico Jack

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Ucesat po translatorove verzi a pokusu o lepsi preklad.

Calico Jack
Dřevoryt Rackhama z 18. století, z knihy o pirátech od Charlese Johnsona
Narození	27. prosince 1682 Bristol
Úmrtí	18. listopadu 1720 (ve věku 37 let) nebo 17. listopadu 1720 (ve věku 37 let) Port Royal
Příčina úmrtí	oběšení
Povolání	politik a pirát
Partner(ka)	Anne Bonny
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jack Rackham, také znám�� jako Calico Jack, (21. prosince 1682, Bristol, Anglie – 18. listopadu 1720, Port Royal, Jamajka^[1]) byl anglický pirátský kapitán, který působil na Bahamách a na Kubě v letech 1718–1720 ke konci zlatého věku pirátů. V říjnu 1720 byl dopaden lovcem pirátů Jonathanem Barnetem, spolu s posádkou souzen ve Spanish Townu na Jamajce a odsouzen k smrti. Dne 18. listopadu byl oběšen v Port Royal.^[1]

Jeho přezdívka byla odvozena od tkaniny kaliko, jež rád nosil. Je mu též připisováno autorství charakteristického pirátského motivu černé vlajky s lebkou, takzvaného Jolly Roger. V posádce měl jediné dvě ženy, které kdy působily jako pirátky: Anne Bonny, jež byla zároveň jeho milenkou, a Mary Readovou.

Rackham se narodil v roce 1682 v Anglii a o jeho mládí neexistují další záznamy. První písemná zmínka o Rackhamovi pochází z roku 1718, kdy působil jako důstojník na lodi Ranger pod kapitánem Charlesem Vanem. Jeho základnou byl nechvalně proslulý pirátský přístav New Providence na Bahamách, ^[2] odkud Vane se svou posádkou vyplouval k přepadům lodí u New Yorku. Při jedné z plaveb Ranger narazil na francouzskou válečnou loď, která piráty začala pronásledovat. Vane se rozhodl vyhnout se boji, situace však využil Rackham a s podporou většiny posádky volal s vidinou kořisti po útoku na francouzské plavidlo. Z přibližně devadesáti pirátů na palubě Rangeru jen patnáct podpořilo Vaneovo rozhodnutí, ten však svůj rozkaz nepustit se do boje neodvolal. 24. listopadu 1718 ale posádka odhlasovala sesazení Vanea z pozice kapitána a nahradila jej Rackhamem.^[2] Nový kapitán svému předchůdci přenechal menší plavidlo z pirátské flotily.^[3]

Nejčastějším cílem pirátů pod Rackhamovým velením byly menší lodě v pobřežních vodách, za oběť jim padlo také několik větších lodí v souostroví Západní Indie a u Bermudských ostrovů. Jedním z přepadených plavidel byla i jamajská loď Kingston, z níž následně Rackham učinil svou vlajkovou loď. Útok na Kingston však proběhl na dohled od přístavu Port Royal a za Rackhamem byli okradenými obchodníky vysláni lovci pirátů. Dostihli jej v únoru roku 1719, když Kingston kotvil u ostrova Isla de los Pinos nedaleko Kuby. Rackham byl nucen ukrýt se ve vnitrozemí a přišel o svou vlajkovou loď i kořist.

O Rackhamově další kariéře píše Charles Johnson ve své knize A General History of the Robberies and Murders of the most notorious Pyrates z roku 1724. Podle ní Rackhamova posádka prováděla opravy na svém plavidle zakotveném na Kubě, když k přístavišti připlula španělská válečná loď spolu se zajatou anglickou šalupou. Kvůli odlivu nemohli Španělé do přístavu vplout, zakotvili tedy před ním a vyčkávali. Avšak Rackham se svými muži v noci přepadl anglickou loď a přemohl její španělskou stráž. Když pak ráno válečná loď zahájila palbu na Rackhamovo původní plavidlo, piráti odpluli v nově ukořistěné lodi.

