Zadunají

Dunántúl (česky Zadunají) také Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko), je maďarská oblast na západ od Dunaje a podle dělení NUTS:HU jedna z maďarských tzv. částí státu.

Vymezení oblasti

Dunántúl se rozprostírá v západní části Maďarska. Ze severu a východu je ohraničena Dunajem, z jihu Drávou a ze západu státní hranicí s Rakouskem. Zabírá tedy veškeré území na západ od Dunaje. Tedy i část Közép-Magyarország a hlavního města Budapešti.

NUTS:HU

První stupeň dělení dle NUTS:HU vymezuje oblast Dunántúl na následující regiony a župy:

Regiony	Župy	Města s župním právem
Közép-Dunántúl (Střední Zadunají)	Fejér	Dunaújváros, Székesfehérvár
	Komárom-Esztergom	Tatabánya
	Veszprém	Veszprém
Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)	Győr-Moson-Sopron	Győr, Sopron
	Vas	Szombathely
	Zala	Nagykanizsa, Zalaegerszeg
Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají)	Baranya	Pécs
	Somogy	Kaposvár
	Tolna	Szekszárd

Tedy podle dělení NUTS nepatří do Dunántúl západní část župy Pest a hlavního města Budapešti. A menší celky z župy Bács-Kiskun.

Geografie

Povrch oblasti je velice různorodý, na západě a u Balatonu jsou mírná pohoří dosahující výšky až 800 m n. m., na severu a jihu je rovina. V samém srdci oblasti leží jezero Balaton.

Jezera

Řeky

Cestovní ruch

Spolu s Budapeští patří Dunántúl (především Közép-Dunántúl), kde leží jezero Balaton, k nejnavštěvovanějším místům Maďarska.

Významná města

Národní parky

Historie

Oblast Dunántúl byla osídlena již v době kamenné. V pozdějších dobách tu pobývali Keltové, krátce před začátkem našeho letopočtu území obsadili Římané a vytvořili tu svou provincii Panonii. Římské legie zde stavěly města, silnice a vojenské tábory. Zbytky těchto staveb jsou patrné v celé oblasti. V 9. století část území patřila k Velkomoravské říši, po příchodu Maďarů se zde usadil kmen vedený rodem Arpádovců, který si postupně podmanil celou oblast. Proto se také Dunántúl stal kolébkou Uherského státu.^[1]

Odkazy

Reference

↑ TOMÁŠEK, Radim. Maďarsko (průvodce Olympia). Praha: Nakladatelství Olympia, 1988. Kapitola Zadunají, s. 127–204.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dunántúl na maďarské Wikipedii.

Související články

[1] TOMÁŠEK, Radim. Maďarsko (průvodce Olympia). Praha: Nakladatelství Olympia, 1988. Kapitola Zadunají, s. 127–204.

[1]

Maďarsko – Magyarország – (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever)