Přeskočit na obsah
- Jsme vedeni přesvědčením, že lidská odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského bytí, součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.[1]
— Boris Šťastný
- Nicota obchází bytí. To znamená, že bytí nemá žádnou potřebu nicoty, má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po nicotě. Ale na druhé straně nicota, která není, může mít jen propůjčenou existenci a získává tak své bytí z bytí. S nicotou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic bytí, a totální zánik bytí by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik nicoty. Nebytí existuje pouze na hranici bytí.[2]
— Jean-Paul Sartre
- Mezi všemi velkými věcmi kolem nás je existence ničeho ta největší.[3]
— Leonardo da Vinci
- ↑
návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008
- ↑
BARROW, John D.. Teorie ničeho. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 58.
- ↑
BARROW, John D.. Teorie ničeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 55.
- ↑
KUNDERA, Milan. Slavnost bezvýznamnosti. Překlad Anna Kareninová. 1. vyd. Brno : Atlantis, 2020. 120 s. ISBN 978-80-7108-375-7. S. 93.
- ↑ ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl II - Metafysika, kapitola 2 - Sub specie aeterni, str. 66)
- ↑
WITTGENSTEIN, L. Tractatus logico-philosophicus. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1993.
