Vozovna Karlín
Vozovna Karlín | |
---|---|
bývalá vozovna | |
Účel stavby | |
bývalá tramvajová vozovna v Praze | |
Základní informace | |
Výstavba | 1875 |
Přestavba | 1900 |
Poloha | |
Adresa | č.p. 278, Sokolovská 113, Šaldova 36, Praha-Karlín, Česko |
Souřadnice | 50°5′42,53″ s. š., 14°27′19,96″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vozovna Karlín je bývalá tramvajová vozovna v Praze-Karlíně, která stojí na rohu ulic Sokolovská a Šaldova poblíž zastávky MHD Urxova. Původně ji ze severní strany ohraničovala již zrušená železniční trať vedoucí na nádraží Těšnov.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vozovna koňky
[editovat | editovat zdroj]Vozovna v Karlíně je nejstarší vozovnou v Praze; pravidelný provoz v tehdy samostatném Karlíně zahájila společně s první tratí 23. září 1875. Ustájeno v ní bylo 32 koní a deponováno deset vozů koněspřežné tramvaje. Do dvora vedla z ulice jedna kolej, která se poté větvila v dřevěné kůlně na odstavné koleje. Patřila k ní malá dílna, obytná budova s přilehlým skladištěm a stájí pro 64 koní, samostatná kovárna a stáj pro nemocné koně. Od roku 1885 měla manipulační kolej položenou ve dvoře. Zároveň byl vypracován projekt na zděnou dílnu v místech stáje.[1]
Počátkem 90. let 19. století byla kůlna na vozy kvůli havarijnímu stavu zbořena a na jejím místě dalo Generální ředitelství Pražské tramwaye roku 1893 postavit novou halu, která měla kromě výpravny a lampárny také jídelnu. Dvě koleje v odstavné části remízy pokračovaly do nové zděné dílenské budovy. V areálu zůstala i původní manipulační kolej z roku 1885.[1]
Protože se Elektrické podniky rozhodly elektrifikovat karlínskou trať, začaly 21. května 1900 bourat starou remízu se stájemi a na uvolněném pozemku budovat novou vozovnu pro elektrické tramvaje.[1]
Vozovna elektrické dráhy
[editovat | editovat zdroj]Nová vozovna byla předána do provozu 19. listopadu 1900. Z původní remízy zůstala pouze budova dílen. Nová hala měla ocelové krovy a skládala se ze dvou částí – z velké remízy s pěti kolejemi pro 25 vozů a malé remízy se čtyřmi kolejemi pro čtyři vozy. Všechny koleje měly prohlížecími kanály, dvě koleje dál pokračovaly do dílen a jedna do skladiště. Od 20. let 20. století byla spojena s nedalekou vozovnou Libeň v jeden organizační celek. Měly společnou výpravnu a k roku 1924 z obou vyjíždělo celkem 76 vozů (56 motorových a 20 vlečných).[2]
Dne 10. března 1951 bylo z obou vozoven vypraveno 34 motorových a 58 vlečných vozů na linky č. 5, 8, 10, 15 a 19, zatímco večer všechny vozy zatáhly do nové vozovny Hloubětín. K odpojení karlínské vozovny od kolejové sítě elektrických drah došlo 6. prosince 1955.[2] Pražský dopravní podnik posléze areál využíval pro potřeby své autodopravy. Po roce 1989 komplex odkoupil soukromý investor, který ho využívá jako prodejnu a opravnu automobilů.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Vozovna koňky Karlín. © Pražské tramvaje 2001-2023. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Vozovna Karlín. © Pražské tramvaje 2001-2023. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Bývalá vozovna koňky v Karlíně [online]. Atlasceska.cz [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 05 Karlín, Žižkov, 142 Vozovna Karlín, s. 115
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu vozovna Karlín na Wikimedia Commons