Přeskočit na obsah

Simson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Simson byla německá společnost, která vyráběla střelné zbraně, automobily, jízdní kola, motocykly a mopedy. Za Třetí říše byla továrna odebrána židovské rodině Simsonových; pod nacistickou a později komunistickou kontrolou byla několikrát přejmenována.

Jméno Simson bylo znovu zavedeno jako obchodní název pro mopedy vyráběné v továrně v bývalé Německé demokratické republice (NDR). Mopedy Simson se pak do roku 2002 vyráběly v Suhlu.

Simson
Logo
Logo
Základní údaje
Datum založení1856
Datum zániku1. února 2003
Adresa sídlaSuhl, Německo
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostiautomobilový průmysl a zbrojní průmysl
Produktypalná zbraň, jízdní kolo, automobil a motocykl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie značky

[editovat | editovat zdroj]
  • Polovina 18. století – v duryňském městě Suhl se v kovárně tavila ruda a zpracovávala ocel na zbraně.
  • 1856 – firmu koupili Löb a Moses Simsonovi.
  • 1896 – firma začala vyrábět první jízdní kola a Simson se brzy stal největším výrobcem jízdních kol v Německu.
  • 1907 – výroba prvních automobilů s kapalinou chlazenými čtyřtakty, např. Simson - Supra.
  • 1936 – po sloučení s podnikem Berliner Suhler Waffen und Fahrzeugwerke se začala vyrábět motorizovaná kola Simson. Model BSW98 měl motor o obsahu 98 cm³ od firmy Sachs s výkonem 2 koně a ruční 2stupňovou převodovkou. Později firma přešla na válečnou výrobu zbraní.
  • 1946 – začaly se vyrábět zbraně pro myslivce, kočárky a jízdní kola.
  • 1947 – firma byla začleněna do ruské skupiny SAG Awtowelo – státní akciová motocyklová společnost a přejmenovala se na AWO, začaly se vyrábět čtyřtaktní motocykly s obsahem 250 cm³, který nesl označení AWO 425 T.
  • 1950 – vyjel 1000. motocykl AWO, měl obsah 250 cm³ a byl mimořádně oblíbený.
  • 1952 – firma byla svěřena do správy NDR a přejmenovala se zpět na Simson.
  • 1955 – vyjely ze závodu první poválečně mopedy, např. SR1, který měl motor vyvinutý firmou MZ a dokončený firmou Sömmerda.
  • 1961 – SR1 byl velmi oblíbený. Motocyklů AWO/Simson 425 se prodalo přes 210 000 kusů. Vznikl SR2 a předchůdce slavné vlaštovky KR50.
  • 1964 – začala se vyrábět legendární Schwalbe (vlaštovka). Byl to motocykl s dvojsedlem, s dobrým jízdním komfortem a jeho motor se vyráběl v mnoha variantách - 3 nebo 4 rychlostní, 2 nebo 4 koňový, dmychadlový nebo vzduchový chladič atd. Pak přišla další ptačí série - Spatz (Vrabec), Star (Špaček), Sperber (Krahujec) a Habicht (Jestřáb).
  • 1970 – byl vyráběn Simson Mofa, ale nebyl o něj zájem a tak byla v roce 1972 výroba zastavena.
  • 1974 – na Lipském veletrhu byl představen sportovní lehký motocykl S50. Po něm byla taková poptávka, že ani nemohla být plně pokryta.
  • 1980 – začal se vyrábět S51. Jeho nový vlaštovčí motor byl úsporný a silný, jako jeho předchůdci. Později firma Simson začala vyrábět invalidní vozík DUO4/1.
  • 1982 – po pěti Electronicích následovala verze Enduro (S51 E).
  • 1983 – začala se vyrábět verze S70 C s motorem o obsahu 70 cm³, ta později také dostala provedení Enduro.
Simson SR50
  • 1986 – 22 let starý motor Schwalbe (vlaštovka) byl zmodernizován a začaly se vyrábět skútry SR50 a SR80. Později se S51 dočkala 12 V rozvodu a jiné elektroniky. Krátce před zánikem NDR 4 000 pracovníků firmy ročně vyrábělo 200 000 motocyklů Simson.
  • 1990 – všichni, kdo si před tím kupovali Simsony, si začali kupovat auta a nebo nějaké japonské stroje, proto byla firma Motocykly a zbraně Suhl k 31.12.1991 zavřena. Do té doby bylo v Suhlu vyrobeno kolem 6 milionů motocyklů.
  • 1992 – byl založen Suhler Fahrzeugwerk GmbH (Suhelský motocyklový závod s.r.o.) a začal se v něm vyrábět Simson S53, jízdní kola a koloběžky.
  • 1996 – motocykly opět dostávají ptačí názvy.
  • 1998 – Simson opět vyrábí čtyřtaktní motocykly. Jedná se o licenční motory Honda s obsahem 125 cm³.
  • 1999 – výroba skútrů s variátorovou převodovkou. Motocykl využíval motoru HER Chee vyráběného na Tchaj-wanu a obsahem 49,3 cm³.
  • Červen 2002 – firma byla nucena vyhlásit bankrot.
  • 30. září 2002 – byla ukončena výroba motocyklů Simson
  • 1. února 2003 – nucený prodej celého obchodního majetku, včetně výrobních zařízení.
  • Po roce 2003 se v Suhlu vyrábějí náhradní díly pro Simson. Firma se přejmenovala na MZA (Meyer Zweiradtechnik) Suhl.

