Přeskočit na obsah

Russin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Russin
Russin – znak
znak
Russin – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška419 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonŽeneva
Russin
Russin
Russin, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,91 km²
Počet obyvatel541 (2018)[1]
Hustota zalidnění110,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.russin.ch
PSČ1281
Označení vozidelGE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Russin je obec na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde 541[1] obyvatel.

Obec se nachází na severním břehu na kopci nad řekou Rhônou a jejím přítokem Allondon naproti obcím Cartigny a Aire-la-Ville. Skládá se z obce Russin a vesnic Verbois, La Chaumaz a Les Baillets. Z 97 % tvoří území obce zemědělská půda a lesy.

Centrum obce

V obci byly objeveny pozůstatky vily z 1. až 2. století, hroby svědčí o obsazení Burgunďany. Kolem roku 1100 obdrželo převorství Saint-Victor v Ženevě kostel Saint-Laurent v obci Russino a založilo zde farnost.[2] Ta je doložena v roce 1217 a zanikla ve 14. století. Území obce patřilo převorství Saint-Victor, ženevskému biskupství a rodu de Malval, který byl jeho feudálním pánem, stejně jako pánům z Gexu a jejich vazalům, jmenovitě rodům La Corbière, Châteauvieux, Grésy a Livron. Krátce po reformaci vedla tato roztříštěnost k politickým a náboženským konfliktům mezi Ženevskou republikou, dědičkou práv biskupství a převorství Saint-Victor, a pány z Pays de Gex, které bylo od roku 1536 bernské, od roku 1564 patřilo savojskému vévodovi a od roku 1601 francouzskému králi. V roce 1749 se Russin stal na základě Pařížské smlouvy součástí Ženevy. Pod nadvládou Francouzů vznikla v roce 1798 obec v čele se starostou a dvěma zastupiteli. Do roku 1536 byl Russin katolickou farností. Během reformace obec přestoupila na novou víru a po zrušení ediktu nantského se v roce 1685 stala opět katolickou. Od roku 1749 byla povolena obě vyznání. Od počátku 21. století je Russin spolu s Dardagny a Satigny součástí farnosti Mandement a katolické farnosti La Plaine.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vinice v okolí Russinu
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1900 1950 2000 2010 2012 2014 2015 2016 2017
Počet obyvatel 283 280 313 392 467 485 508 540 540 534

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří francouzsky (340, tj. 86,7 %), druhá nejčastější je němčina (15, tj. 3,8 %) a třetí portugalština (9, tj. 2,3 %).

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Koncem 19. století se zde začal těžit štěrk a pro využití vodní síly byla vybudována vodní elektrárna Barrage de Verbois, která využívá řeku Rhônu. V roce 1974 se 68 % obyvatel v referendu vyslovilo proti výstavbě jaderné elektrárny v obci. Společnost Energie Ouest Suisse (EOS) však pokračovala v plánování jaderného reaktoru. Naproti tomu v kantonu Ženeva byla v roce 1980 zahájena lidová iniciativa, která o šest let později vedla k tomu, že přibližně 60 % ženevských voličů projekt jaderné elektrárny Verbois odmítlo, a byl tak ukončen.[3]

Na počátku 21. století bylo 97 % území obce buď zemědělské, nebo zalesněné (využívané pro zemědělství, vinařství a ovocnářství). V roce 2005 poskytoval primární sektor 34 % a sekundární sektor 46 % pracovních míst v obci.

Russin je napojen na síť veřejné dopravy autobusovými linkami. V obci se nachází také železniční stanice na trati Ženeva–Lyon, obsluhovaná v pravidelném intervalu regionálními vlaky.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russin na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c CORAM-MEKKEY, Sandra. Russin [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-05-29 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online. (německy) 
  3. HOSTMANN, Markus; KNUTTI, Andreas. Befreite Wasser – Entdeckungsreisen in revitalisierte Flusslandschaften der Schweiz. Curych: WWF Schweiz/Rotpunktverlag, 2002. ISBN 3-85869-243-3. S. 126. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]