Wp/brh/Inđíá
Inđíá | |
Baerak | Nişán |
Rájí saot: Jana Gana Mana | |
Dárulhukúmat | Daelí |
Bhallá Şár | Mumbaí |
Sarkárí bolí(k) | Indí, Angrezí |
Elo bolík | Ásámí, Bangálí, Kánađ, Maláyálam, Maráŧí, Támil, Telugú, Panjápí, Sindí, Gujrátí, Urdú |
Hukúmat | |
- Nizám | Vafákí Párlímání |
- Vazír Ázum | Manmohan Sing |
- Sadar | Prátibhá Paŧel |
Đaģár | |
- Kulloí | 3,287,240 km2 (7amíko) |
- Dír | 9.56% |
Ábádí | 1,182,825,000 (2010 aná andáza) |
Zar | Inđían Ruppaí (/Rs.) (INR) |
Vaxt | IST (UTC+5:30) |
Calling Code | 91 |
Internet TLD | .in |
Inđíá Soelí Eşíá ná mulk ase. Đaģár ná kacc aná hisáb aŧ dá duniá ná aftamiko bhallá mulk e o ábádí ná hisáb aŧ iraŧamíko bhallá mulk e. Dáná dang ák soel ná kunđá Indí Zir, dekíalleng ná kunđá Pákistán o Arabí Zir, kutub ná kunđá Cín, Nepál o Bhúŧán, o deŧik ná kunđá Bangládeş o Barmá ton millira. Inđíá ná sáhil 7,517 kilomíŧar (4,700 míl) e.
Táríx
[edit | edit source]Inđíá o dáŕton ganđok mulk átá báz mutkun o táríx ase. Andá đaģár duniá ná mutkun á taezíb átián asiŧ Sind Benŧ Taezíb (Indus Valley Civilization) ná bundar massune. Cár ballo dín, Indí Dín, Buddhmat, Jaen Dín o Sikh Dín andá đaģár ná toşa o. Dáŕán bedis Átişparstí, Yahúdí Dín, Ísáí Dín o Islám dá pára ģá Ísáí Sál tá avalíko pár aŧí dáng tálán massur o dá iláka ná dodrubeda e droşum tining aŧ kumak karer.
Ázár á sál átá táríx aŧí dá iláka ná tákat ná bunjá o xuája ģák badal marisa bassuno. Vaxt as andí maxlúk zor alk o oftá jind án kas dá ráj á hukúmat kare, o vaxt as peşan ná zorávar ák julav karer o hukúmat e tená dúŧí karer.
Aźdamíko sadí ŧí Inglistání ŧolí East India Company dáŕe zor alisá iná o nozdamíko sadí ná niám aŧí tíva mulk Angrez ná ģulámí ná ámác mass. Angrez ák avalsar to vápár ná pin á bassur vali andí maxlúk ná ten pa ten ná jeŕa ģátián fáida arfisá iláka e macciŧ macciŧ á tená naoábádí joŕ karisá karer. 1856 iskán Inđíá ná geştir başx Angrez ná naoábádí joŕ assur. 1857 aŧí jaí maxlúk Angrez e Inđíá ģán kaşşing o tená ájo bistár e dubar kaŧŧing kin xúní o baģávat as karer. Vali Angrez ná tákat ná mon á bevas massur o bá tissur. Dá besob á baģávat án pad Inđíá ģá Angrez Taxt aná mukammal ixtiár joŕ mass o dá Inglistán ná naoábádí as lekingá.
Ájoí ná jod bístamíko sadí ŧí, Indí Rájí Gall (Indian National Congress) ná ráhşoní ŧí, valdá zor alk. Dá daor aŧí piní á sarok Mohandas Karamcand Gándí ass ki besiláh jod ná mannok as ass.
Ájoí ná jod ná guđsar aŧ Musulmán o Baxxál tá nátipákí ná savab án oŕe ábád Musulmánk jitá o mulk ase ná dává e karer. 1947 aŧí Angrez sarkár Inđíá e ájo kanning án must irá başx karer ki elo başx ta dása Pákistán ná pin aŧ cáingik.
Sarkár o Hukúmat
[edit | edit source]Inđíá ŧí dá vaxt á 1950 ná áín ráij e. Arásiŧ ná rid aŧ mulk e asi saekúlar o jamúrí o mulk as maroí e. Andá áín o mulk aŧí barjá sogav á jamúrí nizám ná savab án Inđíá dá vaxt á kull án ballá jamúrí mulk páningik ki oŧí (Indrá Gándí ná 1975 na Emergency án abed) icco vaxt as márşallá laggitane.
Miyánustumání Tálukdárí
[edit | edit source]Inđíá dá vaxt á Baddhí karoká Ustumánk (UN) ná sargaram o básk ase. Oŕton avár G20, BRICS o Soelí Eşíáí mulk átá gall SAARC aná am básk e.
Kutub dekíalleng Pákistán |
Kutub Aoģánistán |
Kutub deŧik Cín Bhutan Nepal | |||||||||
Dekíalleng Pákistán |
|
Deŧik Bangladeş | |||||||||
Soel dekíalleng Máldíp |
Soel Sirí Lanká |
Soel deŧik Burma |
-
Himalaya
-
Rashtrapati Bhavan
-
Taj Mahal
-
Jama Masjid
-
Daelí
-
Bangalore
| |||||
---|---|---|---|---|---|
Soelí Eşíá ná mulk ák | Bangládeş · Bhúŧán · Inđíá · Máldíp · Nepál · Pákistán · Sirí Lanká | ||||
Vaxtas avár lekok | Aoģánistán · Barmá · Indí Zir aná Inglistání Jazíra ģák · Írán · Tibbat |
| |||||
---|---|---|---|---|---|
Eşíá ná mulk ák | Aoģánistán · Armeníá · Ázarbáíján · Baeren · Bangládeş · Bhúŧán · Brunáí · Kambođíá · Cín Sáipras · Deŧikí Temor · Ģazá · Járjíá · Háng Káng · Inđíá · Inđoneşíá · Írán · Irák · Isráíl · Jápán · Urdun Kázaxistán · Koet · Kirģizistán · Láos · Labnán · Maleşíá · Máldíp · Mangolíá · Mayánmár · Nepál Kutubí Koríá · Omán · Pákistán · Filpáin · Katar · Rús · Saodí Arab · Singápúr · Soelí Koríá Sirí Lanká · Síríá (Şám) · Táíván · Tájikistán · Táílaenđ · Turkí · Turkamanistán · Baddhí á Arab riyásat ák Uzbakistán · Vetnám · Yaman | ||||
Soelí Eşíá | Bangládeş · Bhúŧán · Inđíá · Máldíp · Nepál · Pákistán · Sirí Lanká |