Přeskočit na obsah

Patrick Kane

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Patrick Kane
Patrick Kane v dresu Blackhawks
Patrick Kane v dresu Blackhawks
Osobní informace
Datum narození19. listopadu 1988 (35 let)
Místo narozeníBuffalo, New York, USA
StátUSA USA
Výška178 cm
Hmotnost80 kg
Držení holevlevo
PřezdívkaKaner
Klubové informace
Současný klubDetroit Red Wings
Číslo88
PozicePravé křídlo
Předchozí klubyEHC Biel
Chicago Blackhawks
New York Rangers
Draft NHLV roce 2007 jako 1. celkově
týmem Chicago Blackhawks
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
stříbro ZOH 2010 USA
Mistrovství světa v ledním hokeji
bronz 2018 Kodaň USA
Mistrovství světa juniorů
bronz MSJ 2007 USA 20
Mistrovství světa do 18 let
zlato MS 2006 USA 18
Stanley Cup
vítěz 2009/2010 Chicago Blackhawks
vítěz 2012/2013 Chicago Blackhawks
vítěz 2014/2015 Chicago Blackhawks

Patrick Timothy Kane Jr. (* 19. listopadu 1988, Buffalo, New York, USA) je americký hokejový útočník hrající v týmu Detroit Red Wings v severoamerické lize (NHL). V letech 2010, 2013 a 2015 vyhrál s Chicagem Stanley Cup. V sezoně 2015-16 byl nejproduktivnějším hráčem NHL. U příležitosti 100. výročí NHL byl v lednu 2017 vybrán jako jeden ze sta nejlepších hráčů historie ligy.[1]

Hráčská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Nižší a juniorské soutěže

[editovat | editovat zdroj]

Kane chodil na školu St. Martins of Tours School, kde hrál za Cazenovia Chiefs v jeho rodném Buffalu v americkém státě New York. Hrál také za West Seneca Wings, Buffalo Regals a Depew Saints.

Ve věku 14 let začínal hrát juniorský hokej za USA Bobcats, kde vstřelil nejvíce gólů a byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem. Poté se Kane přestěhoval do Michiganu, kde bydlel u bývalého hráče NHL Pata Verbeeka, který ho přesvědčil, aby hrál v týmu Honeybaked AAA Hockey club v Detroitu. Tým hrál v lize Midwest Elite Hockey League a Kane zde hrál 3 roky.

V roce 2004 byl vybrán v 5. kole draftu OHL Londonem Knights. Ale v OHL nechtěl hrát až do sezóny 2006-07. Místo toho hrál v americkém rozvojovém programu osmnáctiletých, kde vedl bodování se 102 body. Během sezóny 2005-06 hrál v útoku se Sergejem Kosticynem a Samem Gagnerem.

Kane, který poté nastupoval v OHL za London Knights, se s tímto týmem dostal do finále OHL, kde prohráli s Plymouthem Whalers. Kane si připsal 10 gólů a 21 asistencí (31 bodů) v 16 zápasech. Za tuto sezónu získal Emms Family Award pro nováčka roku v OHL. Také byl s vítězem Johnem Tavaresem finalistou v nominaci na nejužitečnějšího hráče OHL.

Chicago Blackhawks (2007—2023)

[editovat | editovat zdroj]

Před vstupním draftem NHL 2007 byl Kane podle centrálního úřadu skautingu NHL zařazen jako 2. největší naděje mezi severoamerickými hokejisty. Chicago Blackhawks si ho vybrali už na prvním místě ve zmíněném draftu.