Výrobky firmy

[editovat | editovat zdroj]
Simson S51B

Simson typu S 51 Enduro se představil poprvé v roce 1981 na Lipském veletrhu, kde dostal zlatou medaili. Typ S 51 Enduro vznikl dalším vývojem staršího modelu S 51 B2-4, který stejně jako ostatní typy odvozené od základního S 51N (S 51 B1-3, B1-4, Comfort) koncepčně vycházel ze Simsona S 50, který se začal vyrábět v roce 1975.

Simson S51 se dále také dělil na již zmíněné enduro a elektronik. Enduro bylo přizpůsobené spíše do terénu díky svému zdviženému výfuku, vyztuženému rámu a tvrdším zadním pružinám. Elektronik byl oproti tomu určený spíše na silniční provoz – výfuk měl rovnoběžně s povrchem vozovky, měl měkčí zadní pružení, které na rozdíl od endura nebylo polohovatelné, a scházelo vyztužení rámu dvěma trubicemi od krku rámu kolem motoru k hlavní ose rámu, za kterou držela zároveň zadní kyvka, spolujezdcovy stupačky a motor. Říkalo se, že typ Elektronik díky menšímu kroucení kolena výfuku jezdil rychleji, přičemž motorově byly typy stejné.

Rozdíl mezi modelem S70 oproti S51 byl jen ve zvětšeném vrtání válce (45mm místo 38mm), jiném karburátoru, zesíleném rámu (stejně jako u S51 Enduro) a seřiditelném zadním odpružení (stejné u typů S51 Enduro).

Začal se vyrábět někdy po roce 1991 jako modernizace typu S51, hlavní rozdíly byly v jiném designu motocyklu (komínová nádrž, plastová přední maska...), motor a podvozek zůstaly stejné.

Vylepšené S53, rozdíly mezi Alfou a Betou byl jen v určení Eletronic/Enduro. Hlavní změny oproti předcházející S53: litá kola, otáčkoměr, kotoučová brzda na předním kole, modernější design.

Simson Sperber

Poslední nástupce staré S51 byl vybaven všemi moderními prvky: kotoučová brzda na předku, laděný výfuk, 5 rychlostní převodovka, centrální odpružení.

Návrat Simsona na trh 125 cm³, jednalo se o moderní motocykl, který mohl konkurovat i japonským a italským konkurentům. Jako pohon se používal čtyřtaktní motor místo v této kategorii obvyklejších vysoce výkonných dvoutaktů. Bylo to ale dáno omezením výkonu v této třídě, která mohla mít maximálně 11kW, na což nebyl potřebný vytáčející se dvoutakt s menší životností.

125/S/RS/GS/SM

[editovat | editovat zdroj]

Nejmodernější Simsony ve třídě 125, první tři byly odvozené ze starší Schikry, ovšem s jiným čtyřtaktním motorem, další dva GS/SM používaly sice stejný motor, ale byla to endura/supermotardy.

Star Classic 50/70

[editovat | editovat zdroj]

Skútr odvozený z S51/70, maximum měl z motocyklu (nožní převodovku) a minimum ze skútru (malá kola), některé typy byly dokonce vybaveny elektrickým spouštěčem.

Star 50 T/S/100

[editovat | editovat zdroj]

Modernější nástupci Classica, měla již samočinnou převodovku a vylepšené motory. Tato motorka byla ve svých letech velice populární. Doba její výroby byla od 60. po 90. léta 20. století.

S 51 Enduro

[editovat | editovat zdroj]

Endura měla na sedadle i značku IFA.

Technické údaje:

  • druh vozidla: Malý motocykl
  • tovární značka: SIMSON S 51 Enduro
  • podvozek
    • výrobce: VEB Suhl
  • počet míst k sezení: 2
  • motor
    • výrobce: VEB Suhl
    • dvoudobý, benzínový
    • typ: m 541/4 KF
    • plný výkon kW při ot.min.-1: 2,72/5500
    • zdvihový objem válců (cm³): 49,8
  • palivo: Ba 90 směs (Natural, Special + olej)
  • rozměry
    • délka (mm): 1865
    • šířka (mm): 930
    • výška (mm): 1245
  • hmotnost
    • pohotovostní (kg): 84
    • užitečná (včetně obsluhy) (kg): 176
    • celková (kg): 260
  • kola
    • druh kol: paprsková
    • rozměry a druh pneumatik (obručí)
      • přední: 2,75-16
      • zadní: 2,75-16
    • rozměry a druh ráfků
      • přední: 1,5 A × 16-3
      • zadní: 1,5 A × 16-3
  • rozvor (mm): 1210
  • max. rychlost km/h: 65
  • spotřeba paliva l/100 km: 2,5-2,8
  • mazání: benzín s olejem 1:50
  • chlazení: vzduchem
  • svíčka: ZM 14-260
  • druh karburátoru: BVF 16n1-11
  • druh převodovky: Mechanická, převodovka s přesuvným klínem
  • hnací řetěz: Jednoduchý, válečkový řetěz 086-1-110
  • obsah nádrže (l): 8,7 (rezerva 0,8)
  • spojka: vícekotoučová v olejové lázni s talířovou pružinou
  • čistič vzduchu: FLP 62/1 (mokrý)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]