Sobědruhy
| Sobědruhy | |
|---|---|
 Židovský hřbitov | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Teplice |
| Okres | Teplice |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°40′ s. š., 13°52′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 144 (2021)[1] |
| Katastrální území | Sobědruhy (2,3 km²) |
| PSČ | 415 10 |
| Počet domů | 369 (2021)[2] |
  Sobědruhy | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 151505 |
| Kód k. ú. | 751502 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sobědruhy (německy Soborten) jsou část statutárního města Teplice. Nachází se na severovýchodě Teplic. Prochází zde silnice I/13. Sobědruhy jsou také katastrální území o rozloze 2,3 km².[3]
Ve čtvrti se nachází 21 ulic: 5. května, Březový háj, Důlní, Haškova, K zámečku, Mírová, Na rozhraní, Nerudova, Pod kopcem, S. K. Neumanna, Srbická, U zámečku, Zahrádky, Žižkova, Husova, Bohosudovská, Stará, Polní, K Zámečku, Boční a Úzká.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen ze staroslověnského slova drugъ (česky druh) ve významu ves sobědruhů. Německá varianta Soborten vznikla zkomolením českého jména. V historických pramenech byla vesnice uváděna pod názvy: Sobiedruhy (1334), Sobijedruhi (1335), Sobiedruhy (1337), Sobodruhy (1418), Sobiedruhy (1542, 1561), Sobodruh (1584), Sobodruhy (1628), Soborten a Sobothrn (1787) a Soborten (1833).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z roku 1334.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 017 obyvatel (z toho 967 mužů), z nichž bylo 820 Čechoslováků, 1 104 Němců, patnáct Židů a 78 cizinců. Většina se jich hlásila k římskokatolické církvi, ale osmdesát lidí patřilo k evangelickým církvím, 64 k církvi izraelské a 412 jich bylo bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měly Sobědruhy 2 189 obyvatel: 909 Čechoslováků, 1 221 Němců, osm Židů, dva příslušníky jiné národnosti a 49 cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 81 evangelíků, pět členů církve československé, 51 židů, čtyři členové jiných církví a 611 lidí bez vyznání.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 860 | 1 257 | 1 420 | 1 929 | 2 156 | 2 017 | 2 189 | 1 719 | 1 822 | 1 577 | 1 265 | 1 010 | 1 031 | 1 110 | 1 144 |
| Domy | 90 | 107 | 114 | 141 | 159 | 164 | 212 | 346 | 317 | 317 | 288 | 311 | 327 | 343 | 369 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1869–1980 Sobědruhy byly samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Teplice, ale v letech 1921 a 1930 v okrese Teplice-Šanov a podruhé znovu v okrese Teplice. Od 1. července 1980 je částí statutárního města Teplice.[10]
Židovská obec v Sobědruhách
[editovat | editovat zdroj]
V minulosti, zejména v 17.–19. století, měla vesnice převážně židovské obyvatelstvo[11], byla to patrně jedna z nejstarších židovských obcí v severních Čechách[12]. Na (velice atypické) věži s hodinami dnes již zaniklé sobědružské synagogy byly uvedeny dva letopočty: 1553 a 1654. Synagoga poprvé v písemných pramenech doložena na počátku 18. století, patrně však starší, prošla několika přestavbami; ačkoliv v Sudetech, nacisté jí během tzv. Křišťálové noci kvůli pozici v zástavbě nevypálili; stržena byla před rokem 1958.[13]
Hebrejský a jidiš název Sobědruh zněl hebrejsky זאבארטן , Zobortn[14][15], objevuje se i ve variantě סאבארטען Sabarten[15]. Oba názvy se dochovaly na několika sbírkových předmětech místní provenience v Židovském muzeu v Praze.
Do roku 1848 byli zdejší Židé nuceni žít v místním ghettu – zdejší Židovské ulici (německy Judengasse), název později (kol. 1900) změněn na U synagogy (německy Tempelgasse[16] či Tempelstrasse[16]), přetrval až do 2. sv. války, dnes ulice Bohosudovská.[16][17] Zdejší ŽNO spadala určitou dobu do litoměřického okresního rabinátu, ale v roce 1883 se osamostatnila a zvolila si za rabína Chaima (Heinricha) Galandauera, autora díla „Der Socialismus im Bibel und Talmud“). Na počátku 20. století měla sobědružská židovská obec asi 150 členů.[12]
Minimálně od roku 1669 zde existuje židovský hřbitov s řadou významných náhrobních kamenů.[13] Až do roku 1751 zde byli pohřbíváni též Židé z Drážďan.[18] Mnoho náhrobků nese nápis „מגרש פראג" ("Mi-Gereš Prag“), označující hroby Židů, kteří byli vyhnáni z Prahy, z nichž někteří „zemřeli jako mučedníci“.[12]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Dušan Třeštík (1933–2007), historik
- Václav Svatoň (1915–1982), fotbalista
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Sobědruhy, Soborten, s. 124.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 228.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 364.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 316. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-10-21]. S. 521. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/teplice/
- ↑ a b c https://www.jewishencyclopedia.com/articles/13820-soborten
- ↑ a b FIEDLER, Jiří. Jewish Sights of Bohemia and Moravia. Praha: Sefer, 1991. 224 s. Dostupné online. ISBN 80-900895-0-X. S. 180. (anglicky)
- ↑ https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186767
- ↑ a b https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186696
- ↑ a b c synagoga v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ https://www.google.com/maps/@50.6608517,13.8538623,3a,75y,121.09h,104.36t/data=!3m6!1e1!3m4!1shxQoaoRqY4q9YMIn183fyw!2e0!7i13312!8i6656
- ↑ VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2009. 293 s. ISBN 978-80-7376-142-4. S. 151.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sobědruhy na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Sobědruhy na webu ČÚZK