25. července 2007 oznámil generální manažer Blackhawks - Dale Tallon, že s Patrickem Kanem podepsali nováčkovský kontrakt na 3 roky. Kane v NHL debutoval 4. října 2007 proti Minnesotě Wild. Svůj první gól (v nájezdech) a asistenci si připsal o dva dny později proti brankáři týmu Detroit Red Wings - Dominiku Haškovi a první gól v normální hrací době vstřelil José Théodorovi z Colorada Avalanche 19. října 2007. S bleskovým vzestupem v jeho nováčkovské sezóně si vysloužil ocenění nováčka měsíce NHL za měsíc říjen, když si v prvních 12 zápasech připsal 16 kanadských bodů za 5 gólů a 11 asistencí. 15. prosince 2007 hráli Blackhawks zápas v Kaneově rodném městě - Buffalu proti místním Sabres. Bylo to poprvé co hrál Kane v Buffalu jako profesionální hokejista. Diváci Kana přivítali velkými ovacemi a před zápasem se k této příležitosti konala ceremonie. Blackhawks tento zápas prohráli 1:3 a Kane dal jedinou branku poražených.

Kane svou první sezónu v NHL vyhrál bodování nováčků soutěže a obdržel za to Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka NHL. Porazil tak další dva nominované, spoluhráče - útočníka Jonathana Toewse a útočníka Washingtonu Capitals Nicklase Bäckströma.

V následující sezóně 2008/2009 pomohli Kane a Toews dovést omlazený tým Blackhawks do playoff. V základní části si připsal 70 kanadských bodů a v playoff vstřelil 11. května 2009 při vítězství 7:5 nad Vancouverem Canucks svůj první hattrick v NHL. Tímto vítězným zápasem Blackhawks postoupili do finále západní konference, což se jim podařilo poprvé od roku 1995. Ve finále západní konference prohráli s Detroitem Red Wings. V playoff si v 16 zápasech připsal 14 kanadských bodů.

V květnu 2009 napsal americký tisk, že bude Kane tváří nového dílu série počítačových her NHL od EA Sports s názvem NHL 10.

V poslední sezóně své nováčkovské smlouvy podepsal 3. prosince 2009 další pětiletý kontrakt na celkově 31 500 000 dolarů (asi 630 000 000 Kč). Vedení oznámilo prodloužení smlouvy společně s prodloužením smluv Jonathana Toewse a Duncana Keitha.

V sezoně 2009/10 byl nejproduktivnějším hráčem Blackhawks 88 body (30+58) v 82 zápasech a zároveň byl nejlepším střelcem klubu. V produktivitě v NHL obsadil 9. místo. Byl zařazen do 1. All-Star týmu NHL. V playoff přidal 28 bodů (10+18) v 22 zápasech. 9. června 2010 dal Kane rozhodující gól v prodloužení šestého finále playoff proti Philadelphii Flyers, kterým rozhodl o vítězství Chicaga Blackhawks ve Stanley Cupu, čímž ukončil 49 let trvající půst tohoto týmu bez Stanley Cupu.

V sezoně 2011/12 jako jediný hráč Blackhawks (a jako jeden z 15 v NHL) měl průměr bod na zápas, když nasbíral 73 bodů (27+46) ve stejném počtu utkání. V lednu si zahrál na NHL All-Star Game.

V sezóně 2012/13 se stal nejproduktivnějším hráčem týmu s 55 body (23+32) v 47 zápasech a společně s Jonathanem Toewsem byl nejlepším střelcem. Tým v této sezóně získal Presidents' Trophy pro nejlepší tým základní části a nakonec zvítězili i v play-off a získali tak druhý Stanley Cup v posledních pěti letech. Kane k tomu přispěl svojí produktivitou (nejproduktivnější hráč Blackhawks s 19 body (9+10) v 23 zápasech a byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem play-off (Conn Smythe Trophy).

Výborně mu vyšla především první polovina sezony 2013/14, kdy byl vyhlášen za listopad i prosinec 1. hvězdou měsíce v NHL. Na konci roku 2013 se s 53 body v 43 zápasech držel na 2. místě produktivity NHL za Crosbym. 19. března 2014 se zranil po srážce s Brendenem Morrowem a vynechal zbytek základní části. Sezonu tak skončil s bilancí 69 bodů (29+40) v 69 zápasech. Zápas proti Winnipegu 26. ledna 2014 byl jeho 500. v NHL. Do play-off se však opět vrátil do sestavy a při cestě Blackhawks do finále konference nasbíral 20 bodů (8+12) v 19 zápasech. Byl tak nejproduktivnějším hráčem Blackhawks a 5. nejproduktivnějším hráčem playoff NHL. Dne 9. července 2014 podepsal společně s Toewsem novou 8letou smlouvu, tedy o maximální délce podle nových pravidel NHL, s ročním cap hitem 10,5 milionu dolarů za sezonu.

