hlučný

wymowa:

​^?/i

znaczenia:

przymiotnik

(1.1) hałaśliwy, huczny, gwarny

odmiana:

(1.1)

przypadek	liczba pojedyncza				liczba mnoga
	m żw	m nżw	ż	n	m żw	m nżw	ż	n
mianownik	hlučný		hlučná	hlučné	hluční	hlučné		hlučná
dopełniacz	hlučného		hlučné	hlučného	hlučných
celownik	hlučnému		hlučné	hlučnému	hlučným
biernik	hlučného	hlučný	hlučnou	hlučné	hlučné			hlučná
wołacz	hlučný		hlučná	hlučné	hluční	hlučné		hlučná
miejscownik	hlučném		hlučné	hlučném	hlučných
narzędnik	hlučným		hlučnou	hlučným	hlučnými
stopień wyższy hlučnější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik hlučnější hlučnější dopełniacz hlučnějšího hlučnější hlučnějšího hlučnějších celownik hlučnějšímu hlučnější hlučnějšímu hlučnějším biernik hlučnějšího hlučnější hlučnější wołacz hlučnější hlučnější miejscownik hlučnějším hlučnější hlučnějším hlučnějších narzędnik hlučnějším hlučnější hlučnějším hlučnějšími
stopień najwyższy nejhlučnější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik nejhlučnější nejhlučnější dopełniacz nejhlučnějšího nejhlučnější nejhlučnějšího nejhlučnějších celownik nejhlučnějšímu nejhlučnější nejhlučnějšímu nejhlučnějším biernik nejhlučnějšího nejhlučnější nejhlučnější wołacz nejhlučnější nejhlučnější miejscownik nejhlučnějším nejhlučnější nejhlučnějším nejhlučnějších narzędnik nejhlučnějším nejhlučnější nejhlučnějším nejhlučnějšími

przykłady:

składnia:

kolokacje:

synonimy:

antonimy:

hiperonimy:

hiponimy:

holonimy:

meronimy:

wyrazy pokrewne:

rzecz. hluk m, hlučnost ż

związki frazeologiczne:

etymologia:

uwagi:

źródła:

wymowa:

znaczenia:

przymiotnik

(1.1) hałaśliwy^[1], huczny^[1]

(1.2) ożywiony^[1], gwarny^[1], ruchliwy^[1]

odmiana:

przykłady:

składnia:

kolokacje:

(1.1) hlučný hovor / smiech

(1.2) hlučné námestie

synonimy:

(1.1) hlasný, hrmotný

antonimy:

hiperonimy:

hiponimy:

holonimy:

meronimy:

wyrazy pokrewne:

rzecz. hluk m, hlučnosť ż

przysł. hlučne

związki frazeologiczne:

etymologia:

uwagi:

źródła: