Važecká jeskyně

Važecká jeskyně
Údaje o jeskyni
Stát	Slovensko Slovensko
Místo	okres Poprad okres Liptovský Mikuláš
Zeměpisné souřadnice	49°2′43,14″ s. š., 19°57′51,54″ v. d.
Važecká jeskyně
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní přírodní památka Važecká jeskyně
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	1968, 2010
Vyhlásil	Slovenská národní rada, Ministerstvo kultury SSR
Nadm. výška	784 m n. m.
Rozloha	11,41 ha[1]
Poloha
Stát	Slovensko Slovensko
Okres	Liptovský Mikuláš, Poprad
Umístění	Važec, Štrba
Další informace
Kód	463
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Važecká jeskyně je krasová jeskyně v Liptovské kotlině u obce Važec.

Nachází se v údolí Bílého Váhu na severním okraji Nízkých Tater, na jihozápadním okraji obce Važec, ve výšce 748 m n. m. Jeskyni objevil a prozkoumal malíř a speleolog František Havránek roku 1922 a o šest let později již byla jeskyně provizorně zpřístupněná. Později jeskyňáři objevili další prostory v podzemí a roku 1954 byla zpřístupněná již definitivně. Celková délka jeskyně dosahuje 400 m, z čehož je zpřístupněných 230 m pohodlnou prohlídkovou trasou. V roku 1968 byla jeskyně vyhlášená za chráněný přírodní výtvor. Važecká jeskyně je vytvořená v zajímavém typu kotlinového krasu v šedomodrých vápencích středního triasu, které se střídají se světlými dolomity.

Podzemní prostory vznikly v pleistocénu erozivní a korozivní činností vod Bílého Váhu, které vnikaly pod povrch tektonických puklin hlavně na vrstevnatých plochách vápenců. Proto mají prostory jeskyně tvar nízkých prostranných sálů, zčásti vyplněných říčními nánosy. Podzemní prostory zahrnují chodby, dómy a síně, které vznikaly na místech tektonických puklin a mnohé mají řítivý charakter. Prostory jeskyně zkrášluje pestrobarevná, sklovitě-modrá, modrobílá či voskově žlutá sintrová výplň. Ze stropu visí tenká brčka, stalaktity, záclony, na podlaze se nacházejí tlustší stalagmity a podlahové nátoky. Najdeme zde zátiší bohatě zdobená sintrovými nátoky a mladými krápníky různých tvarů a barev.

Mezi nejpozoruhodnější patří 2 m vysoký a 80 cm široký krápníkový sloup a Bílé záclony v Húskově síni, Korálové jezírko v Jezírkové síni, Galerie a Zbojnická komora. Jeskyně je do značné výšky vyplněná říčními usazeninami (Kostnice, Hliněná chodba, Kouzelná zahrádka), ve kterých se zachovaly kosti jeskynního medvěda (Ursus speleus).

Važecká jeskyně je staticko-dynamickým typem jeskyně s průměrnou teplotou 7,1 °C a vlhkostí 94 %. Z živočichů se zde vyskytuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), v sintrových jezírkách žije chvostoskok (Colembolla).

Važecká jaskyňa je národní přírodní památka spravována Správou slovenských jeskyní. Nachází se v katastrálním území obcí Važec a Štrba v okrese Liptovský Mikuláš a okrese Poprad v Žilinském a Prešovském kraji. Území bylo vyhlášeno v roce 1968 a novelizováno v roce 2010.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Važecká jeskyně na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky jeskyně na serveru Správy slovenských jeskyní
• Národní přírodní památka Važecká jaskyňa, Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR
• Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.