Theodor Wisch

Theodor Wisch
Theodor Wisch
Narození	13. prosince 1907; Wesselburenerkoog; Německé císařství
Úmrtí	11. ledna 1995 (ve věku 87 let); Norderstedt; Německo
Národnost	německá
Vojenská kariéra
Hodnost	SS-Brigadeführer a Generalmajor der Waffen-SS
Sloužil	Třetí říše (do roku 1945)
Složka	Waffen-SS (do roku 1945)
Velel	1. tanková divize SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler“
Války	Druhá světová válka
Bitvy	Bitva o Francii; Balkánské tažení; Východní Fronta; Západní fronta
Vyznamenání	viz. článek

Theodor Peter Johann Wisch (13. prosince 1907, Wesselburenerkoog – 11. ledna 1995, Norderstedt) byl německý vysoce postavený člen Waffen-SS v hodnosti SS-Brigadeführer a Generalmajor der Waffen-SS, velitel 1. tankové divize SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler“.

Život

Narodil se 13. prosince 1907 ve Wesselburenerkoogu jako syn zemědělce.

Roku 1930 vstoupil do SS (členské číslo: 4 759) a NSDAP (čl. č. 369 050).

Zpočátku byl členem 1. Sturmbann 53. Standarten (Wesselburen). Odtud přešel k Sonderkommandu Berlin a současně byl povýšen do hodnosti SS-Oberscharführer. Ze Sonderkommanda se později vyvinula 1. tanková divize SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler“. Dne 28. července 1933 byl uveden do hodnosti SS-Sturmführer.

Jako SS-Hauptsturmführer a velitel 1. tankové divize SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler se zúčastnil invaze do Polska, po kterém byl 30. ledna 1940 povýšen na SS-Sturmbannführera.

Byl velitelem 2. pěšího pluku Leibstandarte SS Adolf Hitler (LSSAH), který se zúčastnil bitvy o Francii a Balkánského tažení. Od června 1941 bojoval v Rusku.

Na podzim 1942 velel 2. tankové divizi SS „Das Reich“ a 30. ledna 1943 byl povýšen na SS-Standartenführera. Za statečnost v třetí bitvě o Charkov byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě. Dne 1. července 1943 získal hodnost SS-Oberführera a koncem července stejného roku se stal velitelem 1. tankové divize.

V září 1943 1. tanková divize zavraždila 50 Židů při masakru u jezera Maggiore.

V bojích v zimě 1943/1944 u Žytomyru, Korosteňu a Berdyčivu utrpěla divize těžké ztráty, ale dokázala dosáhnout některých úspěchů, za což mu byl 12. února 1944 udělen Rytířský kříž Železného kříže s dubovou ratolestí. Dne 30. ledna 1944 mu byla také udělena hodnost hodnost SS-Brigadeführer a Generalmajor der Waffen-SS.

Poté, co byla divize přemístěna na Západní frontu, byl těžce zraněn. Byl evakuován do Německa, kde mu byly amputovány obě nohy. Do konce války pobýval v nemocnici, kde byl zajat Brity a poté roku 1948 propuštěn. Při pobytu v nemocnici byl oficiálně přidělen k SS-Führungshauptamtu.

Zemřel 11. ledna 1995 v Norderstedtu.