Síra (minerál)
Vzhled
Síra | |
---|---|
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | S8 |
Identifikace | |
Barva | žlutá, žlutohnědá |
Vzhled krystalu | dipyramidální |
Soustava | kosočtverečná |
Tvrdost | 1,5–2 |
Lesk | diamantový |
Štěpnost | nedokonalá |
Index lomu | nα = 1,958 nβ = 2,038 nγ = 2,245 |
Vryp | bílý, světle žlutý |
Hustota | 2–2,1 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | koncentrovaná HNO3, sirouhlík, benzol, petrolej |
Síra, chemický vzorec S8, je kosočtverečný minerál.
Původ
[editovat | editovat zdroj]- vulkanický – v oblastech aktivní vulkanické činnosti kondenzuje z unikajících plynů a par;
- sedimentární – tzv. síronosné horniny, většinou vápence organického původu uzavřené v jílovitých , slínitých nebo karbonátových horninách;
- druhotný – rozkladem sulfidů, zejména pyritu; na hořících uhelných haldách;
- biogenní – produkt činnosti mikroorganizmů.
Morfologie
[editovat | editovat zdroj]Krystaly jsou nejčastěji dipyramidální a hrubě tabulkovité. Práškovité, zrnité, ledvinité a zemité agregáty, výplně, nálety, krápníky.
Polymorfismus
[editovat | editovat zdroj]Za normální teploty krystaluje v kosočtverečné soustavě (αS), nad 95,6 °C v jednoklonné soustavě (βS). Minerál rosickýit (γS) je dimorfní k βS. Amorfní síra (sulfurit) vzniklá při prudkém ochlazení tekuté síry, je nestabilní a časem se změní na αS.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, velmi křehký, hustota 2–2,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle (001), (110) a (111), lom lasturnatý, nerovný. Taje při 114 °C.
- Optické vlastnosti: Barva: sírově žlutá, medově žlutá, žlutohnědá až žlutozelená, nálety bývají bělavé. Lesk diamantový na krystalových plochách, na lomu lesk mastný, průhlednost: průhledný až průsvitný , vryp bílý až světle žlutý.
- Chemické vlastnosti: Složení: S 100 %, běžné příměsi Se, Te, As. Rozpouští se v koncentrované HNO3, sirouhlíku, benzolu, petroleji.
Podobné minerály
[editovat | editovat zdroj]- greenockit, auripigment, copiapit (v práškové formě)
Parageneze
[editovat | editovat zdroj]Získávání
[editovat | editovat zdroj]- Těžbou síronosných hornin v povrchovém dole, jako např. v Tarnobřehu v Polsku.
- Vháněním přehřáté páry do hlubinných vrtů a následným odčerpáváním vytékající roztavené síry.
- Ochlazováním unikajících sopečných par – sopka Kawah Ijen v Indonésii, kde domorodci sbírají v kráteru sopky kusy síry. Blíže např. články na Asmat nebo Kalimera.
Využití
[editovat | editovat zdroj]K výrobě kyseliny sírové, chemikálií, výbušnin, v papírnictví, gumárenství, v zemědělství, kožedělném průmyslu aj.
Naleziště
[editovat | editovat zdroj]Hojný minerál.
- Česko – uhelné haldy na Kladně, Zastávka, Havírna u Letovic – rosickýit (γS)
- Slovensko – akcesoricky Dubník, Smolník
- sedimentární ložiska
- vulkanogenní ložiska
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana's system of mineralogy, (7th edition), volume I, 140–144
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu síra na Wikimedia Commons
- Síra na webu mindat.org (anglicky)
- Síra na webu Webmineral (anglicky)
- Síra v atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)