Reiner Kunze
| Reiner Kunze | |
|---|---|
 Reiner Kunze (29. ledna 2012) | |
| Narození | 16. srpna 1933 (91 let) Oelsnitz |
| Povolání | jazykovědec, spisovatel, básník, překladatel, filmový režisér a scenárista |
| Alma mater | Lipská univerzita |
| Žánr | poezie a próza |
| Ocenění | Velká literární cena Bavorské akademie krásných umění (1973) Cena Georga Büchnera (1977) Cena Andrease Gryphia (1977) Bavorská cena za film (1979) Cena sourozenců Schollových (1981) … více na Wikidatech |
| Politická příslušnost | Jednotná socialistická strana Německa |
| Podpis |  |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Reiner Kunze (* 16. srpna 1933, Oelsnitz/Erzgeb., Sasko) je německý spisovatel[1] a překladatel[2]. V roce 1977 se stal laureátem ceny Georga Büchnera.[3]
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Po maturitě studoval filozofii a žurnalistiku na Lipské univerzitě, kde navštěvoval např. přednášky literárního vědce Hanse Mayera (1907–2001), či Ernsta Blocha.[4] Roku 1949 se stal členem politické strany SED.[5] Od roku 1959 byl v intenzivním písemném styku s mladou lékařkou Eliškou/Elisabeth Littner(ovou),[6] kterou si o dva roky později vzal.[7]
V letech 1960–1962 opakovaně pobýval v Československu a začíná překládat českou poesii do němčiny.[8] Roku 1968 se vzdal ze solidarity s Československem své stranické legitimace.[9]
Jeho první manželkou byla Ingeborg Weinholdová[10], která mu porodila syna Ludwiga. Manželství bylo rozvedeno roku 1960.[6] Se svojí druhou manželkou žije v německém Obernzellu.[11]
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]Přehled děl v originále (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Die Tür : Nachdichtungen aus dem Tschechischen. Bad Godesberg : Hohwacht-Verlag, 1964/1969. 63 S.
Překlady českých děl do němčiny (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Do německého jazyka převedl některá díla českých básníků, např. Jana Skácela, Vladimíra Holana, či Jaroslava Seiferta.[12]
- SKÁCEL, Jan. Fährgeld für Charon : Gedichte. 3. vyd. Gikendorf : Merlin, 1991. 118 S. Překlad do němčiny: Reiner Kunze
- SKÁCEL, Jan. Wundklee : Gedichte. Frankfurt am Main : Fischer Taschenbuch Verlag, 1982/1989. 139 S. Překlad a doslov: Reiner Kunze
- SKÁLOVÁ, Marie. Die Schuld der Unschuldigen. Lebenserinnerungen: Pongratz Verlag, 1999. 72 s. Překlad Elisabeth Kunze a Reiner Kunze. ISBN 3-931883-14-0
České překlady
[editovat | editovat zdroj]- Věnování. Severočeské krajské nakladatelství, 1964. Překlad: Ladislav Dvorský, Milan Kundera, Ludvík Kundera, Luboš Příhoda
- Jako věci z hlíny: výbor z básnického díla (orig. 'Wie die Dinge aus Ton'). Tišnov : Sursum, 1998. 269 S. Překlad: Milena Fucimanová, Milan Kundera, Ludvík Kundera a Jan Skácel
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Za svůj život již obdržel několik významných českých, tak i německých ocenění:
Česká ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 2014 – Gratias Agit
- 2013 – Cena Jihomoravského kraje
- 2004 – Cena Premia Bohemica
- 2002 – Umělecká cena česko-německého porozumění
Německá ocenění
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Reiner Kunze [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-03-21]. Dostupné online.
- ↑ SCHNEIDER, Kristin. Kultursalon: Prag ist die europäische Mitte [online]. www.radio.cz, 2004-05-16 [cit. 2016-03-22]. Dostupné online.
- ↑ ASSMANN, Michael; HECKMANN, Herbert. Zwischen Kritik und Zuversicht: 50 Jahre Deutsche Akademie für Sprache und Dichtung. [s.l.]: Wallstein Verlag 484 s. Dostupné online. ISBN 9783892443438. (německy)
- ↑ Reiner Kunze [online]. www.hdg.de [cit. 2016-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Reiner Kunze [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-03-22]. Dostupné online.
- ↑ a b SCHEER, Udo. Reiner Kunze. Dichter sein: Eine deutsch-deutsche Freiheit. [s.l.]: Mitteldeutscher Verlag 292 s. Dostupné online. ISBN 9783954621729. (německy)
- ↑ Kunze - Biografie & Lebenslauf
- ↑ Reiner Kunze In: Literaturportal-bayern.de
- ↑ MARTIN, Marko. Reiner Kunze, der Dichter, der im Schatten leuchtet. Welt Online. 2013-08-16. Dostupné online [cit. 2016-03-22].
- ↑ SEGEBRECHT, Wulf. Zwei Bücher würdigen Reiner Kunze: Seine Stunde null schlug im Jahr 1959. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2013-08-16. Dostupné online [cit. 2016-03-22]. ISSN 0174-4909. (Deutsch)
- ↑ BICHLER, Josef. Nachmittag am Sonnenhang [online]. derStandard.at, 2013-08-09 [cit. 2016-03-22]. Dostupné online.
- ↑ dpa. Tschechien ehrt Schriftsteller Reiner Kunze [online]. Passau Land - Nachrichten - Zeitung - PNP, 2014-06-02 [cit. 2016-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-19.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOPŘIVA, Roman. Internationalismus der Dichter : Einblicke in Reiner Kunzes und Jan Skácels literarische Wechselbeziehungen : mit einigen Bezügen zur Weltliteratur. Dresden: Thelem, 2013. 388 s.
- STREBEL, Volker. Reiner Kunzes Rezeption tschechischer Literatur. Essen: Blaue Eule, 2000. 113 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Reiner Kunze
Obrázky, zvuky či videa k tématu Reiner Kunze na Wikimedia Commons 
Osoba Reiner Kunze ve Wikicitátech- Oficiální stránky
- Reiner Kunze v Databázi knih
- Reiner Kunze: Gedichte In: Planetlyrik.de
