obloudit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From o- +‎ bloudit.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

obloudit pf

  1. to mystify, to charm, to fool, to sweet-talk

Conjugation

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • oblouditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • oblouditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • obloudit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)