Svatba jako řemen
| Svatba jako řemen | |
|---|---|
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 93 min |
| Žánr | filmová komedie |
| Námět | Zdeněk Mahler |
| Scénář | Zdeněk Mahler Jiří Krejčík |
| Režie | Jiří Krejčík |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Iva Janžurová Vladimír Pucholt Jan Vostrčil František Filipovský Stella Zázvorková … více na Wikidatech |
| Produkce | František Milič |
| Hudba | Zdeněk Liška |
| Kamera | Josef Střecha |
| Střih | Josef Dobřichovský |
| Zvuk | Dobroslav Šrámek |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 30. června 1967 (Československo) |
| Produkční společnost | Filmové studio Barrandov |
| Distribuce | Ústřední půjčovna filmů |
| Svatba jako řemen na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatba jako řemen je česká filmová komedie natočená režisérem Jiřím Krejčíkem v roce 1967. Film vypráví o předsvatebních přípravách, kdy ženich (Jiří Hrzán) si chce ještě naposled užít svobody, trochu přebere a zaplete se do znásilnění, takže ve svatební den nestíhá dopravit se včas na správné místo, což rodina nevěsty bere poněkud nervózně.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Iva Janžurová | prodavačka Hanička |
| Vladimír Pucholt | rotný VB Stoklasa |
| Jan Vostrčil | podpraporčík VB, náčelník |
| František Filipovský | otec nevěsty |
| Stella Zázvorková | matka nevěsty |
| Jiří Hrzán | ženich Venda |
| Alena Walterová | nevěsta Blaženka |
| Pavel Landovský | řidič Lojza |
| Jan Schánilec | pásek Peckář |
| Jan Libíček | tajemník |
| Ilja Prachař | major, Vendův strýc |
| Anna Kratochvílová | teta Růža |
| Ivana Karbanová | Máňa, dcera tety Růži |
Dále hrají: Josef Hlinomaz (helikonista), Jiří Hálek (ženich), Jiří Lír (vedoucí samoobsluhy), Ludmila Roubíková (zřízenkyně na nádraží), Josefa Pechlátová (babička), Václav Kotva (pokladník na nádraží), Vladimír Hrabánek (muzikant Pepa), Gustav Oplustil (ženich), Blažena Slavíčková (teta), František Husák (ženich), Lubomír Kostelka (fotoreportér), František Bohdal (manžel tety Růži), Karel Hovorka (tajemníkův kolega), Alena Bradáčová (slečna), Pavla Pekárková (slečna), Ivana Herglotzová (slečna), Milada Ježková (matka s dítětem v náručí), Robert Marek (ředitel pojišťovny; mluví Milan Mach), Eva Řepíková (svatebčanka), Antonín Samler (číšník v nádražní restauraci), Alois Vachek (muž na korbě auta)
Tvůrci a štáb
[editovat | editovat zdroj]- Režie: Jiří Krejčík
- Předloha: Václav Fürst (Svatebčanem ze služební povinnosti skutečný případ uveřejněný v časopisu Kriminalistický sborník 10/1961)
- Původní filmový námět: Zdeněk Mahler
- Scénář: Zdeněk Mahler, Jiří Krejčík (včetně technického), Pavel Juráček (dialogy)
- Dramaturg: Václav Šašek
- Kamera: Josef Střecha
- Vedoucí výroby: František Milič
- Hudba: Zdeněk Liška
- Nahrál: Filmový symfonický orchestr (řídil Štěpán Koníček), Orchestr Karla Duby
- Architekt: Oldřich Okáč
- Zvuk: Dobroslav Šrámek
- Střih: Josef Dobřichovský
- Umělecký maskér: Ladislav Bacílek
- Pomocný režisér: Věra Ženíšková
- Vedoucí výpravy: Miroslav Dvořák
- Dále spolupracovali: Zeno Dostál (asistent režie), Ivan Wurm (II. kameraman), Karel Hyka (zástupce vedoucího výroby), Václav Havlík (zástupce vedoucího výroby), Milena Voborská (skript), Vlastimil Hasala (kostýmy), Růžena Bulíčková (kostýmy), Jiřina Davidová (masky), Helena Lehovcová (asistentka střihu), Miroslava Švestková (klapka), Jaroslav Trousil (fotoreportér)
Hodnocení
[editovat | editovat zdroj]V souvislosti s obnovenou premiérou snímku v prosinci roku 1989 oslovil filmový magazín Záběr šest filmových kritiků z různých českých a slovenských periodik a uveřejnil jejich hodnocení filmu s následujícím výsledkem[1]:
| Jméno | Působení v periodiku | Hodnocení |
|---|---|---|
| Michal Bartůšek | Mladý svět |  
|
| Stanislav Bensch | Záběr |
|
| Emília Kincelová | Práca |
|
| Pavel Melounek | Scéna |
|
| Věra Míšková | Rudé právo | 
|
| Eva Zaoralová | Film a doba |
|
Návštěvnost
[editovat | editovat zdroj]Od své premiéry v červnu 1967 až do 1. září 1974, kdy byl vyřazen z distribuce, vidělo film v českých kinech v rámci 7 401 představení celkem 1 111 460 diváků.[2] V prosinci 1989 byl film v obnovené premiéře znovu uveden do kinodistribuce, ze které byl vyřazen k datu 1. listopadu 1993. V součtu s tímto znovuuvedením vidělo film v českých kinech v rámci 11 123 představení celkem 1 280 320 diváků.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Záběr. Praha: Panorama, 30. prosinec 1989, roč. 22, čís. 26, s. 2. ISSN 0139-7664.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s. S. 218.
- ↑ BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6. S. 395.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Monografie
- KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film IV. 1961–1970. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 2004. 693 s. ISBN 80-7004-115-3.
- BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6.
- Články v periodikách
- CIESLAR, Jiří. Svatba jako řemen. Kino. Praha: Panorama, 8. prosinec 1989, roč. 44, čís. 24–25, s. 26–27. ISSN 0323-0295.
- TAUSSIG, Pavel. Svatba jako řemen. Záběr. Praha: Panorama, 30. prosinec 1989, roč. 22, čís. 26, s. 6. ISSN 0139-7664.
- HOŘEJŠÍ, Jan. Svatba jako řemen. Rudé právo. Praha: Ústřední výbor KSČ, 13. červenec 1967, roč. 47, čís. 191, s. 5. Dostupné online. ISSN 0032-6569.
- VRABEC, Vlastimil. Dobré řemeslo má zlaté dno. Svobodné slovo. Praha: Československá strana socialistická, 24. červen 1967, roč. 23, čís. 172, s. 3. ISSN 0231-732X.
