Spirochéty
Spirochéty | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Doména | bakterie (Bacteria) |
Kmen | spirochéty (Spirochaetota) Garrity & Holt, 2021 |
Třída | Spirochaetes Cavalier-Smith, 2002 |
Řád | Spirochaetales Buchanan, 1917 |
Typový rod | |
Spirochaeta Ehrenberg, 1835 | |
čeledě | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Spirochéty jsou gramnegativní bakterie, řazené do kmene Spirochaetota,[1][2] s charakteristickým tvarem dlouhé, štíhlé spirály. Jsou pohyblivé, chemoheterotrofní, anaerobní a vesměs volně žijící, ale známe i patogenní druhy.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Spirochéty jsou dlouhé, tenké, ohebné bakterie charakteristického šroubovitého tvaru, 5–500 μm dlouhé a 0,2–7 μm široké[3]. Množí se příčným dělením, případně pučením. Jsou velmi pohyblivé, a to díky tzv. osovému vláknu, což je kontraktilní struktura podobná bakteriálnímu bičíku, která je zabudovaná v buněčné stěně a spirálně se ovíjí kolem protoplastu. Osová vlákna vedou od pólů buňky k jejímu středu, kde se protilehlá vlákna více či méně přesahují. Díky tomu se spirochéty pohybují vývrtkovitým otáčením kolem vlastní osy nebo smršťováním a natahováním celé buňky.
V patogenezi jsou důležité morfologické změny a změny v expresi povrchových proteinů. V nepříznivých podmínkách jsou spirochéty schopny tvořit cysty (zapouzdřit se) a být rezistentní vůči protilátkám a lékům. Hostitel na zapouzdřené spirochéty nereaguje. V příznivých podmínkách cystickou strukturu změní na pohyblivou spirochétu a opět poškozují hostitelovy buňky a vyvolávají reakci. Jsou s to tvořit kulovité formy (sféroplast, L-forma) a „váčky“ (gemmy; gemma je lat. pupen). Při vytvoření L-formy, tzn. formy bakterie bez buněčné stěny („cell wall deficient“, CWD) jsou rezistentní vůči těm antibiotikům, která působí na buněčnou stěnu (peniciliny, cefalosporiny).[pozn. 1] Další strukturou odvozenou z membrány je vezikul. U mnoha druhů všech rodů spirochét je zdokumentována tvorba drobných lomivých granulí, jejich rozmnožování a vývoj ve spirálovitou formu. Spirocheální bakterie mají také schopnost maskovat se vniknutím do intracelulárního prostoru, čímž se vyhýbají detekci imunitním systémem. Tato forma úniku spirochétě umožňuje, aby zůstala nečinná dlouhou dobu.[5]
Barvení
[editovat | editovat zdroj]Gramovo barvení není v případě spirochét příliš vhodné, barví se velmi špatně a když už, tak jen staré buňky, a to negativně. Význam má barvení Giemsou, používá se též impregnace stříbrem. Spirochéty se dají pozorovat také v nativním preparátu, v zástinu nebo při použití fázového kontrastu – při tomto způsobu je často prozradí jejich charakteristický pohyb.
Patogenní spirochéty
[editovat | editovat zdroj]- Treponema spp. – původce syfilis člověka (T. pallidum), frambézie (T. pertenue), pinty (T. carateum), nemoci Bejel neboli endemické syfilitidy a spirochetózy (syfilis) králíků. Některé další patogenní treponemy způsobují parodontózu (T. denticola, T. pectinovorum, T. socranskii, T. vincentii).[6]
- Borrelia spp. – u člověka, psů, koní, skotu a ovcí původce lymské borreliózy,[7] u člověka původcem návratného tyfu (B. recurrentis), tropické návratné horečky (B. recurrentis); z nemocí zvířat Borrelia způsobuje borreliózu ptáků včetně drůbeže (B. anserina), spirochetózu skotu (B. theileri) a epizootické aborty skotu (B. coriaceae).[8][9]
- Leptospira spp. – původce leptospiróz zvířat, příp člověka. V roce 2020 je uváděno 66 druhů s více než třemi sty sérotypů.[10] Bakterie Leptospira parazitují zejména na zvířatech, méně na člověku. Případná nákaza (antropozoonóza) se týká především osob pracujících se zvířaty, s odpadní vodou, záchranářů při záplavách či lidí koupajících se a sportujících ve stojaté vodě. (L. alexanderi, L. borgpetersenii, L. interrogans sérotypy Hardjo, Copenhageni a Icterohaemorrhagiae, L. kirschneri, L. mayottensis, L. noguchii, L. santarosai, L. weilii a další). Sérotypy druhu L. interrogans mohou ve vhodném prostředí (povrchová voda) přežívat dlouhodobě.[11][12]
- Brachyspira spp. – původce dysentérie prasat (B. hyodysenteriae) nebo spirochetózy střeva prasat (B. pilosicoli); příčinou onemocnění, které probíhá pod klinickým obrazem dyzentérie, jsou i druhy B. hampsonii a B. suanatina. Příčinou spirochetézy slepých střev drůbeže je B. intermedia, B. alvinipulli a zmíněná B. pilosicoli.[13]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ L-forma je v mikrobiologii způsob existence bakterií bez bakteriální stěny. Může být navozena uměle, ale vyskytuje se i přirozeně. L-formy bakterií mohou přežívat a za příznivých okolností se množit. Z klinického hlediska je významná jejich rezistence na některá antibiotika, např. penicilinová, která účinkují právě zásahem do syntézy bakteriální stěny. Předpokládá se, že L-formy mohou v organismu dlouhodobě přetrvávat a vyvolávat chronické recidivující infekce.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ OREN, Aharon; GARRITY, George M. Valid publication of the names of forty-two phyla of prokaryotes. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology [online]. 2021-10-20 [cit. 2024-03-25]. Roč. 71, čís. 10. DOI 10.1099/ijsem.0.005056. PMID 34694987. (anglicky)
- ↑ LPSN. Domain Bacteria. Dostupné online (anglicky)
- ↑ ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994. 67 s. ISBN 80-85827-16-6.
