Přeskočit na obsah

Strachoňovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Strachoňovice
Strachoňovice
Strachoňovice
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTelč
Obec s rozšířenou působnostíTelč
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel92 (2024)[1]
Rozloha4,34 km²[2]
Katastrální územíStrachoňovice
Nadmořská výška513 m n. m.
PSČ588 56
Počet domů43 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduStrachoňovice 19
588 56 Telč
strachonovice@volny.cz
StarostaFrantišek Bartík
Oficiální web: www.obecstrachonovice.w1.cz
Strachoňovice
Strachoňovice
Další údaje
Kód obce587940
Kód části obce155861
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strachoňovice (německy Strachonowitz[4]) jsou obec v okrese JihlavaKraji Vysočina. Leží v Dačické sníženině pod vrchem Oleška na toku potoka Ochozína, pramenícího nad obcí a vlévajícího se do Moravské Dyje. Žije zde 92[1] obyvatel.

Jméno Strachoňovice vzniklo přiřazením koncové přípony -ovice k osobnímu jménu Strachoň. Toto jméno je zřejmě odvozeno od staročeského jména Strachkvas, Strachuj nebo Strachota. Slovo Strachoňovice tedy znamená ves lidí Strachoňových. Již od nejstarších záznamů se vyskytuje latinsko-německá forma tohoto názvu, Strachonowitz, pouze v záznamech z 19. století se objevuje forma Strachonice nebo Strachomice.

Starší dějiny

[editovat | editovat zdroj]

Strachoňovice jsou poměrně starou obcí, první zmínky o ní pocházejí z roku 1353 (Strachonowycz),[5][6] kdy Bohunek z Volfířova dal zapsat polovinu této obce Martinovi z Mutic, purkrabímu na hradě Roštejn. Od roku 1390, kdy byla prodána Jindřichovi z Hradce, majiteli Telče, až do roku 1849 pak byla ves součástí telčského panství a sdílela jeho osudy.

V držení pánů z Hradce zůstalo toto panství až do vymření jejich rodu po meči – k tomu došlo v roce 1604, kdy panství přechází na Slavaty z Chlumu a Košumberka. V jejich držbě je do roku 1691, kdy poslední potomek rodu, Jan Karel Jáchym Slavata, odmítl převzít rodové dědictví a celé panství se dostalo do rukou rodu Lichtenstein-Castelcorn. O sedmdesát let později, tedy roku 1761, se panství přesunulo do vlastnictví Podstatských-Lichtensteinů. V jejich rukou pak majetek zůstal až do roku 1945, kdy bylo celé panství na základě dekretů prezidenta republiky zkonfiskováno a přešlo do rukou státu.

Vývoj obce ve 20. století

[editovat | editovat zdroj]

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 422 ha. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1941. JZD vzniklo v 50. letech 20. století, roku 1973 bylo sloučeno do JZD Černíč. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, v obci pila a klempířství.

V roce 1980 byla obec připojena ke střediskové vsi Radkov.[zdroj⁠?!] Od roku 2003 spadají pod pověřený městský úřad v Telči v samosprávném Kraji Vysočina.

V typologii vesnických sídel patří Strachoňovice mezi smíšené návesní obce. Vesnice se rozrůstala kolem návsi, která má obdélníkový tvar se zaoblenými rohy. V minulosti se ve středu obce nacházely dva rybníky, jeden z nich byl z důvodu zanášení kolem roku 1965 vysušen. V centru obce dnes stojí budova obecního úřadu, jednotlivé domy jsou situovány oválně kolem návsi. V současnosti je ze 42 domů s popisnými čísly 1–45 trvale obydleno 25 domů, 8 je používáno především k rekreaci a zbývající jsou trvale neobydlené.

Do vsi, resp. ze vsi, vedou a i v minulosti vedly dvě hlavní a jedna vedlejší cesta, vycházející z návsi směrem na okolní vesnice. První z hlavních cest přichází do obce ze severozápadu, od obce Radkov přes lokalitu Vohoř. Druhá hlavní cesta vychází z obce směrem na jih, ke spojnici mezi obcemi Slaviboř a Dolní Vilímeč. Třetí, vedlejší, cesta spojuje Strachoňovice přímo s obcí Dolní Vilímeč.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Nachází se sedm kilometrů severovýchodně od Dačic a pět kilometrů jihovýchodně od Telče. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a na rozmezí jejích podcelků Dačická kotlina a Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 513 metrů.[8] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 580 metrů stojí v severním cípu katastru. Obcí prochází potok Ochozín, část západní hranice tvoří Moravská Dyje.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 32 domech 143 obyvatel. 142 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 143 římských katolíků.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 168 177 159 165 150 165 143 133 143 132 97 95 82 82 93
Počet domů 30 31 31 32 32 33 32 40 35 31 28 35 43 43 43

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 byly částí Telče, 1. ledna 1992 se opět osamostatnily.[13]

Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta František Bartík.

Strachoňovice je členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2010–2014 67 68,66 5 5 SNK 1 František Bartík
2014–2018 68 51,47 5 5 SNK I. František Bartík

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází silnice III. třídy č. 40618 do Radkova.[14] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Telč, Černíč, Myslůvka a Řásná.[15] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5124 z Černíče do Dolní Vilímče.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren) [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-06-30]. S. 16. Dostupné online. 
  6. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 495. 
  7. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online. 
  8. Strachoňovice [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online. 
  9. Strachoňovice [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 538.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  14. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  15. Strachoňovice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LEDNICKÁ, Blanka. Rod Janoušků ve Strachoňovicích v 17. až 19. století. Brno: FF MU, 2007. Dostupné online. Bakalářská práce. 
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 977–979. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]