Patočkova

Patočkova
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 6
Část obce	Břevnov, Hradčany, Střešovice
Poloha	50°5′10,2″ s. š., 14°22′6,68″ v. d.
Začíná na	Milady Horákové, Na Ořechovce, U Brusnice
Končí na	Bělohorská
Historie
Pojmenováno po	Jan Patočka
Starší názvy	Potockého, Pionýrská
Další údaje
PSČ	118 00, 169 00
Kód ulice	464074
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patočkova ulice v Praze 6 spojuje křižovatku ulic Milady Horákové, Na Ořechovce a U Brusnice s ulicemi Střešovická a Bělohorská. Leží ve třech městských částech:

• Hradčany – od začátku po ulici Myslbekova
• Střešovice – od ulice Myslbekova po ulici Parléřova
• Břevnov – od ulice Parléřova do konce.

Vede po ní velmi frekventovaná silnice směrem na Karlovy Vary, rekonstruována byla v letech 2010–11.^[1] Na Hradčanech po ní vede tramvaj, součást tramvajové tratě Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka, která pokračuje po ulici Myslbekova.

Názvy ulice se měnily:^[2]

• původně vedla z Břevnova na Dlabačov a dále rovně na Pohořelec, roku 1961 byl jeden úsek oddělen a nazván Parléřova ulice, téhož roku byl k třídě Pionýrů přiřazen další úsek patřící původně ulici Za octárnou a Myslbekova byla zkrácena na současný úsek. Brutální zásah do historické břevnovské architektury a urbanismu znamenalo v letech 1953–1955 proražení „třídy“, které si vyžádalo demolici barokní budovy pivovaru Břevnovského kláštera, jediné stavby tohoto účelu od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, proti němu na jižní straně byla ubourána část hostince U Kaštanu.
• od roku 1906 – „Potockého“ podle polského šlechtice a politika Alfreda Potockého (1822–1889)
• 1940–45 – „Schönererova“ podle německého politika Georga Schönerera (1842–1921), spoluzakladatele NSDAP
• 1952 – „třída Pionýrů“ podle Pionýrské organizace Československého svazu mládeže
• 1991 – „Patočkova“ podle významného českého filosofa Jana Patočky (1907–1977)

• Psychosomatická klinika, Patočkova 3 – rohová vila se zahradou do Myslbekovy ulice
• Vozovna Střešovice, Patočkova 4 – provoz zahájen 1909, v 90. letech změněna na Muzeum městské hromadné dopravy
• Kodlova vila, Patočkova 5
• Soubor obytných domů Patočkova 8 – 14, podle projektu architektů B. Kněžka, R. Jásenského, F. Jecha, K. Koželky a K. Hannauera z let 1936–1947
• Instalace, topení AquaPlumb – Patočkova 6^[3]
• ITS Holding, zprostředkování vrácení DPH – Patočkova 39^[4]
• Restaurace Břevnovka – Patočkova 57^[5]
• Dům U kaštanu – v parčíku při vidlici ulic Patočkovy a Bělohorské, původně klasicistní hostinec z 1. třetiny 19. století, severní trakt roku 1955 ubourán a budova proměněna v Muzeum revolučního dělnického hnutí s odkazem na ustavující schůzi vůdců dělnického hnutí Josefa Boleslava Pecky a Antonína Zápotockého z roku 1878, Roku 1962 byla budova prohlášena Národní kulturní památkou,^[6] muzeum bylo zrušeno roku 1990; nyní víceúčelové kulturní zařízení městské části Praha 6.

• BRONCOVÁ, Dagmar: Kniha o Praze 6. 3., doplněné a rozšířené vydání. Milpo Praha 2010; isbn 80-86098-11-7

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Patočkova na Wikimedia Commons