Pijavice

Pijavice
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Oddělení	trojlistí (Triblastica);
Kmen	kroužkovci (Annelida);
Třída	opaskovci (Clitellata);
Podtřída	pijavice (Hirudinea); Lamarck, 1818
Řády
	Arhynchobdellida; Rhynchobdellida;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pijavice (Hirudinea) jsou kroužkovci blízce příbuzní máloštětinatcům. Je známo asi 300 druhů.^[1]

Potrava

Tři čtvrtiny druhů jsou hematofágní parazité, živí se krví obratlovců. Menšina druhů se živí dravě a loví jiné bezobratlé. Pijavice žijí převážně ve sladkých vodách, ale i v mořích, ve vlhkých tropech se vyskytují i suchozemské pijavice.^[1] Pohybují se tzv. píďalkovitým pohybem, nebo plaváním. Pijavice mají také schopnost regenerace, ta je však ve srovnání se žížalou obecnou podstatně menší.

Stavba těla

Dosahují rozměrů od méně než 1 cm až po 30 cm, a to samozřejmě v závislosti na druhu.^[1] Tělo pijavice se skládá z 33 segmentů.^[1] Vnější segmentace ale neodpovídá té vnitřní, na jeden pravý segment s vnitřními orgány připadá 5-7 vnějších segmentů (heteronomní segmentace). Stejně jako máloštětinatci vytvářejí opasek, u většiny druhů ale scházejí štětinky.

Tělo mají oválné, na obou koncích opatřené přísavkami, větší přední a menší zadní. Zadní přísavka slouží pouze k přichycování. Přední je součástí trávicího ústrojí, skládá se z chitinové čelisti a hltanu, kde ústí žlázy vylučující hirudin (enzym, který zabraňuje srážení krve). U hematofágních druhů se druhotně rozvětvila trávicí soustava do několika výběžků, v nichž se po nasátí ukládá větší množství krve. Pijavice dýchají celým povrchem těla, cévní soustava je uzavřená. Vylučovací soustavu tvoří metanefridie.

Rozmnožování

Pijavice jsou hermafrodité, mají samičí i samčí pohlavní orgány. K přenosu spermatu dochází při kopulaci. Pijavice, stejně jako například žížaly, shromažďují oplozená vajíčka v opasku. Z opasku jsou poté vajíčka uvolněna v kokonu. Kokony vodních pijavic se nacházejí na vodních rostlinách a kamenech. Noví jedinci se vyvíjejí přímým vývojem.

Systém

V souvislosti s rozvojem genetických přístupů samozřejmě bylo zjištěno množství nových poznatků o fylogenezi pijavic. Pijavice jsou blízcí příbuzní skupin Acanthobdellida a Branchiobdellida; společně s pijavicemi tvoří monofyletickou skupinu. Zdá se, že pijavice a jejich uvedení příbuzní jsou sesterskou větví žížalic (Lumbriculidae), což mimo jiné znamená, že by máloštětinatci („Oligochaeta“) v dnešním pojetí nebyli přirozený taxon (pijavice by měly být řazeny dovnitř této skupiny máloštětinatců).^[2]

Pijavice žijící v Česku

V Česku žije celkem 19 druhů pijavic. Příkladem u nás žijících druhů jsou:

pijavka koňská – žije v rybnících, živí se různými vodními živočichy, především hmyzem a měkkýši
pijavka bahenní (hltanovka bahenní) – je velmi hojná pod kameny i ve znečištěných vodách. Vysává drobné vodní živočichy a přenáší parazity
chobotnatka rybí (pijavka rybí) – je asi 4 cm dlouhá s velkou zadní přísavkou. Saje krev na rybách (především kaprovitých), a přenáší i různé krevní cizopasníky
pijavka lékařská – živí se krví, využívala se k lékařským účelům. V Česku je vzácná, několik lokalit se nalézá na jižní Moravě^[2], v jižních Čechách a v Polabí^[3]. Hojně je rozšířená ve Francii.

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.
↑ ^a ^b SYCHRA, Jan; SCHENKOVÁ, Jana. Pijavice České republiky na počátku 21. století. Živa. 2009, čís. 6.
↑ Další nález vzácné pijavky lékařské v Polabí. kokorinsko.ochranaprirody.cz [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, 2016-06-07 [cit. 2020-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-28.

Související články

Pijavka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu pijavice na Wikimedia Commons
Galerie pijavice na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo pijavice ve Wikislovníku
Taxon Hirudinea ve Wikidruzích

[paraziti-1] VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.

[Nejmenovaný-20230526100705-2] SYCHRA, Jan; SCHENKOVÁ, Jana. Pijavice České republiky na počátku 21. století. Živa. 2009, čís. 6.

[3] Další nález vzácné pijavky lékařské v Polabí. kokorinsko.ochranaprirody.cz [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, 2016-06-07 [cit. 2020-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-28.

[1]