Souřadnost
Souřadnost (parataxe) je v jazykovědě syntaktický vztah, kdy jsou dva syntaktické prvky spojeny tak, že ani jeden není gramaticky ani významově závislý na druhém, oba mají stejnou platnost a mohou existovat samostatně.
Nejčastěji se pojmu souřadnost užívá v užším významu v souvislosti se souvětími. V případě souřadného spojení dvou vět není ani jedna v členěna do druhé jako její člen. Opakem souřadnosti je podřadnost.
Souřadné spojení
[editovat | editovat zdroj]Výrazy jsou spojovány:
- Pomocí souřadicích spojek, např. a, i, ani, nebo, či ap.:
- s užitím jedné spojky (syndeticky): Petr, Pavel, maminka a tatínek šli do ZOO.
- s užitím více spojek (polysyndeticky):
- průběžně: Petr a Pavel a maminka a tatínek si pustili film.
- s bezspojkovým členěním: Petr a Pavel, maminka a tatínek.
- Bezspojkově (asyndeticky): Petr, Pavel, maminka, tatínek. (Viz juxtapozice.)
- Pomocí příslovcí, např. hned – hned, jak – tak, jinak ap.
V češtině je nejběžnější syndetické spojení, zatímco například v latině se daleko častěji užívá spojení asyndetické nebo polysyndetické.
Vztahy mezi jednotlivými syntaktickými prvky
[editovat | editovat zdroj]Mezi dvojicemi souřadně spojených syntaktických prvků může být různý vztah. Ten lze odhadovat podle použité spojky nebo způsobu spojení. Před spojkami a, i a ani se ve slučovacím poměru nepíše čárka, v ostatních případech spojení se prvky oddělují čárkou. Je-li použito více spojek za sebou, čárka se píše pouze před první z nich.
- slučovací: a, i, ani, ani – ani, hned – hned, napřed – potom
- stupňovací: ba, ba – i, ba – ani, nejen – ale, nejen – i, nejen – nýbrž, dokonce, (nejen) – ale i; ve stupňovacím významu se často používají i slučovací spojky, v takovém případě se před nimi píše čárka (tedy přidáním čárky se možnosti uvedené později zdůrazňují)
- odporovací: ale, však, avšak, (sice) – ale, nýbrž, leč
- vylučovací: nebo, anebo, buď – nebo, buď – anebo, či
- příčinný (důvodový): neboť, vždyť, totiž
- důsledkový: proto, a proto, tedy, a tedy, tudíž, a tak.
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Přišel Petr a Jirka. – souřadné spojení slov Petr a Jirka pomocí spojky a.
Na dvoře byly slepice, kachny, husy a pes. – souřadné bezspojkové spojení několika členů (slepice, kachny, husy), poslední člen (pes) je připojen spojkou a.
Přestalo pršet a děti vyběhly ven. – souřadné spojení dvou vět.
Souvětí souřadné
[editovat | editovat zdroj]Pokud se v souvětí vyskytují alespoň dvě věty hlavní, označujeme souvětí jako souvětí souřadné, protože dvě hlavní věty jsou souřadně spojeny. Věty vedlejší jsou na členy vět hlavních napojeny podřadně, s jinými větami vedlejšími se mohou vázat souřadně i podřadně. Souvětí se dvěma souřadn�� spojenými vedlejšími větami se přesto označuje jako souvětí podřadné, pokud obsahuje jen jednu větu hlavní.
Souřadnost a podřadnost si často konkurují, tj. vztah dvou vět lze vyjádřit jak souřadně, tak podřadně:
Nepřátelé dobyli město a vypálili ho. (souřadné spojení)
Když nepřátelé dobyli město, vypálili ho. (podřadné spojení)
Dostal jsem dárek, který jsem si přál. (podřadné spojení)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KARLÍK, Petr. Nový encyklopedický slovník češtiny. Příprava vydání Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová. Praha: NLN, 2017. ISBN 978-80-7422-480-5. Heslo PARATAXE.
- ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. 2. vyd. Olomouc: Rubico, 2008. ISBN 978-80-7346-093-8.
- Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-484-X. (2008: ISBN 978-80-7106-484-8.)
- Příruční mluvnice češtiny. 2., opr. vyd. [i. e. 4. vyd.]. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7106-624-8.
- ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda : přehled a slovníky. 4. vyd., v Karolinu 2., dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2360-3.
- NOVOTNÝ, Jiří a kol. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. S. 80–81.