Saifuddin Azizi

Saifuddin Azizi
Stranická příslušnost
Členství	Komunistická strana Číny Komunistická strana Sovětského svazu
Narození	12. března 1915 Tacheng
Úmrtí	24. listopadu 2003 (ve věku 88 let) Peking
Profese	politik
Náboženství	islám
Commons	Saifuddin Azizi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saifuddin Azizi (ujgursky سەيپىدىن ئەزىزى‎, čínsky pchin-jinem Saìfúdǐng Àizézī, znaky zjednodušené 赛福鼎·艾则孜; 12. dubna 1915 – 24. listopadu 2003) byl čínský politik ujgurské národnosti.

Saifuddin Azizi se narodil roku 1915 v Čugučaku (Tcha-čchengu) ve vlivné rodině ujgurského obchodníka. Navštěvoval školu v Sin-ťiangu a poté se přestěhoval do Sovětského svazu, kde vstoupil do komunistické strany, VKS(b), a studoval na Středoasijském politickém institutu v Taškentu. Vrátil se do Sin-ťiangu jako sovětský agent a účastnil se Sovětským svazem podporovaného povstání v Ili proti vládě Čínské republiky v severozápadním Sin-ťiangu. V letech 1945–1948 působil jako ministr školství v Druhé východoturkestánské republice a komisař pro školství v sinťiangské koaliční vládě Čang Č’-žunga. V září 1949 se Saifuddin Azizi zúčastnil Čínského lidového politického poradního shromáždění zorganizovaného Komunistickou stranou Číny a jejími spojenci a stal se členem Ústřední lidové vlády (do 1954) shromážděním ustavené Čínské lidové republiky. V nové vládě zastával různé funkce pro národnostní a politické a právní záležitosti. Od prosince 1949 do ledna 1950 doprovázel Mao Ce-tunga na jeho cestě do Moskvy, kde čínská delegace vyjednávala čínsko-sovětskou smlouvu o přátelství, a právě tam v prosinci 1949 vystoupil z VKS(b) a na doporučení samotného Maa vstoupil do KS Číny.

Po svolání prvního Všečínského shromáždění lidových zástupců roku 1954 byl zvolen místopředsedou jeho stálého výboru (do 1993; znovuzvolen 1959, 1965, 1975, 1978, 1983 a 1988). V roce 1955 mu byla udělena hodnost generálporučíka Čínské lidové osvobozenecké armády. Při reorganizaci provincie Sin-ťiang v Ujgurskou autonomní oblast Sin-ťiang roku 1955 se stal předsedou sinťiangské vlády, následující rok byl na VIII. sjezdu KS Číny zvolen kandidátem jejího ústředního výboru.

V čele sinťiangské vlády stál do počátku roku 1967, kdy byl odvolán jako mnoho dalších funkcionářů během Kulturní revoluce. K politické práci se vrátil už v září 1968, kdy se při ustavení revolučního výboru Sin-ťiangu (který nahradil dosavadní sinťiangskou vládu a řídil i stranické organizace) stal jedním z jeho místopředsedů. Na IX. sjezdu KS Číny roku 1969 byl zvolen členem ústředního výboru. V červenci 1972 byl zvolen prvním tajemníkem sinťiangského oblastního výboru KS Číny a předsedou sinťiangského revolučního výboru, tedy stanul v čele sinťiangské stranické organizace i státního aparátu. Jeho politickou pozici upevnil X. sjezd KS Číny roku 1973 na němž byl zvolen kandidátem politbyra ÚV KS Číny (znovuzvolen na XI. sjezdu roku 1977).

V lednu 1978 odešel z pozic prvního tajemníka strany a předsedy revolučního výboru, nahradil ho Wang Feng, roku 1982 byl na XII. sjezdu KS Číny znovuzvolen do ÚV, ztratil však funkci kandidáta politbyra. Nadále zůstal místopředsedou čínského parlamentu (do 1993) a členem ÚV (do 1992). Roku 1993 byl na jedno pětileté funkční období zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.

Zemřel v Pekingu roku 2003, v 88 letech.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Saifuddin Azizi na Wikimedia Commons

Člen vedení Komunistické strany Číny

10. politbyro ÚV KS Číny (srpen 1973 – srpen 1977) členové politbyra stálý výbor Mao Ce-tung (předseda ÚV; zemřel v říjnu 1976) • Čou En-laj (místopředseda ÚV; zemřel v lednu 1976) • Wang Chung-wen (místopředseda ÚV; zatčen v říjnu 1976) • Kchang Šeng (místopředseda ÚV; zemřel v prosinci 1975) • Jie Ťien-jing (místopředseda ÚV) • Li Te-šeng (místopředseda ÚV a člen stálého výboru do ledna 1975) • Ču Te (zemřel v červenci 1976) • Čang Čchun-čchiao (zatčen v říjnu 1976) • Tung Pi-wu (zemřel v dubnu 1975) od ledna 1975 i Teng Siao-pching (místopředseda ÚV; odvolán v dubnu 1976, opět člen stálého výboru a místopředseda ÚV od července 1977) od dubna 1976 i Chua Kuo-feng (místopředseda ÚV, od října 1976 předseda ÚV) Wej Kuo-čching • Liou Po-čcheng • Ťiang Čching (zatčena v říjnu 1976) • Sü Š’-jou • Chua Kuo-feng (od dubna 1976 člen stálého výboru) • Ťi Teng-kchuej • Wu Te • Wang Tung-sing • Čchen Jung-kuej • Čchen Si-lien • Li Sien-nien • Jao Wen-jüan (zatčen v říjnu 1976) od prosince 1973 i Teng Siao-pching (od ledna 1975 člen stálého výboru) od ledna 1975 i Li Te-šeng (do ledna 1975 místopředseda ÚV a člen stálého výboru) kandidáti politbyra Wu Kuej-sien • Su Čen-chua • Ni Č’-fu • Saifuddin Azizi 9. politbyro ← • → 11. politbyro 11. politbyro ÚV KS Číny (srpen 1977 – září 1982) členové politbyra stálý výbor Chua Kuo-feng (předseda ÚV do června 1981, pak místopředseda) • Jie Ťien-jing (místopředseda ÚV) • Teng Siao-pching (místopředseda ÚV) • Li Sien-nien (místopředseda ÚV) • Wang Tung-sing (místopředseda ÚV; odvolán v únoru 1980) od prosince 1978 i Čchen Jün (místopředseda ÚV) od února 1980 i Chu Jao-pang (od června 1981 předseda ÚV) • Čao C’-jang (od června 1981 místopředseda ÚV) Wej Kuo-čching • Ulanfu • Fang I • Liou Po-čcheng • Sü Š’-jou • Ťi Teng-kchuej (odvolán v únoru 1980) • Su Čen-chua (zemřel v únoru 1979) • Li Te-šeng • Wu Te (odvolán v únoru 1980) • Jü Čchiou-li • Čang Tching-fa • Čchen Jung-kuej • Čchen Si-lien (odvolán v únoru 1980) • Keng Piao • Nie Žung-čen • Ni Č’-fu • Sü Siang-čchien • Pcheng Čchung od prosince 1978 i Chu Jao-pang (od února 1980 člen stálého výboru) • Teng Jing-čchao • Wang Čen od září 1979 i Čao C’-jang (od února 1980 člen stálého výboru) • Pcheng Čen kandidáti politbyra Čao C’-jang (od září 1979 člen politbyra) • Čchen Mu-chua • Saifuddin Azizi 10. politbyro ← • → 12. politbyro