mos

Možná hledáte MOS.

1. mech
2. kaše

Z latinskéh morsus, které odvozeno od slovesa mordēre ― hryzat, kousat. Srovnej např. francouzské morceau či anglické morsel

• rod mužský

1. kousek, sousto

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	—	mossos

Přes vulgární latinu z klasického (latinského) meōs.

• přivlastňovací

1. mými, mojich, mé, moji, mých

1. (oblastně) mons

• IPA: [mɔːs]

Nevyjasněná. Předpokládá se původ z praindoevropského základu *moh₁-, *meh₁-. Srovnej např. modus nebo Musa, české Múza.

• rod mužský (maskulinum)
• 3. deklinace

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	mōs	mōrēs
genitiv	mōris	mōrum
dativ	mōrī	mōribus
akuzativ	mōrem	mōrēs
vokativ	mōs	mōrēs
ablativ	mōre	mōribus

1. zvyk, mrav, obyčej
   • Ō tempora, ō mōrēs! – To jsou mi dnes ale úpadek mravů! či např. Co to je dnes za móresy!^[1], dnes používáno především sarkasticky

• mōrōsus
• mōrālis
• moraliter
• mōrōsē

• IPA: [moʃ]
•  mos^{? • info}

1. mýt, čistit

• mosható
• mosás
• moslék
• mosatlan
• felmos
• megmos
• összemos
• átmos
• mosat

•  mos^{? • info}

Z předpokládaného pragermánskéh *musą. Srovnej např. anglické moss téhož významu.

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	mos	mossen

1. mech
2. lišejník

• korstmos
• mosje
• bladmos
• rendiermos