Přeskočit na obsah

Prosenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Přerovsku. O části obce Prosenická Lhota pojednává článek Prosenice (Prosenická Lhota).
Prosenice
Náves s autobusovou zastávkou
Náves s autobusovou zastávkou
Znak obce ProseniceVlajka obce Prosenice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPřerov
Obec s rozšířenou působnostíPřerov
(správní obvod)
OkresPřerov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel802 (2024)[1]
Rozloha6,25 km²[2]
Nadmořská výška219 m n. m.
PSČ751 21
Počet domů256 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduNa Návsi 10
751 21 Prosenice
ouprosenice@cbox.cz
StarostaBc. Luboš Zatloukal, DiS.
Oficiální web: www.obecprosenice.cz
Prosenice
Prosenice
Další údaje
Kód obce517151
Kód části obce133281
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prosenice jsou obec v okrese Přerov. Žije zde 802[1] obyvatel. Etymologie názvu vesnice odkazuje až k plodině, nářečně zvané prosó, dříve využívané hojně na obdoby ovesných kaší a do mouky. V obci se v posledních třiceti letech uskutečnila řada stavebních akcí. Mezi Velkými a Malými Prosenicemi byla vystavěna řada rodinných domků.

Území Prosenic je tvořeno dvěma katastrálními územími, původně samostatnými obcemi: Prosenicemi o výměře 2,9 km² (Velké Prosenice) a Proseničkami o výměře 3,3 km² (Malé Prosenice). Ke sloučení obou obcí došlo v roce 1948.[4][5] Malé Prosenice byly v letech 19501984 vedeny jako osada Prosenice, od roku 1985 se již jako část obce neuvádí.[6] Sousedními obcemi sídla jsou Radslavice, Grymov, Radvanice, Přerov, Osek nad Bečvou a Buk.

  • 1275 – První písemná zmínka o obci (v Olomouci)
  • 1481 – Vilém z Pernštejna odkoupil Malé Prosenice
  • 1498 – Vilém z Pernštejna odkoupil Velké Prosenice
  • 1784 – zřízena duchovní správa pro obojí Prosenice a Buk
  • 1787 – postavena škola ve Velkých Prosenicích
  • 1788 – postaven kostel sv. Jana Křtitele a sv. Antonína Paduánského
  • 1842 – postavena železniční trať z Přerova do Lipníka nad Bečvou
  • 1870 – v Malých Prosenicích založen čtenářský spolek Bečva
  • 1897 – postaveno nádraží.
  • 1899 – Rolnické mlékařské družstvo v Malých Prosenicích
  • 1948 – Sloučení obcí Malé Prosenice a Velké Prosenice v jednu obec s názvem Prosenice
Vývoj počtu obyvatel Prosenic[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013
Počet obyvatel 560 616 765 742 805 905 992 1009 1114 1051 939 862 838 1049 855

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1984 do 23. listopadu 1990 k obci patřily Sobíšky.[8]

Pamětihodnosti a zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází:

  • Římskokatolická farnost Prosenice
  • Kaplička
  • Pamětník obětem 1. sv. války
  • Základní škola
  • Mateřská škola
  • Cukrovar Prosenice
  • Minipivovar Prosenice (Kolchiznik, Prosenická jedenáctka)
  • Mikropivovar Blažeják
  • Hasiči
  • Fotbalový klub a hřiště (bez tribuny)
  • Moravská zemědělská (bývalé JZD)
  • Rybníky pro sportovní rybaření
  • Zásobník pitné vody pro Přerov
  • Rozvodna společnosti ČEPS
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Obec Prosenice: Místopisné a demografické údaje o obci Archivováno 7. 3. 2009 na Wayback Machine. Citováno dle POSPÍŠILÍK, Milan. 725 let obce Prosenice: 1275–2000. Prosenice: Obec Prosenice, 2000. 313 s. 
  5. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 303, 426. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 674–675. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 522.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAĎURA, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Lipenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1919. 418 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]