V sezoně 2014-15 sbíral v průměru více než bod na zápas a s 64 body (27+37) v 61 zápasech skončil v klubu na 2. místě. Kvůli zranění musel vynechat posledních 22 zápasů základní části. V zápase proti Ottawě 26. října 2014 dovršil 500 bodů v NHL a 20. ledna 2015 proti Arizoně vstřelil svůj 200. gól v NHL. V lednu si zahrál ve své 4. NHL All-Star Game. Pro playoff se ovšem dal do pořádku a 23 body (11+12) v 23 zápasech výrazně přispěl ke zisku 3. Stanley Cupu v 6 letech. Dělil se o místo nejproduktivnějšího hráče playoff a byl nejlepším střelcem Blackhawks v playoff. V 6. zápase finále, který byl rozhodující a Blackhawks ho vyhráli 2:0, nasbíral 2 body (1+1).

Sezona 2015-16 je zatím jeho nejlepší sezona v kariéře. Vylepšil si všechna svá ofenzivní maxima, a se 106 body (46+60) se stal nejproduktivnějším hráčem NHL. Po sezoně tak dostal cenu Arta Rosse pro nejproduktivnějšího hráče NHL, povedlo se mu to jako prvnímu Američanovi v historii. Byl 2. nejlepším střelcem NHL a 3. byl v počtu asistencí. Stal se prvním hráčem Blackhawks od sezony 1993-94, který překonal 100bodovou hranici (Roenick, 107 bodů). Za listopad byl vyhlášen 1. hvězdou měsíce NHL, když dokázal bodovat ve všech 13 listopadových utkáních (8+15) a také dokázal skórovat v 7 utkáních v řadě. Zaznamenal 26 zápasů v řadě s bodem (od 17. října do 13. prosince) a vytvořil tak nový klubový rekord v počtu utkání v řadě s bodem a rovněž rekord v této kategorii pro hráče narozené v USA (překonal Olczyka a Kessela s 18 zápasy s bodem v řadě). V Los Angeles odehrál 28. listopadu 2015 600. zápas v NHL a krátce na to zaznamenal i 600 bodů v NHL - 8. prosince proti Nashvillu. Byl zvolen kapitánem výběru Centrální divize pro NHL All-Star Game, které se zúčastnil po 5. v kariéře. Na galavečeru NHL po sezoně pak ještě obdržel Hart Memorial Trophy a Ted Lindsay Award (volena hráči) pro nejužitečnějšího hráče ligy a byl zařazen do 1. All-Star týmu NHL. V playoff si připsal v 7 utkáních 7 bodů (1+6) a společně s Panarinem byl nejproduktivnějším hráčem Blackhawks, ale Blackhawks se přes první kolo proti St. Louis nedostali.

I v sezoně 2016-17 vedl Blackhawks v ofenzivních statistikách, když v 82 utkáních nasbíral 89 bodů (34+55) a dělil se o 2. místo v produktivitě NHL společně s Crosbym. Jako 6. hráč klubové historie Blackhawks nasbíral 29. prosince 2016 v Nashvillu 700 bodů v NHL a krátce na to 6. ledna 2017 proti Carolině odehrál svůj 700. zápas v NHL. V lednu si pošesté zahrál NHL All-Star Game. Za své výkony byl podruhé v řadě vybrán do 1. All-Star týmu NHL. V 1. kole playoff si připsal 2 body (1+1) ve 4 utkáních.