- ↑ L-forma. In: Velký lékařský slovník [online]. ©1998–2023 [cit. 3. 10. 2023]. Dostupné z: https://lekarske.slovniky.cz/pojem/l-forma2
- ↑ Lyme Disease. Survival in Adverse Conditions. The Strategy of Morphological Variation in Borrelia burgdorferi & Other Spirochetes. 1900–2001. [Lymská nemoc. Přežití v nepříznivých podmínkách. Strategie morfologické variace u Borrelia burgdorferi a dalších spirochét. 1900–2001.] December, 2001 [cit. 4. 10. 2023]. 21 s., 6 s. Dostupné z: https://lymevereniging.nl/wp-content/uploads/2021/03/Lyme_disease__survival_under_adverse_conditions.pdf
- ↑ Treponema. In: DVOŘÁKOVÁ HEROLDOVÁ, Monika. Spirochéty, treponemata. Powerpointová prezentace. [Brno]: [Masarykova univerzita, Lékařská fakulta]. [2018], s. [7]–[63]. 124 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/med/jaro2018/BLLM0422p/um/materialy_z_prednasek/T_19_Spirochety_2018.pdf
- ↑ PAPOUŠKOVÁ, Aneta; MASAŘÍKOVÁ, Martina a ČÍŽEK, Alois. Vybrané kapitoly z veterinární bakteriologie II: antimikrobiální rezistence: gramnegativní bakterie [online]. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinárního lékařství, Ústav infekčních chorob a mikrobiologie, 2020, s. 159. Dostupné z: https://www.vfu.cz/files/upload/prorektor%20pro%20strategii%20a%20rozvoj/1240_05_v%C3%BDstup_Vybran%C3%A9%20kapitoly%20z%20veterin%C3%A1rn%C3%AD%20bakteriologie%20II%202020.pdf
- ↑ Borrelia. In: DVOŘÁKOVÁ HEROLDOVÁ, Monika. Spirochéty; treponemata. Powerpointová prezentace. [Brno]: [Masarykova univerzita, Lékařská fakulta]. [2018], s. 64–[96]. 124 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/med/jaro2018/BLLM0422p/um/materialy_z_prednasek/T_19_Spirochety_2018.pdf
- ↑ FREITAS PAULA, Warley Vieira de; CARDOSO NEVES, Lucianne; FERREIRA PAULA, Luiza Gabriella de; AZEVEDO SERPA, Maria Carolina de; OLIVEIRA, Fabricio Peixoto de; DANTAS-TORRES, Filipe; MUÑOZ-LEAL, Sebástian; LABRUNA, Marcelo Bahia & SILVA KRAWCZAK, Felippe da. First molecular detection of Borrelia theileri subclinical infection in a cow from Brazil. Veterinary research communications. 2023, vol. 47, iss. 2, s. 963–967. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s11259-022-10020-x
- ↑ CAIMI, Karina a RUYBAL Paula. Leptospira spp., a genus in the stage of diversity and genomic data expansion. Infection, Genetics and Evolution. 2020, vol. 81, s. 104241. ISSN 1567-1348. doi:10.1016/j.meegid.2020.104241 PMID 32061688. S2CID 211135356 https://doi.org/10.1016/j.meegid.2020.104241
- ↑ PAPOUŠKOVÁ, Aneta; MASAŘÍKOVÁ, Martina a ČÍŽEK, Alois. Vybrané kapitoly z veterinární bakteriologie II: antimikrobiální rezistence: gramnegativní bakterie [online]. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinárního lékařství, Ústav infekčních chorob a mikrobiologie, 2020, s. 151. Dostupné z: https://www.vfu.cz/files/upload/prorektor%20pro%20strategii%20a%20rozvoj/1240_05_v%C3%BDstup_Vybran%C3%A9%20kapitoly%20z%20veterin%C3%A1rn%C3%AD%20bakteriologie%20II%202020.pdf
- ↑ Leptospiróza. In: DVOŘÁKOVÁ HEROLDOVÁ, Monika. Spirochéty, treponemata. Powerpointová prezentace. [Brno]: [Masarykova univerzita, Lékařská fakulta]. [2018], s. [102]–[124]. 124 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/med/jaro2018/BLLM0422p/um/materialy_z_prednasek/T_19_Spirochety_2018.pdf
- ↑ PAPOUŠKOVÁ, Aneta; MASAŘÍKOVÁ, Martina a ČÍŽEK, Alois. Vybrané kapitoly z veterinární bakteriologie II: antimikrobiální rezistence: gramnegativní bakterie [online]. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinárního lékařství, Ústav infekčních chorob a mikrobiologie, 2020, s. 162. Dostupné z: https://www.vfu.cz/files/upload/prorektor%20pro%20strategii%20a%20rozvoj/1240_05_v%C3%BDstup_Vybran%C3%A9%20kapitoly%20z%20veterin%C3%A1rn%C3%AD%20bakteriologie%20II%202020.pdf
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BROOKS, George F. et al. Jawetz, Melnick, & Adelberg’s medical microbiology. 26th ed. New York: McGraw-Hill Medical, ©2013. 864 s. Lange medical book. ISBN 978-0-07-181292-4.
- DVOŘÁKOVÁ HEROLDOVÁ, Monika. Spirochéty, treponemata. Powerpointová prezentace. [Brno]: [Masarykova univerzita, Lékařská fakulta]. [2018]. 124 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/med/jaro2018/BLLM0422p/um/materialy_z_prednasek/T_19_Spirochety_2018.pdf
- CHANG, Matthew W., ed. Principles in microbiome engineering. Weinheim: Wiley-VCH, ©2022. 316 s. Advanced biotechnology. ISBN 978-3-527-34725-4.
- CHURCHm Brigette; WALL, Erika; WEBB, John R. and CAMERON, Caroline E. Interaction of Treponema pallidum, the syphilis spirochete, with human platelets. PLoS ONE. 2019, vol. 14, iss. 1, s. e0210902. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0210902
- JIANHE, Hu, ed. et al. Animal microbiology. Beijing: Science Press, ©2022. 427 s. ISBN 978-1-78332-549-8.
- KING, Martina. Das Mikrobielle in der Literatur und Kultur der Moderne: zur Wissensgeschichte eines ephemeren Gegenstands (1880–1930). [Mikrobiální v moderní literatuře a kultuře: o historii poznání pomíjivého objektu (1880–1930).] Berlin: De Gruyter, ©2021. 617 s. Studien zur deutschen Literatur, Band 216. ISBN 978-3-11-052398-0.
- MARKEY, B. K. et al. Clinical veterinary microbiology. 2nd ed. Edinburgh: Mosby Elsevier, 2013. 901 s. ISBN 978-0-7234-3237-1.
- MODROW, Susanne et al. Molekulare Virologie. 3. Aufl. Heidelberg: Spektrum Akad. Verl., 2010. 730 s. ISBN 978-3-8274-1833-3.
- PAPOUŠKOVÁ, Aneta; MASAŘÍKOVÁ, Martina a ČÍŽEK, Alois. Vybrané kapitoly z veterinární bakteriologie II: antimikrobiální rezistence: gramnegativní bakterie [online]. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinárního lékařství, Ústav infekčních chorob a mikrobiologie, 2020. 194 s. Dostupné z: https://www.vfu.cz/files/upload/prorektor%20pro%20strategii%20a%20rozvoj/1240_05_v%C3%BDstup_Vybran%C3%A9%20kapitoly%20z%20veterin%C3%A1rn%C3%AD%20bakteriologie%20II%202020.pdf
- VAŘEJKA, František; MRÁZ, Oldřich a SMOLA, Jiří. Speciální veterinární mikrobiologie. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1998. 258 s. ISBN 80-209-0042-X.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Spirochetes, 24. 1. 2022 (3.16 min.)
- JENNI, Bernard. Spirochaetes. 25. 10. 2018 (2.36 min.)
- Interaction of Treponema pallidum, the syphilis spirochete, with human platelets 20. 1. 2019 (3.11 min.)
- Actions of Lyme Spirochetes (Borrelia Burgdorferi) 21. 10. 2016 (2.32 min.)
- video Leptospira 17. 9. 2019 (7.17 min.)
- Brachyspira 21. 10. 2022 (1.04 min.)
- Obrázky, zvuky či videa k tématu spirochéty na Wikimedia Commons