Pylypec

Pylypec Пилипець
lanovka nad Pylypcem; vesnice v pozadí
Poloha
Souřadnice	48°40′13″ s. š., 23°20′28″ v. d.
Nadmořská výška	550–740 m n. m.
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Zakarpatská
Okres	Chust
Pylypec Pylypec, Zakarpatská oblast
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 104 (2006)
Etnické složení	Rusíni (Bojkové), oficiálně Ukrajinci
Náboženské složení	zejména řeckokatolické a pravoslavné
Správa
Vznik	1463
Adresa obecního úřadu	Закарпатська область, Міжгірський район, с. Пилипець, 75
PSČ	90011
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pylypec (česky dříve Pilipec^[1] nebo Filipec, ukrajinsky Пи́липець, maďarsky Fülöpfalva) je podhorská vesnice na Ukrajině na území někdejší Podkarpatské Rusi v okrese Chust. Její velmi nesouvislá zástavba se táhne podél bystřiny Plošanka (Плошанка) v délce asi šesti kilometrů. Žije zde přibližně 1400 obyvatel.

Leží 77 km vzdušnou čarou východně od Užhorodu při silnici mezi městy Volovec a Mižhirja. Nachází se na severním úpatí horského masivu Poloniny Boržavy, svou nejnižší částí přiléhá k řece Rypence (přítok Riky), do které zde ústí bystřina Plošanka. Masivu nad Pylypcem dominují hory Veliký vrch (Великий Верх), Hymba (Гимба) či Žid-Magura (Жид-Маґурa).

V Pylypci je administrativní centrum jednotného územního společenství Pylypecká vesnická komunita (ukrajinsky Пилипецька сільська громада), do kterého patří 11 vesnic, a to:

• Pylypec
• Podobovec, ukrajinsky Подобовець
• Roztoka, ukrajinsky Розтока
• Bukovec, ukrajinsky Буковець
• Potik, ukrajinsky Потік
• Izky, ukrajinsky Ізки
• Kelečyn, ukrajinsky Келечин
• Nyžnij Studenyj, ukrajinsky Нижній Студений
• Verchnij Studenyj, ukrajinsky Верхній Студений
• Rička, ukrajinsky Річка
• Tjuška, ukrajinsky Тюшка

Pylypecká vesnická komunita má rozlohu 199,6 km². V roce 2020 v ní žilo 7 095 obyvatel.

Historie Pylypce sahá do roku 1463. Už od počátku byli jeho obyvateli Bojkové. Po celý středověk a většinu novověku náležel pod Uhersko. Administrativně spadal pod maramurešskou župu, ležel na jejím samém západě. Roku 1759 zde vznikla cerkev. Po rozpadu Uherska byl podle Trianonské smlouvy přiřazen k Československu. Na jaře roku 1939 byl během invaze obsazen Maďarskem. Roku 1944 byl osvobozen Rudou armádou, která však záhy provedla jeho připojení k Sovětskému svazu proti vůli obyvatelstva. Od rozpadu Sovětského svazu roku 1991 spadá Pylypec pod svrchovanost Ukrajiny.

Nachází se zde poměrně velké množství ubytovacích zařízení, zjevně v důsledku výrazné celoroční návštěvnosti. Ta je během zimy zajištěna lyžařským střediskem situovaným v horní části Pylypce. Během léta je Pylypec hojně navštěvován turisty, jejichž nejčastějším cílem bývá kromě horské turistiky nedaleký vodopád Šipot.

• Pylypecká Cerkev Narození Panny Marie ve stylu verchovinského baroka, z roku 1762,^{[pozn. 1]} národní kulturní památka^[2]
• dřevěná zvonička, z roku 1841, národní kulturní památka^[2]
• Vodopád Šipot nedaleko od Pylypce, u kterého se také začátkem července každoročně koná kulturní festival
• Muzeum dřevěných kostelů - malé muzeum modelů karpatských dřevěných kostelů v areálu hotelu Aratta (готель Аратта)

• 
  Pylypec v zimě
• 
  Cerkev Narození Panny Marie
• 
  Nedaleký vodopád Šipot
• 
  Svah hory Hymby s lanovkou

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Пилипецька сільська громада na ukrajinské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pylypec na Wikimedia Commons