Parlamentní volby v Togu v roce 1994
Parlamentní volby v Togu se konaly 6. února 1994. Ve 24 volebních obvodech se konalo druhé kolo 18. března 1994. Jednalo se o první parlamentních volby od 60. let 20. století, ve kterých mohlo kandidovat více politických stran.
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]| Politická strana | Hlasy | % | Mandáty | */- |
|---|---|---|---|---|
| Akční výbor pro obnovu | 36 | ▲36 | ||
| Rassemblement du Peuple Togolais | 35 | ▼42 | ||
| Tožská unie pro demokracii | 7 | ▲36 | ||
| Unie pro spravedlnost a demokracii | 2 | ▲2 | ||
| Koordinace nových sil | 1 | ▲1 | ||
| Celkem | 100 % | 81 | ||
| Platných hlasů | 1 263 334 | 97,12 % | ||
| Neplatných hlasů | 37 407 | 2,88 % | ||
| Celkem hlasů | 1 300 741 | 100 % | ||
| Registrovaných voličů/volební účast | 1 998 051 | 65,10 % | . | |
Situace po volbách
[editovat | editovat zdroj]Po volbách podala RPT stížnost k Nejvyššímu soudu, který následně zneplatnil volbu tří mandátů. Přesto si opoziční strany udržely v Národním shromáždění většinu a za předsedu vlády nominovaly předsedu Akčního výboru pro obnovu (CAR) Yawoviho Agboyiba. Prezident Gnassingbé Eyadéma však jeho nominaci odmítl a místo toho jmenoval předsedu Tožské unie pro demokracii (UTD) Edema Kodja. Následně CAR odstoupila z vládní koalice a nahradila ji RPT.[1]
V srpnu 1996 se konaly doplňovací volby do tří křesel, jejichž volbu zrušil soud. Všechna obsadila RPT.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1994 Togolese parliamentary election na anglické Wikipedii.
- ↑ TOGO: parliamentary elections Assembl�e nationale, 1994. archive.ipu.org [online]. [cit. 2021-08-30]. Dostupné online.
- ↑ NOHLEN, Dieter; KRENNERICH, Michael; THIBAUT, Bernhard. Elections in Africa : a data handbook. Oxford: Oxford University Press, 1999. 984 s. Dostupné online. ISBN 0-19-829645-2, ISBN 978-0-19-829645-4. OCLC 41431601 S. 903–904.
