Světlá nad Sázavou (nádraží)
| Světlá nad Sázavou | |
|---|---|
 Staniční budova nádraží ve Světlé | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Město | Světlá nad Sázavou |
| Souřadnice | 49°40′13,08″ s. š., 15°25′1,92″ v. d. |
  Světlá nad Sázavou | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 541334 |
| Tratě | Čerčany – Světlá nad Sázavou, Kolín – Havlíčkův Brod |
| Nadmořská výška | 400 m n. m. |
| V provozu od | 21. prosince 1870 |
| Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71 |
| Dopravní koleje | 7 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 5 (5) |
| Prodej jízdenek |  |
| Služby ve stanici |      |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Světlá nad Sázavou je železniční stanice ve východní části města Světlá nad Sázavou v Kraji Vysočina v okrese Havlíčkův Brod, na řece Sázavě. Leží na tratích Čerčany – Světlá nad Sázavou a Kolín – Havlíčkův Brod. Stanice je elektrizovaná (25 kV, 50 Hz AC). Ve městě se dále nacházejí železniční zastávky Světlá nad Sázavou město a Světlá nad Sázavou-Josefodol.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stanice byla vybudována jakožto součást Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 21. prosince 1870 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Havlíčkova Brodu do Golčova Jeníkova, odkud mohly vlaky po již dokončené trati pokračovat do Kolína. V září 1903 došlo k dobudování úseku z Kácova do Světlé (společnosti Místní dráha Světlá–Ledeč–Kácov), čímž bylo dokončeno propojení s Čerčany a tratí Praha – České Budějovice. Trať je též známá jako Posázavský pacifik.
Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, místní dráha byla zestátněna až roku 1925.[1]
Od 17. února 2011 je objekt železniční stanice kulturní památkou.[2] V roce 2020 bylo oznámeno, že roku 2021 by mělo dojít k velké obnově nádraží.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nádražím prochází dvoukolejná trať, jednotlivá nástupiště jsou nekrytá a nástup do vlaku probíhá přes přechod přes koleje. Elektrizace trati procházející stanicí byla dokončena roku 1965.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-01-20]. Identifikátor záznamu 0880374969 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KŘÍŽOVÁ, Helena Zelená. Nádraží v Křižanově, Třebíči a Skleném nad Oslavou dostávají nový kabát. Třebíčský deník. 2020-08-16. Dostupné online [cit. 2020-10-14].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BERAN, Lukáš. Industriální topografie - Kraj Vysočina: průmyslová architektura a technické stavby. Praha: FA ČVUT VCPD, 2014. 273 s. ISBN 978-80-01-05544-1. S. 143-144.
- DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8 208 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Světlá nad Sázavou na Wikimedia Commons - Článek o plánovaných rekonstrukcích staničních budov v Kraji Vysočina (2018)
- Historie Rakouské severozápadní dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah