Přeskočit na obsah

Petr Kostka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petr Kostka
Petr Kostka
Petr Kostka
Narození11. června 1938 (86 let)
Říčany
Československo Československo
Choť1. Ingrid Vavrouchová
2. Carmen Mayerová (od 1972)
DětiZuzana Kostková
Helena Kostková
Tereza Kostková
Kateřina Hornyšová (nevlastní)
RodičeJiří Kostka
Františka Wintrová-Skálová
PříbuzníAugusta Wintrová I. (prababička)
Augusta Wintrová II. (babička)
Vojtěch Kostka (bratr)
Zora Kostková (sestra)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Kostka (* 11. června 1938 Říčany) je český herec. Pochází ze starého divadelního rodu, jehož kořeny sahají až do první poloviny 19. století. Jeho manželkou je herečka Carmen Mayerová, se kterou má dceru Terezu Kostkovou, divadelní herečku a televizní moderátorku.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Má kořeny ve starobylém divadelnickém rodu, je synem herce Jiřího Kostky a herečky Františky Skálové–Wintrové. I když strávil dětství v herecké rodině, původně jej zajímaly spíše exaktní vědy. Po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Plzni v roce 1957 [1] však přece jen šel studovat herectví na DAMU (19571960), studium však nedokončil.

V roce 1960 získal angažmá v Městských divadlech pražských (19601974).[2] Zde ztvárnil řadu postav temperamentních mladíků v současném i klasickém repertoáru (Řek Zorba, Rozhodně správná koupel). V roce 1974 přešel do Národního divadla (19741994). Zde hrál už kromě lyrických postav i komické a charakterní role (Soud lásky, Naši furianti, Hamlet, Vévodkyně valdštejnských vojsk).

Od roku 1994 [3] je členem souboru Divadla na Vinohradech. Hraje ale také u různých agentur se zájezdovými představeními po celé republice.

Mezi jeho významné role v Divadle na Vinohradech patří například:

  • Ezra Manon (Smutek sluší Elektře)
  • Andrew (Milostné dopisy)
  • Steinberg (Královna Kristina)
  • Tobiáš (Křehká rovnováha)
  • Pan de Saint-Vallier (Král se baví)

Známé jsou i jeho komediální postavy, například:

  • Horác Vandergelder (Dohazovačka)
  • Isidoro (Poprask na laguně)
  • Pan Dřímota (Dům čtyř letor)
  • Pokorný (Rodinný večer)

Na filmovém plátně, v televizi a v rozhlase se objevuje již přes padesát let. Pro film byl objeven koncem 50. let, kdy ještě studoval na DAMU, režisérem Jiřím Krejčíkem, který mu svěřil role do filmů Probuzení a Vyšší princip. Filmografie Petra Kostky čítala v 60. letech několik titulů ročně. Lze připomenout např. Paletu lásky (postava Josefa Mánesa), Zítra vstanu a opařím se čajem, a jiné. Souběžně začal pracovat pro televizi a také dabing. Daboval například ve filmu Fanfán Tulipán či Ďáblova krása (Gérard Philipe), rovněž nadaboval postavu Hercula Poirota (David Suchet).

Již od konce šedesátých let hrál také v televizních seriálech, např. Inženýrská odysea, Sanitka, Synové a dcery Jakuba skláře. Též se objevil v seriálu Pojišťovna štěstí (2004) a v seriálu TV Prima Cesty domů, kde hraje státního zástupce Josefa Hlaváčka. V roce 2023 hraje postavu Rudolfa Kučeru v 2 sériích dobového seriálu Zlatá labuť vysílaného na TV Nova a Voyo.[4][5]

Petr Kostka je po svém dávném předkovi, herci Hynku Muškovi, vzdáleným příbuzným příslušníků hereckého rodu Hrušínských.[6]

Rodokmen Kostků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Josef Faltys (1839–1926)
 
 
 
 
Václav Vačkář (1881–1954)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Dalibor C. Vačkář (1906–1984)
 
 
 
 
Tomáš Vačkář (1945–1963)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Antonie Mušková (1838–1908)
 
 
 
 
Johana Faltysová (1863–1927
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Rudolf Hrušínský (1897–1956)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Rudolf Hrušínský (* 1946)
 
 
 
 
Rudolf Hrušínský (* 1970)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ondřej Červíček (1844–1928)
 
 
 
 
Václav Červíček (1875–1936)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Rudolf Hrušínský (1920–1994)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Hermína Červíčková (1901–1989)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan Hrušínský (* 1955)
 
 
 
 
Kristýna Hrušínská (* 1985)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Hynek Mušek (1812–1894)
 
 
 
 
Josefa Mušková (1845–1906)
 
 
 
 
Anna Budínská (1878–1958)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Miluše Šplechtová (* 1957)
 
 
 
 
Matěj Balcar (* 1991)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Kostka (1879–1947)
 
 
 
 
Jiří Kostka (1910–1985)
 
 
 
 
Petr Kostka (* 1938)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tereza Kostková (* 1976)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Josef Mušek (1848–1922)
 
 
 
 
Leokádie Mušková (1880–1958)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Carmen Mayerová (* 1944)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Petr Kracik (* 1958)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zora Kostková (* 1952)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Antonín Procházka (* 1953)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Za práci v televizi obdržel medaili Zlatý krokodýl, za mluvené slovo medaili J. K. Tyla, v roce 1989 byl oceněn titulem zasloužilý umělec. V roce 2003 pak získal Cenu Thálie za roli Hermana ve hře Smíšené (po)city a v roce 2004 za celoživotní mistrovství v dabingu Cenu Františka Filipovského. V roce 2014 obdržel ocenění Senior Prix od Nadace Život umělce.[7] Dne 24. března 2018 obdržel Cenu Thálie 2017 za celoživotní činoherní mistrovství. V roce 2023 obdržel Medaili za zásluhy I. stupně mzz .[8]

Filmografie, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové role

[editovat | editovat zdroj]
  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 237
  2. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8
  3. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. Zlatá labuť - Sledujte celé díly online | Voyo. voyo.nova.cz [online]. 2023 [cit. 2023-08-30]. Dostupné online. 
  5. Zlatá labuť představuje druhou řadu, v níž do děje naplno vstoupí válka | Voyo. voyo.nova.cz [online]. 2023-08-09 [cit. 2023-08-30]. Dostupné online. 
  6. Tajemství rodu, genealogický pořad České televize (recenze), ToSiPiš.cz, 21. 4. 2013.
  7. Nadace Život umělce, tištěná publikace "Umělci ocenění za kalendářní rok 2014" (odkaz na pdf) Archivováno 28. 7. 2019 na Wayback Machine.
  8. Thálii za činohru dostali Dočkalová a Bambas. Cenu za celoživotní mistrovství si odnesl Petr Kostka. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-24, rev. 2018-03-24 [cit. 2018-03-24]. Dostupné online. 
  9. VELÍŠEK, Martin. Oscar Wilde: Bezvýznamná žena. Vltava [online]. Český rozhlas, 2019-12-21 [cit. 2019-12-21]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]