Následně Rackham zamířil do bahamského přístavu Nassau, aby využil Brity nabízenou amnestii a stal se korzárem ve službách britského guvernéra Woodese Rogerse. Ten byl na Bahamy vyslán, aby skoncoval s útoky pirátů na britské lodě v oblasti. Rackham prohlásil, že ho i s posádkou k pirátství donutil bývalý kapitán Charles Vane, jehož byl guvernér Rogers zapřisáhlým nepřítelem. Zřejmě i proto se Rogers rozhodl Rackhamovi uvěřit a udělit v rámci vyhlášené amnestie milost. Počestný způsob života však Rackhamovi ani jeho posádce dlouho nevydržel.

Na Bahamách začal Rackhamův milostný vztah s Anne Bonny. Ta byla manželkou Jamese Bonnyho, námořníka pod Rogersovým velením. James se o jejich vztahu dozvěděl a informoval o něm guvernéra, jenž Anne za cizoložství nařídil zbičovat. Rackham Jamesovi nabídl za jeho manželku peníze, sama Anne však toto gesto odmítla, neboť prý nechtěla být prodána jako zvíře.^[4] Rackham s Anne a novou posádkou poté ukradli další loď a z Nassau utekli, čímž Rackham porušil podmínky udělené milosti. Následující dva měsíce přepadávali v Karibiku další pirátské lodě a zároveň verbovali jejich posádky do své flotily. Tehdy také Anne otěhotněla a vrátila se na Kubu.

V září 1720 bahamský guvernér Rogers prohlásil Rackhama za piráta a následující měsíc vydal příkaz k jeho zatčení. V té době Rackham přepadával rybářské lodě u severního pobřeží Jamajky,^[5] kde jej ještě v říjnu dopadl lovec pirátů Jonathan Barnet. Rackham při své plavbě údajně potkal menší pirátskou loď a obě posádky byly po prohýřené noci ještě pod vlivem alkoholu, když na ně u Bry Harbour Bay Barnet zaútočil. Zajal Rackhamovu loď i s celou posádkou a odvezl je do Spanish Townu, kde byli odsouzeni k smrti oběšením. 18. listopadu 1720 byl Rackham popraven a jeho ostatky vystaveny jako varování na malém ostrově v přístavu Port Royal.^[2][3]

Deset dní po Rackhamově popravě začal soud s Anne Bonny a Mary Readovou. Během něj obě tvrdily, že jsou těhotné. Neboť tehdejší zákony neumožňovaly popravu těhotné ženy, bylo vykonání rozsudku odloženo. Mary zemřela v dubnu následujícího roku, pravděpodobně na horečku vyvolanou porodem. O osudu Anne se nedochovaly žádné záznamy.^[6]

Další členové posádky, George Fetherston, Richard Corner, John Davis a John Howell, byli popraveni spolu s Rackhamem v Port Royal. Patrick Carty, Thomas Earl, James Dobbin a Noah Harwood byli popraveni o den později v Kingstonu.

Už následující den po soudu s Rackhamem byli k smrti odsouzeni bývalí členové jeho posádky John "Old Dad the Cooper", "Fenis" Fenwick a Thomas Bourn (alias Brown) za účast na vzpouře nedaleko Hispanioly v polovině června 1720.^[1]

Devatero pirátů, jež slavilo s Rackhamem v době jeho dopadení (John Eaton, Edward Warner, Thomas Baker, Thomas Quick, John Cole, Benjamin Palmer, Walter Rouse, John Hanson, a John Howard), bylo odsouzeno 24. ledna 1721. 17. února byli v Port Royal oběšeni John Eaton, Thomas Quick a Thomas Baker, druhý den byli v Kingstonu popraveni John Cole, John Howard a Benjamin Palmer. Osud zbývajících tří je neznámý.^[1]

V televizním seriálu Black Sails stanice Starz ztvárnil Rackhama Toby Schmitz. Rackham také vystupuje v titulu Assassin's Creed IV: Black Flag z herní série Assassin's Creed od společnosti Ubisoft.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calico Jack na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Calico Jack na Wikimedia Commons