V sezoně 2017-18 měl poprvé od sezony 2011-12 průměr méně než bod na zápas, když nasbíral 76 bodů (27+49) v 82 utkáních. Pokles formy postihl celý tým Blackhawks, takže po 10 letech nepostoupili do playoff. Jako 5. hráč historie Blackhawks zaznamenal 300 gólů v NHL (23. prosince 2017 v New Jersey) a 800 bodů v NHL (20. 1. 2018 proti NY Islanders) a dále si připsal 500. asistenci v NHL 17. února 2018 proti Washingtonu a 19. února pak proti Los Angeles nastoupil ke svému 800. zápasu v NHL. Počtvrté v řadě a celkem posedmé se zúčastnil NHL All-Star Game.

New York Rangers (2023)

[editovat | editovat zdroj]

28. února 2023 byl Kane vyměněn do týmu New York Rangers za podmíněnou volbu ve druhém kole draftu 2023 a volbu ve čtvrtém kole. Aby Rangers výměnu usnadnili, poslali Arizoně Coyotes výběr v pátém kole draftu 2025.[2]

Detroit Red Wings (2023—současnost)

[editovat | editovat zdroj]

29. listopadu 2023 Kane odešel do týmu Detroit Red Wings, kde podepsal jednoroční smlouvu.

Reprezentace

[editovat | editovat zdroj]

Kane reprezentuje na mezinárodních akcích Spojené státy americké. Poprvé hrál za americkou reprezentaci v roce 2006 na mistrovství světa v ledním hokeji do 18 let na němž byl nejlepší v kanadském bodování s 12 body (5 branek + 7 asistencí). Připisoval si průměrně 2 body na zápas a i díky tomu získal tým USA zlaté medaile a Kane byl zvolen do all-star týmu.

V dalším roce hrál v americkém týmu do 20 let na juniorském šampionátu 2007. Byl jedním z pouhých tří hráčů v sestavě, kteří nastupovali v hlavních juniorských ligách. Připsal si 5 gólů a 4 asistence v 7 zápasech a na turnaji tak skončil na druhém místě v bodování s 9 body a opět byl jmenován do All-star týmu turnaje. Na turnaji s reprezentací získal bronzovou medaili.

V seniorské reprezentaci USA nastoupil na mistrovství světa 2008, kde skončili pátí a Kane si připsal 10 bodů za 3 branky a 7 asistencí.

Kane byl nominován do americké reprezentace pro olympijské hry 2010 ve Vancouveru, kde s týmem získali stříbrné medaile. Během turnaje vstřelil 3 branky a přidal 2 asistence, čímž si připsal 5 bodů v 6 zápasech.

USA reprezentoval i na ZOH 2014 v Soči, kde s týmem skončil na 4. místě.

V roce 2016 reprezentoval USA na Světovém poháru, ale nepostoupil s týmem ze skupiny.

V roce 2018 se po 10 letech objevil znovu na MS a jako kapitán dovedl USA k bronzovým medailím. Kaneovi se turnaj velmi vydařil, když nasbíral 20 bodů (8+12) v 10 utkáních a byl nejproduktivnějším hráčem turnaje. Byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem mistrovství a rovněž zařazen do All-Star týmu.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Patrick Kane je synem Patricka a Donny Kaneových. Má tři sestry, které se jmenují Erica, Jessica a Jacqueline. Mimo sezónu žije v Hamburku ve státě New York, kde v březnu 2012 koupil dům. Jako nováčkovi v NHL se mu líbila vycházející popová hvězda Taylor Swift. Jeho současnou přítelkyní je Amanda Grahovec, která mu v listopadu 2020 porodila syna, který dostal jméno po otci.

Individuální úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Týmové úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Klubové statistiky

