Réunion des musées nationaux et du Grand Palais des Champs-Élysées

Réunion des musées nationaux et du Grand Palais des Champs-Élysées
Vznik	1885
Právní forma	établissement public national à caractère industriel ou commercial doté d'un comptable public
Sídlo	Rue de Bercy, Francie
Souřadnice	48°50′51,96″ s. š., 2°22′5,63″ v. d.
Oficiální web	www.rmngp.fr a www.grandpalais.fr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Réunion des musées nationaux et du Grand Palais des Champs-Élysées (RMN-GP) je veřejná společnost průmyslové a obchodní povahy. Vznikla vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 2011 a spojuje již dříve existující Réunion des Musées Nationaux sdružující 34 národních muzeí a Grand Palais v Paříži.

Založení Réunion des Musées Nationaux (RMN) předcházel rychlý vzestup cen na trhu s uměním ve Francii od druhé poloviny 19. století. Akademici, ředitelé umění, kritici i sběratelé upozorňovali na to, že muzea nemají dostatek finančních prostředků na doplnění sbírek. Sdružení RMN vznikalo jako établissement public à caractère industriel et commercial (EPIC) po roce 1896 za francouzských premiérů Raymonda Poincaré a G. Leyguese k získání uměleckých děl určených k obohacení národních sbírek. Dekret ze 14. ledna 1896 stanoví, že Rada RMN může přijímat dary a od roku 1897 může rozhodovat o dědictví v naturáliích k obohacování kulturního dědictví státních muzeí.

Zakládajícími členy byla Musée du Louvre, Château de Versailles, Musée d'Archéologie nationale de Saint-Germain-en-Laye, Musée du Luxembourg. Galeries nationales du Grand Palais organizují velké výstavní projekty i další kulturní události.

RMN-GP řídí akvizice umění od obchodníků nebo z veřejných dražeb pro všechna oddělení kulturního dědictví a veřejné instituce pod Ministerstvem kultury a komunikace. Roku 2005 např. umožnil obohacení sbírek muzeí a institucí s celostátní působností (SCN) o artefakty za celkovou sumu 3,26 milionu euro. Soustřeďuje se zejména na díla, považovaná za národní poklad.

RMN-GP je jedním z předních evropských vydavatelů publikací o výtvarném umění, katalogů výstav a muzejních průvodců. Navrhuje a prodává různé odvozené produkty (dekorace, móda, šperky).

Má 19 jmenovaných nebo zvolených členů.

• Emmanuel Coquery^[1]

• Generální tajemník Ministerstva kultury nebo jeho zástupce
• Generální ředitel dědictví nebo jeho zástupce
• Další vedoucí generálního ředitelství pro dědictví, jmenovaný na základě příkazu ministra kultury nebo jeho zástupce
• Generální ředitel umělecké tvorby nebo jeho zástupce
• Rozpočtový ředitel nebo jeho zástupce
• Generální ředitel ministerstva financí nebo jeho zástupce

• Šest osobností jmenovaných na základě jejich pravomocí na základě nařízení ministra kultury, z nichž dva jsou jmenováni na návrh ministra hospodářství a financí z důvodu svých odborných znalostí v ekonomické oblasti.
• Marion Ackermann, ředitelka Staatliche Kunstsammlungen Dresden
• Patricia Barbizet, generální ředitelka Artémis (holding Françoise Pinault)
• Charlotte Dennery, provozní ředitelka BNP Paribas Investment Partners, generální ředitel společnosti FundQuest
• Christian Giacomotto, předseda výboru pro audit Agence France-Muséums (Gimar & Cie)
• Helen Alexander, prezidentka Konfederace britského průmyslu (návrh ministra hospodářství)
• Pierre Louette, výkonný ředitel Orange (návrh ministra hospodářství)
• Šest zástupců zaměstnanců

• Musée du Louvre
• Musée d’Orsay
• Musée Picasso
• Musée Rodin
• Musée du Luxembourg
• Musée national du Moyen Âge - Thermes et Hôtel de Cluny
• Musée de l'Orangerie
• Musée national Eugène-Delacroix
• Musée d'Ennery
• Musée Hébert
• Musée national Jean-Jacques Henner
• Musée national des arts asiatiques - Guimet
• Musée Gustave-Moreau
• výstavní sály Národní galerie Grand Palais

• Musée de la Renaissance à Écouen
• Musée du château de Fontainebleau
• Musée de Port-Royal des Champs à Magny-les-Hameaux
• Musée des châteaux de Malmaison et de Bois-Préau à Rueil-Malmaison
• Musée d'archéologie nationale à Saint-Germain-en-Laye
• Musée national de Céramique à Sèvres
• Château de Versailles a jeho dvě pobočky: La Salle du Jeu de paume, Le Musée des carrosses

• Musée de la Maison Bonaparte à Ajaccio en Corse-du-Sud
• Musée napoléonien et Musée africain à Île-d'Aix en Charente-Maritime
• Musée Fernand Léger à Biot dans les Alpes-Maritimes
• Musée franco-américain du château de Blérancourt à Blérancourt dans l'Aisne
• Musée du château de Compiègne dans l'Oise a jeho pobočka Le Musée de la voiture et du tourisme
• Musée Magnin à Dijon en Côte-d'Or
• Musée national de la porcelaine Adrien Dubouché à Limoges dans la Haute-Vienne
• Musée national de Préhistoire à Les Eyzies-de-Tayac-Sireuil en Dordogne
• Musée national des Deux Victoires à Mouilleron-en-Pareds en Vendée
• Musée Marc-Chagall à Nice dans les Alpes-Maritimes
• Musée du Château de Pau dans les Pyrénées-Atlantiques
• Musée Picasso La Guerre et la Paix à Vallauris dans les Alpes-Maritimes
• Musée des civilisations de l'Europe et de la Méditerranée (MuCEM) à Marseille dans les Bouches-du-Rhône

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Réunion des musées nationaux et du Grand Palais des Champs-Élysées na francouzské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Réunion des musées nationaux et du Grand Palais des Champs-Élysées na Wikimedia Commons
• oficiální web RMN-GP
• Vyhláška č. 2011-52 ze dne 13. ledna 2011 týkající se veřejného zřízení Réunion des Musées Nationaux a Grand Palais des Champs-Elysées