Slavíčský tunel
| Slavíčský tunel | |
|---|---|
 Tunel v provozu | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°32′37,67″ s. š., 17°39′10,84″ v. d. |
  Slavíčský tunel | |
| Další informace | |
| Kód památky | 20438/8-570 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slavíčský tunel nebo také Ferdinandův tunel je technická památka, která se nachází v obci Slavíč. Jedná se o opuštěný železniční tunel, který je 258,9 metrů dlouhý a 6 metrů vysoký.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Trať měla být původně vedena v zářezu hlubokém 12 m, kvůli nestabilnímu geologickému podloží navrhl vrchní inženýr Karel Hummel vybudování otevřeného tunelu v délce 258,9 m.[1] V srpnu 1845 byl projekt schválen a zahájena stavba z kamenných kvádrů s portály završenými atikovými nástavci.[2] Tunel byl dán do provozu v roce 1847 jako součást úseku Lipník nad Bečvou – Bohumín na Severní dráze císaře Ferdinanda (nyní součást trati Přerov–Bohumín); tunel fungoval obousměrně až do roku 1873. Byla postavena druhá kolej na jih od obce, po této koleji se jezdilo do Bohumína; do Rakouska se jezdilo stále tunelem. Tunel chátral a společnost nechtěla do tunelu příliš investovat, postavila druhou kolej ke koleji z roku 1873; to se stalo roku 1895. Tunel patřil drahám až do roku 1925, kdy byl převeden po správu obce Slavíč. V následujícím století byl tunel využíván mj. jako skladiště brambor a v 60. letech 20. století se dokonce uvažovalo o jeho znovu zprovoznění vedením třetí koleje hlavní tratě.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]
Panuje legenda, že byl tunel postaven na příkaz císaře Ferdinanda I., který prý řekl, že železnice bez tunelu není železnice. Tato informace se však nezakládá na pravdě; podobnou lež zopakovali autoři celostátního filmového týdeníku v roce 1963 v rubrice Náš fejeton, kde tunel propagandisticky posloužil k nepřímému tepání dobových nešvarů svou závěrečnou větou: „Ruku na srdce, milí přátelé – nestavíte i vy ještě dneska někdy někde podobné tunely?“[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SCHREIER, Pavel. Poutavý svět kolejí. 1. vyd. Praha: Baset, 2005. 159 s. ISBN 80-7340-078-2. S. 34–35.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2012. 198 s. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 174.
- ↑ Uživatel Elazelena: Slavíčský tunel – lživé historky (1963)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavíčský tunel na Wikimedia Commons - Josef Petrák, Juraj Kováč: Posvítili jsme si na opuštěný tunel, ŽelPage, 7. května 2009 (včetně fotogalerie)
- VRÁNA, Jakub. ZANIKLÉ TRATĚ: O Slavíčském tunelu kolují fantastické legendy. iDNES.cz. MAFRA, 1. říjen 2023. Dostupné online.