[editovat | editovat zdroj]
Sezona Klub Soutěž Základní část Play off
Z G A B TM Z G A B TM
2004–05 U.S. National Development Team NAHL 63 38 32 70 16 — — — — —
2005–06 U.S. National Development Team NAHL 58 52 50 102 22 — — — — —
2006-07 London Knights OHL 58 62 83 145 52 16 10 21 31 2
2007–08 Chicago Blackhawks NHL 82 21 51 72 52 — — — — —
2008–09 Chicago Blackhawks NHL 80 25 45 70 42 16 9 5 14 12
2009–10 Chicago Blackhawks NHL 82 30 58 88 20 22 10 18 28 2
2010–11 Chicago Blackhawks NHL 73 27 46 73 28 7 1 5 6 2
2011–12 Chicago Blackhawks NHL 82 23 43 66 40 6 0 4 4 10
2012–13 EHC Biel NLA 20 13 10 23 6 — — — — —
2012–13 Chicago Blackhawks NHL 47 23 32 55 8 23 9 10 19 8
2013–14 Chicago Blackhawks NHL 69 29 40 69 22 19 8 12 20 8
2014–15 Chicago Blackhawks NHL 61 27 37 64 10 23 11 12 23 0
2015–16 Chicago Blackhawks (A) NHL 82 46 60 106 30 7 1 6 7 14
2016–17 Chicago Blackhawks (A) NHL 82 34 55 89 32 4 1 1 2 2
2017–18 Chicago Blackhawks (A) NHL 82 27 49 76 32 — — — — —
2018–19 Chicago Blackhawks (A) NHL 81 44 66 110 22 — — — — —
2019–20 Chicago Blackhawks (A) NHL 70 33 51 84 40 9 2 7 9 2
2020–21 Chicago Blackhawks (A) NHL 56 15 51 66 14 — — — — —
2021–22 Chicago Blackhawks (A) NHL 78 26 66 92 18 — — — — —
2022–23 Chicago Blackhawks (A) NHL 54 16 29 45 10 — — — — —
New York Rangers NHL 19 5 7 12 6 7 1 5 6 6
2023–24 Detroit Red Wings NHL 50 20 27 47 16 — — — — —
NHL celkově 1230 471 813 1284 442 143 53 85 138 70

Reprezentační statistiky

[editovat | editovat zdroj]
Rok Reprezentace Soutěž
Z G A B TM
2006 USA MS do 18 let 6 7 5 12 2
2007 USA MSJ 7 5 4 9 4
2008 USA MS 7 3 7 10 0
2010 USA ZOH 6 3 2 5 2
2014 USA ZOH 6 0 4 4 6
2016 USA (A) SP 3 0 2 2 0
2018 USA (C) MS 10 8 12 20 0
2019 USA (C) MS 8 2 10 12 4
Juniorská reprezentace 13 12 9 21 6
Seniorská reprezentace 40 16 37 53 10

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ 100 Greatest NHL Players [online]. NHL.com. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ https://www.nbcsports.com/chicago/blackhawks/report-blackhawks-expected-trade-franchise-icon-patrick-kane-rangers

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Výběr v prvních kolech vstupního draftu NHL týmem Chicago Blackhawks
Předchůdce:
Jonathan Toews 		2007
Patrick Kane 		Nástupce:
Kyle Beach
Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 2010 ve Vancouveru

 Kanada (CAN)

 Spojené státy (USA)

 Finsko (FIN)
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.
Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile Medailisté na MSJ 2007 Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile
Kanada 20 Zlatá medaile
Rusko 20 Stříbrná medaile
USA 20 Bronzová medaile
Bronzová medaile MS 2018 – USA Bronzová medaile
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenéři
Vítěz – Chicago Blackhawks – NHL 2009/2010 – Stanley Cup
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Generální manažér
Vítěz – Chicago Blackhawks – NHL 2012/2013 – Stanley Cup
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Generální manažér
Vítěz – Chicago Blackhawks – NHL 2014/2015 – Stanley Cup
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Generální manažér
Světový pohár v ledním hokeji 2016 – USA
Brankáři
Obránci
Útočníci
Hlavní trenér
Art Ross Trophy (vítěz kanadského bodování) – NHL
Calder Memorial Trophy (nejlepší nováček) – NHL
Conn Smythe Trophy (nejužitečnější hráč play off) – NHL
Hart Memorial Trophy (nejužitečnější hráč) – NHL
Ted Lindsay Award (Nejužitečnější hráč podle členů NHLPA) – NHL
Lester B. Pearson Award
(původní název trofeje)
Ted Lindsay Award
(nový název trofeje)
Seznam draftovaných jedniček v NHL
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Patrick_Kane&oldid=24086155“